CESTYAPAMATKY.CZ
květen 2008Vietnam (Việt Nam) – velká cesta po zemích Indočíny
Historie Vietnamu v datech
| Období | Rozhodující události |
|---|---|
| 2879 – 258 př. n. l. | vláda (legendární) dynastie Hồng Bàng ; údajně 18 panovníků, z nichž každý vládl déle než sto let |
| 257 – 207 př. n. l. | vláda dynastie Thực |
| 207 – 111 př. n. l. | vláda dynastie Triệu |
| 111 př. n. l. – 938 | tzv. tisíciletá čínská nadvláda; 40 – 43 n. l. povstání sester Trungových, 248 n. l. povstání paní Triệu, 544 – 602 povstání Lý Nam Đế a vytvoření státu Van Xuan |
| 2. st. n. l. | přichází z Indie i Číny buddhismus, konfuciánství a taoismus |
| 544 – 602 | vláda dynastie Lý Nam Đế |
| 905 – 959 | vláda dynastie Khuc |
| 939 – 954 | vláda dynastie Ngo, po vítězství v bitvě u Bạch Đằng, založení nezávislého vietnamského státu |
| 955 – 968 | období anarchie tzv. Dvanácti knížectví |
| 968 – 979 | vláda dynastie Đinh |
| 980 – 1009 | vláda dynastie raná Lê |
| 1009 – 1225 | dynastie pozdní Lý; počátky budování centralizovaného státu (státní ideologií je buddhismus, který později nahradilo konfuciánství). V roce 1070 byl v sídelním městě Thang Long (dnešní Hanoj) založen Chrám literatury (Van Mieu), centrum tehdejší kultury a vzdělanosti, v roce 1076 byla v Thang Longu založena Národní akademie Quoc Tu Giam (obdoba univerzity) |
| 1225 – 1400 | dynastie Trần; vybudován feudální centralizovaný stát (státní ideologií konfuciánství, které vyhovovalo aristokracii vice než buddhismus). Buddhismus se stává životní filozofií a nadále ovlivňuje umění a kulturu; v praxi to znamenalo, že se člověk mohl řídit jak buddhistickými, tak konfuciánskými zásadami. Postupně se vytváří nábožensko-filozofický směr Tam Giao, Trojí náboženství, tedy syntéza konfuciánství, buddhismu a taoismu. Ve 13. století do Vietnamu několikrát vpadli Mongolové |
| 1400 – 1407 | vláda dynastie Hồ |
| 1407 – 1413 | dynastie obnovená Tran; dochovaly se písemné záznamy pořízené již v chu nom – tzv. jižních znacích (obdoba čínského znakového písma) |
| 1413 – 1427 | nadvláda čínské dynastie Ming |
| 1418 – 1804 | vláda dynastie pozdní Lê; od 15. století se na území Vietnamu dostávají evropští misionáři z Portugalska, Španělska, Holandska, Anglie a Francie, kromě křesťanství přinášejí i evropskou kulturu; v 17. století Francouz Alexandre de Rhodes navázal na předchozí práci misionářů a dokončil latinizaci vietnamského znakového písma, tj. psaní vietnamštiny latinkou s diakritickými znaménky označujícími výslovnost jednotlivých slabik. Na přelomu 18. a 19. století nabyla země dnešní rozlohy, ve střední a jižní části země hrály silnou roli hinduistické a indické kulturní vlivy (zaniklé království Čampa), patrné dodnes. V 16. – 18. století fakticky vládly šlechtické rody Trinh, Mac a Nguyen |
| 1788 – 1802 | vláda dynastie Tay Son (paralelně s koncem Pozdních Le) |
| 1802 – 1945 | vláda dynastie Nguyen; v polovině 19. století se ve Vietnamu a celé Indočíně systematicky usazují Francouzi, kteří z regionu vytvořili svoji kolonii. Národní dynastie sice formálně vládne až do konce 2. světové války, avšak nemá faktickou moc |
| 1930 | Hồ Chí Minh zakládá Komunistickou stranu Indočíny |
| 1941 – 1945 | obsazení Indočíny japonskými vojsky v průběhu 2. světové války |
| srpen 1945 | ukončení 2. světové války v Indočíně kapitulací Japonska |
| 2. září 1945 | vyhlášení nezávislosti Vietnamu a vyhlášení Vietnamské demokratické republiky prezidentem Hồ Chí Minhem |
| 1946 – 1954 | válka proti francouzským kolonizátorům |
| 1954 | podepsány Ženevské dohody, ukončení válečných operací v Indočíně a rozdělení Vietnamu podle 17. rovnoběžky: sever – Vietnamská demokratická republika a jih – Vietnamská republika; útěk katolíků ze severního do jižního Vietnamu |
| 1963 – 1973 | americká válka ve Vietnamu; postupně, přes masivní nárůst americké vojenské přítomnosti, získává převahu Viet Cong. Pod vlivem narůstajícího odporu americké veřejnosti začínají diplomatická jednání o ukončení konfliktu |
| 1973 | podepsány Pařížské dohody, ukončení války ve Vietnamu ze strany USA |
| 1975 | obsazení Saigonu a jeho přejmenování na Ho Chi Minovo Město |
| 2. července 1976 | sjednocení země a vytvoření Vietnamské socialistické republiky |
| 1979 | Vietnam se stal členským státem RVHP a přiklonil se k sovětskému bloku, Vietnamci přijíždějí do členských států RVHP jako dělnící, učni a praktikanti – pomoc s řešením „zaměstnanosti“ částečně demilitarizovaného Vietnamu. Vietnamská vojenská operace proti genocidnímu režimu Rudých Khmérů v Kambodži. Čínsko-vietnamský „pohraniční“ konflikt – Čína zaútočila na čtyři pohraniční provincie Vietnamu, v krvavých bojích byla intervence zastavena a otevřený konflikt brzy ustal |
| 1986 | VI. sjezd Komunistické strany Vietnamu, podpora změn a zahájení reforem Doi Moi, které podstatně ovlivnily vývoj v zemi koncem 20. století |
| 1987 | vydán zákon o zahraničních investicích ve Vietnamu |
| 1989 | Vietnam stáhl svoje vojenské jednotky z Kambodže a Laosu |
| 1991 | normalizovány vztahy s Čínou jako reakce na rozpar východního bloku |
| 1992 | prezidentem zvolen Le Duc Anh |
| 1993 | snaha o ekonomickou pozici „asijského tygra“, mj. umožněním masivních zahraničních investic |
| 1994 | prezident USA Bill Clinton zrušil americké obchodní embargo na Vietnam (trvalo téměř 20 let), dohoda s Kambodžou o mírovém urovnání vzájemných vztahů a na ekonomické i kulturní spolupráci |
| 1995 | Vietnam se stal 7. členským státem sdružení ASEAN, normalizovány vztahy s USA a obnoveny diplomatické styky |
| 1997 | volby do Národního shromáždění přinesly mj. generační výměnu funkcionářů, prezidentem byl zvolen Tran Duc Luong |
| 1998 | uzavřena mezivládní dohoda s Českou republikou |
pokračování – HANOJ POPRVÉ