CESTYAPAMATKY.CZ
Bečvárky leží 11 kilometrů jihozápadně od Kolína v nadmořské výšce 313 metrů.
(vzdálenost od středu obce)
tvrz (0,0 km)
Ves Bečvárky (také Malá Bečváry) se připomíná poprvé v roce 1381, kdy je po smrti panoše Slávka získal jakýsi Pešík, řečený Špitál z Malých Bečvár. V letech 1426–40 se uvádí Pčorna z Malých Bečvár, ale v nadcházejícím období se staly součástí panství Červený Hrádek. Samostatným statkem se Bečvárky staly opět v roce 1591, kdy je od Karla Časty Myšky ze Žlunic odkoupil Mikuláš starší Purkart. Ten si také v Bečvárkách postavil při dvoře tvrz. V roce 1603 se Bečvárky dostávají opět do rukou Myšků ze Žlunic a v roce 1616 je koupil Radslav Kostomlatský Vřesovec z Vřesovic. Událostmi třicetileté války nebyly Bečvárky postiženy jako jiné okolní statky, ale v roce 1661 celá ves vyhořela. Poté o ní nejsou žádné zprávy až do počátku roku 1759, kdy ji koupila od Josefa Pachty z Rájova panovnice Marie Terezie a obratem za věrné služby věnovala generálu Arnoštu Gideonu Laudonovi; toho ještě v březnu téhož roku povýšila do panského stavu. Tuto skutečnost potvrzuje v dopise z roku 1762, kde sděluje, že: …počítá vážně s koupí panství Bečváry od Jiřího Hillebranda, protože Bečvárky, které obdržel darem od panovnice, nemají ani ten nejmenší hájek a lučinu. Když v roce 1763 opravdu sousední Bečváry zakoupil, spojil na čas oba statky v jeden celek. K definitivní spojení Bečvárek a Bečvár došlo až v roce 1899, kdy c. k. ministerstvo vnitra vyhovělo žádosti obecního zastupitelstva, které sloučení odhlasovalo již19. února 1895.
Bečvárky jsou součástí obce Bečváry, s kterou po roce 1899 zcela splynuly.
Laudon Arnošt Gideon (* 2. 2. 1716/17 Ļaudona v Lotyšsku – † 17. 7. 1790 Nový Jičín), jeden z nejvýznamnějších vojevůdců 18. století. Proslavil se ve službách Marie Terezie a Josefa II. ve válkách s Pruskem a svým tažením na Balkán proti Osmanské říši, které ho zařadilo mezi slavné turkobijce. Jeho jméno neslo i pivo vyráběné od roku 1700 v Lanškrouně, v Čechch je proslaven písničkou „Generál Laudon jede skrz vesnici“. Od jeho jména pochází i zvolání himmellaudon (z němčiny – Nebesa, Laudon!), které údajně volali vyděšení Prusové.