CESTYAPAMATKY.CZ

Asi 27 viditelných žulových válců, další jsou ukryté pod nánosy hlíny a bahna. Válce jsou 50 cm vysoké a průměr mají 90 – 120 cm. Jejich význam není dosud objasněn. Někteří je považují za součást starého slovanského kultovního místa (není však prokázán jejich případný účel ale pouze hypotézy – viz níže), jiní za mlýnské kameny (tomu však zase neodpovídají rozměry a chybí u nich otvor pro nasazení na osu). Jako nejpravděpodobnější se tak jeví předpoklad, že jde o pozůstatky výroby mlecích kamenů pro drcení rudy v nedaleké Stříbrné Skalici, případně v Kutné Hoře, v 13. – 16. století. Každopádně se jedná o jediné podobné naleziště v České republice. Kameny jsou velmi špatně viditelné pod nánosem bahna a porostu vegetace.

Hypotézu o slovanském obětišti podporují některé další skutečnosti a z nich odvozené domněnky. Někteří badatelé (a nezřídka hledači senzací) se domnívají, že tyto kameny byly původně poskládány do zužujícího se sloupu, na jehož vrcholu stávala soška pohanského bůžka (podobný sloup údajně stával v Praze Na Slupi). Hypotézu o slovanském obětišti má potvrzovat obrovský přírodní balvan, ve kterém je vytesána sedadlovítá prohlubeň, a další velký plochý kámen na kopci nad nalezištěm kamenných valců. V tomto kameni je vybroušena pravidelná kruhovitá mísa o hloubce 30 cm a s průměrem 75 cm, která je téměř stále plná vody. Slované totiž často věštili z vody a hádali z vysychání tekutin o případné úrodě či neúrodě. K tomu všemu dopomáhá i název blízké vesnice Voděrady (Černé), který by mohl vzniknout jako „Z – vody – rady“.

Kamenné válce jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 23878/2–3425.