Toto přístavní město v Rudém moři (Aqabský záliv) se
65 000 obyvateli, je se svými písečnými plážemi a narůžovělými
horami v pozadí ideálním místem pro relaxaci a odpočinek. Celoročně
teplé počasí sem přitahuje turisty především během jara, podzimu a zimy.
Pobřeží jižně od Aqaby má, dle mínění odborníků, nejúžasnější
korálové útesy Rudého moře. Ty vyhledávají milovníci potápění a
šnorchlování, protože podmořský život ukrývá vzácné korály a
pestrobarevné ryby, z nichž jedna pětina žije pouze zde. Nejlepším
místem pro potápění je Aqabské královské potápěčské centrum
s denními i nočními ponory. Kdo se neodváží potápět, může
navštívit alespoň akvárium nebo si podmořský život prohlédnout při
projížďce lodí s proskleným dnem.
Oblast dnešní Aqaby, kde se setkává pevnina s mořem mezi čtyřmi
státy (Saúdská Arábie, Jordánsko, Izrael a Egypt), byla osídlena již ve
3. tisíciletí př. n. l., neboť na tomto místě se křížily již
v dobách dávno před naším letopočtem obchodní trasy z Afriky, Anatólie
a Arábie. První osada nesla název Elath (dnes leží na izraelské straně
zálivu město Eliat), o které nalezneme zmínky i v Bibli „Král
Šalamoun dal také udělat lodě v Esjón Geberu, který je blízko Elathu na
břehu Rudéhoho moře v edómské zemi.“ (1. kniha Královská, 9:26).
V Bibli se také město zmiňuje v souvislosti s příjezdem královny ze
Sáby, která cestovala do Jeruzaléma na setkání s králem Šalamounem. Tyto
události spadají zhruba do 10. stol. př. n. l. Za Ptolemajovců, ve 2. a
3. stol. př. n. l., se město jmenovalo Bereniké, od 1. st. př. n. l. ho
drželi Nabatejci. V době římské nadvlády bylo město přejmenováno na
Alia nebo Ayla a byla sem postavena silnice Via Nova Traina, vedoucí přes
Ammán z Damašku. V nejranějších dobách islámu se město dostalo pod
vládu prvních kalífů a pod jménem Ajla mělo velký význam pro poutníky
do Mekky. V roce 1067 postihlo oblast zemětřesení, Ajla byla zničena a
upadla v zapomnění. V roce 1116 město na krátko obsadili křižáci,
kteří zde vystavěli první kamenný hrad. V roce 1170 získal město
sultán Saladin, ale již v roce 1250 ho obsadili mamlúkové, kteří Ajlu
drželi až do počátku 16. století. Mamlůkové starší křižácký hrad
ve 14. století opevnili a znovu přestavěli v letech 1510 –
17 v arabském stylu. Od roku 1587 bylo město i hrad na dalších 400 let
v držení Osmanská říše, která se území musela zříci až v roce
1917. Hrad v tomto období sloužil jako karavensaray a k ochraně poutníků
do Mekky. Za 1. světové války město vybombardovalo britské letectvo,
takže muselo být zcela obnoveno.
Pod názvem Aqaba se město stalo součástí Hidžázského království,
ale jen krátce, protože v roce 1925 bylo přičleněno k britskému
protektorátu Zajordánsko, později se stala součástí Hášimovského
království. Od 2. poloviny 20. století hraje město důležitou roli
v obchodních vztazích se sousední Saúdskou Arábií, která využívá
místní přístav. V roce 1965 se uskutečnila výměna území, kterou
Jordánsko od Saúdské Arábie získalo 12 km pobřeží
v zázemí Aqaby.
Z dochovaných památek stojí za prohlídku archeology odkryté vykopávky
starověkého a islámského města Ajla (vstup bezplatný) a
hrad (vstupné 1 JOD), zrekonstruovaný po bombardování
v 1. světové válce. Součástí prohlídky hradu je i muzeum
Sheriffa Hussein bin Aliho, pradědečka současného krále Abdullaha
II. V muzeu jsou soustředěny také vykopávky z Ajly.
pokračování – CESTA DO MADABY