CESTYAPAMATKY.CZ
Kde objekt najdete?
Kostel stojí v jižní části vsi nad středem obce.
V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE
Bylany - o Trojanovském pokladu (0,1 km)
Bylany - výšinné neopevněné sídliště** Okrouhlík (0,5 km)
Bylany - pohřebiště z doby halštatské a římské **** (0,5 km)
Lstiboř - venkovská vila čp. 9 (1,5 km)
Chrášťany (u Čes. Brodu) - socha sv. Jana Křtitele** (1,5 km)
Chrášťany (u Čes. Brodu) - kamenný kříž (1,6 km)
Bylany – kostel sv. Bartoloměje
Další fotografie:
Původně gotický kostel z doby kolem roku 1300, v písemných pramenech je poprvé zmiňován v roce 1364. Upraven byl po roce 1714 nákladem Kateřiny Zuzany Šofmanové z Ješetic. Do dnešní pozdně barokní podoby byl radikálně přestavěn v letech 1769 – 1770 tak, že se z původní gotické stavby, mimo zdiva pod barokní omítkou, nic nedochovalo.
Jednolodní obdélný kostel s masivní hranolovou věží nad pravoúhlým presbytářem a sakristií v jeho ose. Věž je kryta bání. Vnější stěny kostela jsou členěny lizénovými rámci, západní průčelí je ukončeno volutovým štítem s přesným datováním přestavby (1769). V jižní stěně jsou od roku 1889 zazděny tři poškozené náhrobky z počátku 17. století, původně v podlaze kostela (zleva): 1. Kateřina Eliška a Marie (Marta) Trojanová z Bylan a Rossfeldu (1613), 2. Alžběta Talacková z Bylan a Rossfeldu (1675) a 3. Jiřík Chlumčanský z Přestavlk (1626).
Vnitřek kostela je sklenut valeně se stýkajícími se lunetami, kruchta na jednom oblouku je podklenuta rovněž valeně se stýkajícími se lunetami.
Z průměrného zařízení vyniká hlavní oltář z roku 1904, varhany z 19. století, kazatelna z 2. poloviny 18. století a barokní obrazy Křížové cesty. Ve věži se dochoval zvon „Jan“ z roku 1673 od Bedřicha Michaela Schönfelda z Prahy. Zvon je vysoký 57 cm, má hladkou šestiramenou korunu, pod kterou je páska s nápisem o době vzniku a výrobci. Na přední straně pláště je reliéf sv. Jana Evangelisty s českým nápisem: „TENTO ZWON JEST ODLIT KE CZTI A CHWALE SWATEHO MILEHO JANA“. Původní vrcholně barokní tabernákl** hlavního oltáře z roku 1699 s aliančními erby Jana Kryštofa Šofmana z Hamerlesu a jeho ženy Kateřiny Zuzany Šofmanové z Ješetic byl v roce 1770 přenesen do kostela ve Skramníkách a dnes je ve sbírkách Regionálního muzea v Kolíně.
Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Český Brod v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají v sobotu před druhou nedělí v měsíci od 17.30 hodin.
Kostel sv. Bartoloměje je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46595/2–3122.
Presbytář (presbyterium, česky kněžiště nebo chór) – část prostoru kostela či katedrály, která je vyhrazena kněžím, a kde se nachází hlavní oltář a pulpity na čtení Písma. Zde kněz (lat. presbyter) koná bohoslužby, původně z vyvýšené kazatelny a po II. vatikánském koncilu od obětního stolu. Od chrámové lodi bývá zpravidla presbytář oddělen triumfálním obloukem a obvykle (především ve středověku byla tato podmínka poměrně závazná) je orientován na východ.
Lizéna (též lesena) – plochý svislý architektonický článek bez hlavice a patky (čímž se liší od pilastru), provedený v mírně předstupujícím zdivu nebo jen v omítce. Pokud je fasáda současně členěna obdobnými vodorovnými pruhy, vzniknou tzv. lizénové rámy.
Sakristie (z latinského sacristia, hovorově též zákristie) – o místnost v kostele, umístěná zpravidla bočně od presbytáře nebo v jeho ose za hlavním oltářem, kde jsou jsou uchovávána bohoslužebná roucha kněží i ministrantů a předměty užívané při bohoslužbě. Mimo to slouží sakristie kněžím a ministrantům jako prostor pro přípravu a převléknutí se na obřady. O sakristii i ostatní části chrámu se starává kostelník (latinsky sacristanus).