Další den jsme si udělali z Hamadánu výlet do hor, do 5 kilometrů
vzdáleného Gandžáme v Abad Abbásově údolí. Zde jsou známé vodopády a
další významný nápis z achajmenovské doby. Nápis ve vyhlazené žulové
skále ve výši asi 2 metry nad zemí je od krále Dáreia I. a jeho syna
Xerxa, je proveden ve staroperštině, akadštině a elamštině a zaznamenává
plná jména obou králů i rozlohu jejich říše. Na nápisu je uvedeno:
Velký Bůh Ahura Mazda, největší ze všech bohů, kdo stvořili tuto
zemi a vzdálenou oblohu a lidi, kdo stvořil štěstí pro člověka a kdo
udělal Xerxe králem, výjimečným králem, nejvýznamnějším vladařem mezi
nesčíslnými vladaři. Já jsem Xerxes, velký král, král králů, král
země zahrnující všechna království lidí, král na této zemi daleko
široko, král tohoto obrovského království se vzdálenými teritorii, syn
Achaemenovského panovníka Dariuse.
Kousek za nápisem je hezký, asi 15 metrů vysoký vodopád, podél jehož
potoka se vydáváme na takovou menší procházku do hor. Potok padá dolů
mnoha dalšími vodopády, takže cesta roklí byla hodně dramatická. Zpět
jsme se vrátili raději oklikou po úbočí, s mnoha nádhernými výhledy na
okolní hory Zargosu. Kde je voda a stromy, tam se piknikuje. Dole pod
vodopádem se sešlo mnoho rodin z Hamadánu, rozdělali si na připravených
ohništích své ohně, na nich rožnili, kolem se batolily děti, prostě
pohoda. Zase jsme je museli postupně všechny obejít, ochutnat co vaří,
přijmout dary (např. meloun) a vyfotit se s dětmi. Než jsme se vrátili do
města, zapadli jsme do jedné improvizované čajovny nad potokem, a užívali
si při čaji pozorováním lidí okolo. Potěšující bylo, že zejména
mladí lidé se tady chovali poněkud otevřeněji, holky měly šátky zase
hluboko v týlu, a bylo vidět páry, jak se drží za ruce (viz fotky ve dvou
pruzích vpravo nahoře). Do Hamadánu se vracíme taxíkem až před setměním
a zbytek večera trávíme na bazaru.
pokračování – PODZEMNÍ VODNÍ KRÁLOVSTVÍ V ALÍ SADR