CESTY A PAMÁTKYCESTYAPAMATKY.CZ

kolínsko
KOLÍNSKO » Cerhýnky » tvrz « Tvrze

Kde objekt najdete?

Bývalá tvrz stojí v jižní části vsi, v severovýchodním rohu areálu bývalého zemědělského dvora, dnes čp. 68.

V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE

Cerhýnky - keltské pohřebiště (0,1 km)

Cerhýnky - kaple (0,3 km)

Cerhýnky - keltská pec (0,3 km)

Radimek - kaple Zvěstování Panny Marie (0,7 km)

Cerhenice - Cerhenická babyka (1,0 km)

Cerhenice - kaplička Panny Marie (1,1 km)

Cerhenice - centrální hřbitovní kříž (1,2 km)

Cerhenice - zámek (1,4 km)

Cerhenice - usedlost čp. 66 (1,5 km)

Dobřichov - žárové pohřebiště Třebická** (1,5 km)

Cerhýnky – tvrz

Od roku 1436 se jako majitel Cerhýnek připomíná Jindřich Koba z Cerhýnek, který je zřejmě i zakladatelem místní tvrze. Ta se totiž se poprvé uvádí v roce 1463 jako součást jeho odúmrtě. Odúmrť po Jindřichu Kobovi tehdy po delších sporech král Jiří z Poděbrad postoupil Janovi z Bříště, kterému patřily Cerhýnky až do roku 1483. Tvrz v té době byla nevelká gotická budova s rozsáhlým vodním opevněním, které tvořil dnes již vysušený rybník a zaniklé vodní příkopy.

Po roce 1483 se majitelé tvrze rychle střídali, až ji v roce 1584 získal Mikuláš starší Hlaváč z Vojenic. Snad za tohoto majitele, kterému tvrz náležela delší dobu, došlo k její renesanční přestavbě. Touto přestavbou vznikla jednopatrová budova s hospodářským příslušenstvím (kuchyň, pekárna, sklepy) umístěným v přízemí a obytnými místnostmi rozloženými kolem velké síně v prvním patře. Tyto místnosti byly spojeny dřevěnou pavlačí, která tvrz obklopovala. Budova byla pravděpodobně ozdobena atikou a kryta nízkou valbovou střechou. Při renesanční přestavbě byla zřejmě zrušena část opevnění směrem ke dvoru. Mikulášovu synovi Jindřichu Hlaváčovi z Vojenice byl statek Cerhýnky, zahrnující pouze tvrz, dvůr a ves, v roce 1623 zkonfiskován a královská komora ho prodala Karlovi z Lichtenštejna. Ten spojil statek se svým panstvím Kostelec nad Černými lesy a tvrz přestala sloužit jako panské sídlo. Nadále ji lichtenštejnové využívali pouze k hospodářským účelům, takže rychle chátrala. V Urbáři černokosteleckého panství je tvrz popsána jako jednopatrová budova krytá šindelem, ve které bývalé obytné místnosti sloužily jako sýpka. Po roce 1677 byla bývalá tvrz ještě několikrát přestavována a upravována, čímž nabyla dnešní podoby.

Do dnešní doby se z tvrze po mnoha přestavbách dochovala přízemní obdélníková budova krytá vysokou polovalbovou střechou, původní je zejména gotické obvodové zdivo a rozdělení interiéru. Budova dnes slouží k obytným účelům.

Tzv. Zlatá kniha, sepsaná v letech 1672–77 na příkaz knížete Karla II. z Lichtenštejna hejtmanem panství Leopoldem Lorenzem Laiterem z Tannenberka, písařem a panským porybným Šimonem Karlem Svobodou a druhým písařem Janem Kašparem Auvalským. Jedná se o nejdokonalejší urbář sepsaný v českém jazyce, který na 900 stranách obsahuje popis všech pozemků a majetků na panství, detailně popisuje všechny kostely, zámky, tvrze, dvory atd. včetně vnitřního vybavení a záznamů, kolik jsou hospodáři povinni odevzdávat úroků či daní. Do této knihy se zapisovalo i později, takže obsahuje poznámky až do roku 1725. Kniha váží 16 kg a svůj název získala podle zlaté ořízky.

TOPlisttext & foto Roman ŠULC, Jan KUBKA; použitá literatura; design Lucie ZAJÍČKOVÁ; web Tomáš ADÁMEK; 2008–2012