CESTYAPAMATKY.CZ
Kostel stojí v centru obce Býchory.
Býchory - původní hrobka Horských (0,0 km)
Býchory - nálezy mincí a pokladu (0,2 km)
Býchory - centrální hřbitovní kříž (0,3 km)
Býchory - nový hřbitov (0,3 km)
Býchory - zvonička v obci (0,3 km)
Býchory - pamětní deska A. A. Vejdělkové (0,3 km)
Býchory - Richterova vila (0,4 km)
Býchory - pamětní deska Jana Kubelíka (0,6 km)
Kostel je poprvé písemně doložen v roce 1352 kdy náležel ke kouřimskému děkanátu, v roce 1359 je doloženo úmrtí zdejšího faráře Haška. Zdivo současného presbytáře pochází až z pozdně gotické přestavby v 15. století. Loď byla později zbořena a znovu vystavěna v letech 1854–55.
Jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií po severní straně. Nad západním průčelím se zdvíhá hranolová věž.
Z původní pozdně gotické stavby se dochovalo zazděné hrotité okno ve východní stěně presbytáře a portál z presbytáře do sakristie z doby kolem roku 1500. Fasády kostela jsou hladké, členěné pouze obloukově uzavřenými okny a kruhovým oknem v západním průčelí nad vchodem. Presbytář je sklenut plackou, triumfální oblouk má půlkruhovitý tvar a loď je plochostropá.
Původní vnitřní zařízení kostela bylo nevýrazné a pocházelo především z poloviny 19. stol., dnes z části rozkradené, z části odvezené a ukryté. Z pozůstatku inventáře tak zaujme pouze obraz nad tabernáklem hlavního oltáře, pocházející z roku 1855 a podepsaný J. Russ, a poničená replika slavného kolínského Brandlova obrazu sv. Bartoloměje, visící donedávna po levé straně presbytáře; obraz pochází z 60. let 18. století a na obojku psa je signován Io COIRIS P. Rám obrazu se v roce 2008 rozpadl zcela zničen červotoči a obraz spadl ze stěny, naštěstí se neroztrhl. Po levé straně lodi je podstavec s věnováním na sošku (tč. uloženou), kterou v roce 1908 darovaly kostelu Marie, Anna, Johana a Klára Kubelíkovy jako dík za uzdravení otce. V komoře po levé straně vchodu jsou uloženy zbytky kamenné křtitelnice z 15. století ve tvaru kalicha. Ve věži jsou zavěšeny dva zvony z původních tří, které byly do roku 1855 zavěšeny v dřevěné zvonici vedle kostela. Vlevo visí menší zvon (výška 42 cm, průměr 34 cm) z přelomu 15. a 16. století, kolem koruny je nápis gotickou minuskulí. Vedle visí velký zvon (výška 95 cm, průměr 78 cm) od mistra Tomáše Klabala z Kutné Hory ulitý roku 1568. Kolem koruny má český nápis „JA HLAS WOLAGICSIHO NA PASTWY SPRAWIE CESZTU PANIE TENTO ZWON DIELAN GEST KE CZTY A CHWALE PANU BOHU SKRZE MISTRA TOMASZE ZWONARZE NA HORACH KUTNACH“, na přední straně pláště je dále letopočet ulití, medailon zobrazující poprsí bradatého muže s biretem a pod ním jména obyvatel obce, kteří ulití zvonu zaplatili: Pavel Dvořák, Patrik Vondra, Martin Vávra a Ludmila Fantová. Nejmenší zvon z roku 1735 byl zrekvírován v letech 1917–18.
Filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kolín v Kolínském vikariátu. Pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají.
Kostel sv. Bartoloměje je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 37325/2–3119.
Presbytář (presbyterium, česky kněžiště nebo chór) – část prostoru kostela či katedrály, která je vyhrazena kněžím, a kde se nachází hlavní oltář a pulpity na čtení Písma. Zde kněz (lat. presbyter) koná bohoslužby, původně z vyvýšené kazatelny a po II. vatikánském koncilu od obětního stolu. Od chrámové lodi bývá zpravidla presbytář oddělen triumfálním obloukem a obvykle (především ve středověku byla tato podmínka poměrně závazná) je orientován na východ.
Sakristie (z latinského sacristia, hovorově též zákristie) – o místnost v kostele, umístěná zpravidla bočně od presbytáře nebo v jeho ose za hlavním oltářem, kde jsou jsou uchovávána bohoslužebná roucha kněží i ministrantů a předměty užívané při bohoslužbě. Mimo to slouží sakristie kněžím a ministrantům jako prostor pro přípravu a převléknutí se na obřady. O sakristii i ostatní části chrámu se starává kostelník (latinsky sacristanus).