CESTYAPAMATKY.CZ

Toto přístavní město v Rudém moři (Aqabský záliv) se 65 000 obyvateli, je se svými písečnými plážemi a narůžovělými horami v pozadí ideálním místem pro relaxaci a odpočinek. Celoročně teplé počasí sem přitahuje turisty především během jara, podzimu a zimy. Pobřeží jižně od Aqaby má, dle mínění odborníků, nejúžasnější korálové útesy Rudého moře. Ty vyhledávají milovníci potápění a šnorchlování, protože podmořský život ukrývá vzácné korály a pestrobarevné ryby, z nichž jedna pětina žije pouze zde. Nejlepším místem pro potápění je Aqabské královské potápěčské centrum s denními i nočními ponory. Kdo se neodváží potápět, může navštívit alespoň akvárium nebo si podmořský život prohlédnout při projížďce lodí s proskleným dnem.

Oblast dnešní Aqaby, kde se setkává pevnina s mořem mezi čtyřmi státy (Saúdská Arábie, Jordánsko, Izrael a Egypt), byla osídlena již ve 3. tisíciletí př. n. l., neboť na tomto místě se křížily již v dobách dávno před naším letopočtem obchodní trasy z Afriky, Anatólie a Arábie. První osada nesla název Elath (dnes leží na izraelské straně zálivu město Eliat), o které nalezneme zmínky i v Bibli „Král Šalamoun dal také udělat lodě v Esjón Geberu, který je blízko Elathu na břehu Rudéhoho moře v edómské zemi.“ (1. kniha Královská, 9:26). V Bibli se také město zmiňuje v souvislosti s příjezdem královny ze Sáby, která cestovala do Jeruzaléma na setkání s králem Šalamounem. Tyto události spadají zhruba do 10. stol. př. n. l. Za Ptolemajovců, ve 2. a 3. stol. př. n. l., se město jmenovalo Bereniké, od 1. st. př. n. l. ho drželi Nabatejci. V době římské nadvlády bylo město přejmenováno na Alia nebo Ayla a byla sem postavena silnice Via Nova Traina, vedoucí přes Ammán z Damašku. V nejranějších dobách islámu se město dostalo pod vládu prvních kalífů a pod jménem Ajla mělo velký význam pro poutníky do Mekky. V roce 1067 postihlo oblast zemětřesení, Ajla byla zničena a upadla v zapomnění. V roce 1116 město na krátko obsadili křižáci, kteří zde vystavěli první kamenný hrad. V roce 1170 získal město sultán Saladin, ale již v roce 1250 ho obsadili mamlúkové, kteří Ajlu drželi až do počátku 16. století. Mamlůkové starší křižácký hrad ve 14. století opevnili a znovu přestavěli v letech 1510 – 17 v arabském stylu. Od roku 1587 bylo město i hrad na dalších 400 let v držení Osmanská říše, která se území musela zříci až v roce 1917. Hrad v tomto období sloužil jako karavensaray a k ochraně poutníků do Mekky. Za 1. světové války město vybombardovalo britské letectvo, takže muselo být zcela obnoveno.

Pod názvem Aqaba se město stalo součástí Hidžázského království, ale jen krátce, protože v roce 1925 bylo přičleněno k britskému protektorátu Zajordánsko, později se stala součástí Hášimovského království. Od 2. poloviny 20. století hraje město důležitou roli v obchodních vztazích se sousední Saúdskou Arábií, která využívá místní přístav. V roce 1965 se uskutečnila výměna území, kterou Jordánsko od Saúdské Arábie získalo 12 km pobřeží v zázemí Aqaby.

Z dochovaných památek stojí za prohlídku archeology odkryté vykopávky starověkého a islámského města Ajla (vstup bezplatný) a hrad (vstupné 1 JOD), zrekonstruovaný po bombardování v 1. světové válce. Součástí prohlídky hradu je i muzeum Sheriffa Hussein bin Aliho, pradědečka současného krále Abdullaha II. V muzeu jsou soustředěny také vykopávky z Ajly.

pokračování – CESTA DO MADABY