CESTYAPAMATKY.CZ

Lokalitu významného birituálního pohřebiště nového typu ze 7. – 3. stol. př. n. l. s do té doby neznámou keramikou prozkoumal v letech 1895 – 97 **J. L. Píč*. Podle zdejších nálezů byla později popsána a definována „bylanská kultura“. Výkopy zachytily přes 50 hrobů, z toho více než 10 komorových (jeden o rozměrech 5×3×0,7 m.). Hroby byly bohatě vybavené keramikou rytou i černě malovanou, často obsahovaly uzdy, koňské postroje, železné meče a nože. Mezi významné nálezy patří zlomek spony s patkou ztvárněnou jako hlava vodního ptáka z 5 stol. př. n. l. (nalezen 1898, dnes v Národním muzeu v Praze), bronzový náramek ze 4. stol. př. n. l. (nalezen 1956, dnes v regionálním muzeu v Kolíně), soubor keramiky z 1. stol. př. n. l. (nalezen 1968, dnes v regionálním muzeu v Kolíně a Národním muzeu v Praze), zlomek nádoby se struhadlovitým zdrsněním z 2. – 1. stol. př. n. l. (nalezen před rokem 1968, dnes v regionálním muzeu v Kolíně).

Bylanská kultura (cca 800 až 550/530 př. n. l.) byla pojmenována podle pohřebiště u Bylan u Českého Brodu. Jedná se o místní kulturní projev doložený především z hrobových nálezů, kde ve výbavě zemřelého jsou nalézány soubory nádob, železné předměty, zbytky kostí z masité potravy, osobní šperky či amulety. Jsou známé pohřby nespálených těl (kostrové) a pohřby žárové, kdy se do hrobu ukládaly pouze části z provedené kremace. V hrobové výbavě jsou značné rozdíly, které vedly k vypracování několika skupin, z nichž za nejvýznamnější jsou pokládány knížecí komorové hroby, nad kterými byla původně navršena mohyla. K jejich výbavě, vedle výše uvedených předmětů, patří vůz s řadou železných a bronzových součástí, dřevěným jhem často potaženým kůží a zdobeným různými geometrickými vzory zhotovenými z bronzových hřebíčků a cvoků. Sídlištní objekty, které byly rozpoznány až v 70. letech 20. stol., byly pokračováním vývoje z předchozího období štítarské kultury. Jsou známé především zahloubené stavební jámy obydlí, různé jiné zahloubené skladovací a zásobní objekty a další, dnes blíže neupřesnitelné sídlištní jámy. Dosud se nepodařilo ztotožnit známá pohřebiště s nákladnou hrobovou výbavou s areály, kde tito lidé žili.

Kromě halštatských nálezů zde byly na konci 19. století odkryty hroby z doby stěhování národů s dvěma hliněnými nádobami a železnou přezkou a žárový hrob, kde hliněná popelnice obsahovala dvě bronzové spony. Tyto nálezy spadají do 1. pol. 1. stol. n. l.