Cesty a památky

Zatopené město Zahrádka

Česká republika (září 2012, Časopis Turista 10/2012)

Zahrádka je od roku 1976 v podstatě pustým místem, protože tohoto roku byla obec oficiálně zrušena. Na jejím místě se rozlily vody přehradní nádrže, obyvatelé byli přesídleni do obcí v okolí, a většina domů byla srovnána se zemí. Zahrádka ale nezmizela ze zemského povrchu docela. Rodáci a jejich přátelé se koncem minulého století začali dávat dohromady, až v roce 2001 založili občanské sdružení, které má jasný cíl - připomínat, že tady existovalo městečko s 201 staveními a skoro 1200 obyvateli.

O založení vsi Zahrádka a zdejšího kostela nejsou přesné zprávy. Dá se však předpokládat, že byla od počátku soukromým knížecím a později i královským statkem Přemyslovců. K této úvaze vede fakt, že podle listiny z roku 1219, napsané v Humpolci králem Přemyslem Otakarem I., byla Zahrádka převedena z královského majetku do majetku Vyšehradské kapituly jako náhrada za vzácný ornát, který král kapitule odcizil. Originál listiny se sice nedochoval, existuje ale hodnověrný dobový opis v knihách Královské kolegiální kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Darování Zahrádky pak potvrzuje také listina papeže Inocence IV. napsaná ve francouzském Lyonu 21. prosince 1245. V roce 1327 se poprvé Zahrádka uvádí jako město, které spolu s hradem získal v roce 1436 Mikuláš Trčka z Lípy. V roce 1562 pak získala erb a právo pořádat trhy, proto se městu říkalo až do roku 1854 Trhová Zahrádka. Konec staletí trvající prosperity nastal v roce 1976, kdy muselo město ustoupit stoupajícím vodám údolní nádrže Švihov na řece Želivce.

Bývalou hlavní tepnu městečka dnes lemuje hustý les

Něco tu po něm ale přeci jen zůstalo a procházka lesem zarůstajících míst, kde ještě před ne tak dávnou dobou pulzoval život, je téměř magická. Když sestupujete silničkou ke kostelu od hlavní silnice č. 130 Ledeč – Křelovice, ani ve snu by Vás asi nenapadlo, že to bývala hlavní ulice, roubená po obou stranách výstavnými domy. Jen čtyři z nich unikly zbourání, stejně tak jako kamenná kašna na bývalém zahrádeckém náměstí a socha Bolestné Panny Marie od pardubického sochaře Jakuba Teplého z r. 1738. Po asfaltové cestě vpravo nad náměstím se kolem vily pana Václava Machotky, jednoho z těch domů, které unikly zbourání, dostanete na původní zahrádecký hřbitov, který je stále pietně udržován, ale pohřbívat se na něm již nesmí.

Kostel sv. Víta unikl zbourání kvůli vzácným malbám

Nejvýznamnější památku najdete dole u vody (přesto kdysi na vyvýšeném místě nad řekou), a je jí kostel sv. Víta (GPS místa 49°37'25.352"N, 15°14'55.155"E), postavený v románském slohu někdy před rokem 1219 na základech ještě staršího kostela, který byl objeven při archeologickém výzkumu. Průběh těchto starších zdí je vyznačen na kostelní podlaze jinak barevnými dlaždicemi. Z románské periody se dochoval v jižní stěně lodi vzácný třístupňový portál, zazděná úzká okna a kamenná kropenka hned vedle vchodu. V letech 1340-50 byl kostel vymalován, a právě objev těchto maleb zabránil jeho plánované demolici. Historici se zatím přou o to, co malby vlastně znázorňují – a část se jich nebrání myšlence, že genealogický cyklus Přemyslovců, podobný tomu ve znojemské rotundě. Kostel později postihly četné požáry, po kterých následovaly opravy, jejichž výsledkem je současný stav.

Kostel ožívá několikrát za rok

V zachráněném kostele mělo být zřízeno muzeum zátopové oblasti Želivka, takže byla v 80. letech 20. století zahájena později ukončená rekonstrukce. Interiér trpěl vlhkostí, rozšiřovaly se zde plísně, a omítka, na které jsou vzácné nástěnné malby, se postupně drolila, takže hrozilo jejich nevratné zničení. Naštěstí se občanskému sdružení Přátelé Zahrádky podařilo vyburcovat svědomí mnoha lidí a také díky reportážím České televize nashromáždit částku, potřebnou alespoň k zahájení rekonstrukčních prací. A pomoci jim můžete i vy. Peněžní dar lze vhodit do speciálně označené a zapečetěné pokladničky nebo ho poukázat na účet sbírky; pokladničku i letáček s číslem účtu získáte u vchodu do kostela. Ten je otevřen několikrát v roce při příležitosti různých akcí, jejichž program je v předstihu zveřejněn na www.zahradka.euweb.cz. V kostele je během prohlídek přístupná výstava "Život před vodou, život s vodou" o zátopové oblasti přehrady na Želivce, kterou sem věnoval skanzen v Kouřimi, založený právě v souvislosti s nutností přemístit historicky cenné objekty z přehradou likvidovaných obcí, a výstava o působení pátera Josefa Toufara, známého z neslavně proslulé kauzy „Číhošťského zázraku“, který právě v Zahrádce začínal svou kněžskou dráhu.

Zázraku je přičítáno zachránění hluchoněmého

Ve staré kronice je zaznamenán požár, který zničil téměř celé město 21. února roku 1850. A popisován je velmi barvitě, včetně popisů zranění a úmrtí na následky jeho řádění. Zachycena je i jedna neobvyklá příhoda. Do dřevěného špýcharu u domu č.p. 73 se před běsnícím živlem schoval hluchoněmý syn Josefa Samohela. Původně se soudilo, že jistě uhořel, ale druhý den byl vyděšený k smrti nalezen v netknutém špýcharu, který stál, ačkoliv vše okolo shořelo. Lidé o této příhodě hovořili, jako o zázraku.

Dlouhá cesta k hradu

Ačkoliv místo, kde kdysi stával Zahrádecký hrad (GPS místa 49°37'24.01"N 15°14'36.62"E), leží na dohled od kostela, jen přes vodu, pokud ho budete chtít navštívit, připravte se na 20 kilometrů dlouhou cestu. Nádrž totiž můžete překročit pouze po mostě a ten nejbližší je známý Vojslavický dvojmost. Na ostrohu mezi Želivkou a ústím Blažejovického potoka byl hrad vystavěn před polovinou 14. století a zanikl zřejmě již za husitských válek, neboť za vlády Trčků v 15. století se uvádí jako pustý. Dodnes se tu ovšem dochovaly zbytky mohutných valů. Podle lidové tradice zde měl stávat klášter, a proto lidé říkali místu podle této mylné domněnky Klosterberg, zkomolený později na Kotrbejk.

Křížová studánka

Jenom 2,5 km východně od kostela po silnici a neznačené cestě, leží na úbočí vrchu Šafranice (627 m n. m.), oblíbené poutní místo obyvatel Zahrádky, Křížná studánka (GPS místa 49°37'0.930"N 15°16'51.103"E). Její vodou si prý vyléčil nemocné oči zahrádecký kaplan P. Václav Hanzeli, který nechal nad studánkou postavit v roce 1741 z vděčnosti kříž a dřevěnou kapličku. Ta pak byla v roce 1868 nahrazena dnešní kamennou kaplí, protože sem přicházelo stále více lidí, a dodnes se zde v červenci a srpnu konají slavné poutě. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že již v roce 1932 byla zdejší skvělá voda jímána do vodojemu a dopravována vodovodem do Zahrádky k zásobování městečka pitnou vodou.

Údolní nádrž Švihov na řece Želivce je největší vodárenskou nádrží ve střední Evropě, zásobuje pitnou vodou Prahu a část Středočeského kraje. Postavena byla v letech 1965-75, hráz je vysoká 58 metrů a dlouhá v koruně 860 metrů. Vlastní přehradní jezero pak má délku téměř 40 km a zabírá plochu o rozloze 1602,6 ha s celkovým objemem 309 milionů m³ vody. Platí přísný zákaz přístupu k vodní hladině, koupání a provozování jakýchkoliv vodních sportů.

Roman Šulc, 2012