Cesty a památky

Kolínsko » Býchory » nový zámek Horskýsfeld

nový zámek Horskýsfeld
**

Býchory, Zámky, Zámky dochované

Když v roce 1862 koupil kolínský velkostatek, jehož byly Býchory součástí, František Horský, rozhodl se vybudovat si své sídlo v Býchorech (ačkoliv nejprve uvažoval o přestavbě kolínského zámku). V roce 1865 proto nechal v sousedství starého zámku zvaného „Veithova vila“ upravit starší hájovnu na zámek ve tvaru písmene H, přistavěním neogotického jižního a severního příčného křídla s věží při jihovýchodním nároží jižního křídla. Původní hájovna byla ve hmotě zámku zachována jako střední křídlo, které se v té době od zbytku stavby výrazně odlišovalo. Kolem roku 1870 pak došlo i k úpravě středního křídla (bývalé hájovny), ke kterému byl přistavěn výrazně vystupující rizalit s tudorským obloukem v přízemí, kryjící vchod. Autorem architektonického návrhu býchorského zámku, zvaného Horskýsfeld, je s největší pravděpodobností vídeňský architekt Moritz Hinträger, od kterého pochází soubor šesti podepsaných (ale nedatovaných) návrhů nalezených v SOkA Kolín. Návrhy na stavbu býchorského zámku jsou navíc prakticky identické jako starší Hinträgerovy návrhy na přestavbu zámku v Kolíně. Z tohoto důvodu lze považovat za mylné připsání zámku pražskému architektovi Eduardu Hallovi, jak uvádí některá starší literatura. Vlastní stavbu provedl stavitel Vincenc Starý spolu s tesařským mistrem Kovaříkem.

Po smrti Františka Horského z Horskýsfeldu dne 6. dubna 1877 zámek spravovali nejprve jeho zeť Hans Berlepsch a po něm jeho vnuk Adolf Richter, který ho v roce 1896 prodal majiteli poděbradského velkostatku, knížeti Filipu Ernstu Maria Hohenlohe-Schillingsfürst, který ho pořídil pro svou desetiletou dceru Marii. Po tragické smrti Marie v roce 1897 však kníže přestal zámek navštěvovat a 3. března 1904 ho prodal houslovému virtuózu Janu Kubelíkovi, který se zde usadil se svou ženou Mariannou. Býchorský zámek se stal za Kubelíkova vlastnictví vyhledávaným centrem společenského a kulturního života, častými hosty zde byli například Oskar Nedbal nebo J. B. Foerster. Na zámku se také narodil v roce 1914 Kubelíkův dlouho očekávaný syn Rafael.

Za 1. světové války se v roce 1916 Kubelíkovi rozhodli odstěhovat se na Slovensko a zámek od nich koupili manželé Eugen a Johana Tauberovi; Eugen Tauber byl známý pražský vinař. Od jejich dětí pak zámek koupili v roce 1939 manželé Dominik a Božena Čiperovi; Dominik Čipera byl generálním ředitelem Baťových závodů ve Zlíně a v letech 1938–42 ministrem veřejných prací. Za jejich vlastnictví došlo ke generální opravě zámku, který byl současně vybaven novým mobiliářem. V roce 1943 byla na zámek uvalena nucená správa a po válce se v roce 1946 zámku ujímá na krátko syn předchozích majitelů, Jan Čipera, než mu byl majetek v květnu 1948 znárodněn.

V letech 1949–55 v zámku sídlila chemická škola, od roku 1957 pak dětský domov, později změněný na výchovný ústav. V roce 1985 byla pro potřeby ústavu provedena oprava zámku, která výrazně negativně ovlivnila jeho nový vzhled. Jedná se především o náhradu původních oken velkými výklopnými tabulemi, oplechování říms nebo použití nevhodné alukrytové střešní krytiny. Ústav byl na zámku až do roku 2000, ačkoliv v roce 1990 byl zámek v rámci restitucí vrácen původnímu majiteli Ing. Janu Čiperovi. Ani po vyklizení ústavu ale restituent nejevil o zámek zájem a ten začal rychle chátrat. V dubnu 2007 zámek koupila společnost ElitProfit, spol. s r. o. za účelem jeho generální rekonstrukce pro reprezentační účely společnosti. Stavební práce nicméně nepostupovaly příliš rychle a koncem roku 2010 byly pouze dokončeny obnovy oplocení pozemku, oprava brány a byl zpracován projekt na obnovu střech a omítek. Od roku 2015 je zámek v rozestavěném stavu nabízen k prodeji.

Zámek je členitá, nesourodá, obdélná jednopatrová stavba (v atikových nástavcích dvoupatrová), tvořící zhruba půdorysně písmeno H a zaujímající plochu 1 682 m². Ze vstupního průčelí, které je obráceno k západu, vystupují celkem tři rizality, přičemž předsunutý prostřední rizalit v horizontální ose, který se v přízemí otevírá třemi tudorskými oblouky, kryje hlavní vchod. Východní průčelí je bohatě členěno rizality o několika výškových úrovních, severní průčelí je prosté. Oproti tomu jižní průčelí je velmi členité, v prvním patře ho zdobí nika s antikizující sochou ženské postavy a na jižním nároží se zdvíhá 25 metrů vysoká čtyřpatrová věž, ukončená obloučkovým vlysem s cimbuřím, která tvoří pohledovou dominantu celé stavby. Hlavními zdobnými prvky na vnějších fasádách je pásová rustika, cimbuří, obloučkový vlys tvořený lancetovými oblouky a výrazné okenní šambrány. Všechny části jsou zastřešeny sedlovými střechami s vikýři. Uměřenost proporcí a střízlivě pojednané architektonické detaily, které jsou v souladu s členitostí stavby, vytváří ze zámku neobyčejně působivou architekturu.

V interiéru se po tolika letech chátrání mnoho původních detailů nedochovalo. Jedná se především o dlažbu v přízemí, kamenné schodiště s litinovým zábradlím do patra, stropy a stěny se štukovou dekorací a nástropní obrazy na plátně v sálech 1. patra. Poměrně unikátní ltinové točíté schodiště ve věži bylo bohužel odcizeno po roce 2000.

Kolem zámku byl již v roce 1865 založen anglický park o rozloze 5 ha a zelinářská zahrada. Z okolních vodnatých lesů byla svedena spodní voda, která plnila vodní nádrže v parku a několik vodotrysků, v těsné blízkosti zámku nechal František Horský vysázet divoké víno. Z této krajinářské kompozice, která byla promyšlenou ukázkou středně velkého krajinářského celku s citlivě komponovanými scenériemi a která v době svého vzniku budila zasloužený obdiv, se dodnes prakticky nic nedochovalo.

Zámecký areál v Býchorách je pozoruhodným příkladem novogotického venkovského panského sídla, který nemá v regionu analogii (nejbližší je zámek Filpov u Čáslavi).

Prohlášení za památku

Nový zámek v Býchorech byl v roce 1986 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 15554/2–3120.

Fotogalerie

Býchory - nový zámek Horsksfeld, pohled od jihozápadu (2016)Býchory - nový zámek Horsksfeld, západní průčelí (2016)Býchory - nový zámek Horsksfeld, věž od západu (2016)Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \Býchory - zámek, sloupková brána s litinovou výplní do zámeckého parku (2016)Býchory - zámek, litinový plot zámeckého parku (2016)Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \Býchory - nový zámek \

Zdroj informací

Bojarová M.: Novogotický zámek v Býchorách, sídlo Františka Horského a rodiny Kubelíků. Památky středních Čech, ročník 16, číslo 1, str. 22-29. Praha 2002.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Zámek čp. 52 stojí jižně od obce uprostřed lesoparku.

GPS: 50°3'52.340"N, 15°16'36.120"E

Přístupnost

Nepřístupné

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK