CESTYAPAMATKY.CZ

Dne 24. dubna 1142 se zde odehrála nevydařená bitva, kterou svedl devatenáctý přemyslovec a pozdější druhý český král Vladislav II.

Vladislav II. byl synem Vladislava I. a na trůn nastoupil po vládě strýce Soběslava. Vládl poměrně dlouho, v letech 1140 – 1170. Na trůn nastoupil až ve svých třiceti letech a to díky vratkosti přísah tehdejších feudálů, kteří na sněmu v Sadské původně odpřisáhli Soběslavovi, že knížetem bude jeho syn Vladislav. Jelikož Soběslavův bratr, Vladislav I. měl také syna Vladislava, který se jim jevil jako nezodpovědný mladík, nezajímající se o státní záležitosti, mohl by být vhodnějším kandidátem na uvolněný trůn – neboť by byl pouze povolnou loutkou v jejich rukách. Proto porušili přísahu a za knížete zvolili syna Vladislava I. Jenže se zmýlili, neboť po nástupu na trůn Vladislav (II.) rychle dozrál a se vší razancí se chopil nenadále nabyté moci a nezalekl se ani tvrdých opatření proti opozici, která proti němu rychle vystoupila.

Velmoži totiž rychle opět změnili názor a prohlásili, že Vladislav II. se vlastně k vládě nehodí. Do čela odboje se postavil Načerad, který se spojil s moravskými údělnými knížaty Konrádem Znojemským, Vratislavem Brněnským, Otou Olomouckým a odmítnutým Soběslavovým synem Vladislavem. Ozbrojené oddíly se zformovaly v jihovýchodních Čechách a vydaly se do Prahy svrhnout knížete, který vlastně selhal tím, že málo selhal. Z Prahy vyrazilo vojsko věrné panovníkovi a oba tábory se srazily nedaleko Kolína 24. dubna 1142. Ve velmi těžkém boji knížete nakonec opustili i mnozí věrní, když se dali na útěk. Kníže zůstal obklopen jen nejužší družinou a proto nakonec ustoupil z bojiště zpět do Prahy. Nepřátelé, unavení bojem, knížete nepronásledovali, takže ten měl možnost požádat urychleně o okamžitou pomoc římského císaře Konráda III., který vyslal do Čech vojsko. Než se vojsko odbojných velmožů přesunulo do Prahy, kde ještě stihlo svést boj o Pražský hrad, který byl při tom zpustošen, dorazilo Konrádovo vojsko, s jehož pomocí Vladislav II. odboj potlačil. Za trest pak kníže několikrát poplenil Moravu, ale nakonec dal vzbouřencům milost za přísahu věrnosti.

Kníže Vladislav II. byl v roce 1158 korunován za druhého českého krále za rozhodující pomoc českého vojska při obležení Milána. Dědičně získal královskou korunu až jeho vnuk, Přemysl Otakar I.