Cesty a památky

Kolínsko » Červené Pečky

Červené Pečky
Znak obce

Ves Pečky vznikla nejspíše v průběhu ranné kolonizace ve 12. století, k roku 1225 se vzpomíná jakýsi Jan z Peček (Jan de Pecek), člen družiny krále Přemysla Otakara I., není však zřejmé, zda jde o tyto Pečky nebo druhé Pečky na Kolínsku. První nezpochybnitelná písemná zmínka o vsi pochází z roku 1333, kdy zde měli majetek bratři Zdislav z Peček (Zdyczlaus de Peczk) a Václav z Bohouňovic (Waczlaus de Bohunowicz). V roce 1359 se připomíná jako jediný majitel Jarohněv z Peček, zřejmě syn Zdislava. V letech 1370 až 1406 se jako majitelé vsi s podacím právem k místnímu kostelu uvádějí páni z Bohouňovic, kteří tvořili s pány z Peček jednu rodinu. Během husitských válek nejsou o vsi žádné zprávy, pouze v roce 1458 se v Kutné Hoře uvádí perkmistr (úředník, který má na starosti vinice) Jan z Peček. V letech 1473 až 1504 byla obec v majetku Mírků ze Solopysk, poté do roku 1520 Dobřeňských z Dobřenic, následovali Hanikýřové ze Semína (do roku 1530) a Pařízkové z Pařízku. V roce 1538 prodal Václav z Pařízku panství Václavu Hrabáňovi z Přerubenic. Jeho potomkům pak patřilo až do roku 1623, kdy Pečky od Kateřiny Lukavecké z Přerubenic koupil spolu s dalšími obcemi kutnohorský mincmistr Vilém z Vřesovic. Ten je po několika letech držení prodal ve značně sešlém stavu roku 1628 nizozemskému bankéři Hanuši de Vitte z Lilienthalu, který ovšem v říjnu roku 1630 spáchal sebevraždu.

Pečecké panství připadlo jeho věřitelům, než ale došlo k prodeji, v roce 1634 ho během třicetileté války ještě více zpustošilo saské vojsko. Dne 19. listopadu 1635 od věřitelů koupil Pečky císařský dvorní rada a právník Jošt Gebhard (*1588 - † 8. listopadu 1656), dne 20. března 1636 povýšený do rytířského stavu s přídomkem z Peček. Za jeho vlády bylo panství v letech 1639-40 opět zplundrováno, tentokrát vojskem švédským. Zpustošené a zadlužené panství prodal Jošt Gebhard dne 18. ledna 1655 hraběti Hanuši Fridrichovi z Trautmansdorfu. Ten panství zkonsolidoval a výrazně rozšířil. Jeho syn František Adam prodal Pečky, ke kterým patřila vlastní obec, dvůr se zámkem a dalších 10 dvorů a 29 vsí dne 5. dubna 1713 Karlu Jáchymovi Bredovi z Erbassu. Ten ovšem panství postupně zadlužil, až upadlo v roce 1734 do konkurzu. Administrátorem se stal Isidor Václav Obytecký z Obytec, který nechal v roce 1736 sestavit podrobný popis panství a zahájil jeho postupný rozprodej. Červenopečecké panství se výrazně zmenšilo oproti stavu v roce 1713, kromě zámku, dvora a vsi Peček k němu náleželo již jen 11 vsí. Toto panství bylo v roce 1738 postoupeno jako náhrada za dluhy patronátním kostelům pražského arcibiskupství, které ho v roce 1754 prodalo Ignáci Kochovi, sekretáři císařovny Marie Terezie. Ten 10. května 1755 dosáhl u císařovny povýšení Peček na městečko (městys).

Poslední změna majitelů nastává v roce 1794, kdy panství Pečky od Bohumíra Kocha koupil Leopold Hrubý z Gelenj (Jelení). Ve druhé polovině 19. století za svobodného pána Bohdana (Theodora) Hrubého z Gelenj (Jelení), milovníka umění, zažívají Pečky velký rozkvět. Na místní škole působil kapelník František Kmoch, který byl častým návštěvníkem na zámku, a spisovatel František Flos, autor „Lovců orchidejí“. Díky zálibě pana Bohdana v botanice se na přelomu 19. a 20. století pěstovaly a šlechtily v zámeckých sklenících okrasné rostliny, zejména orchideje (dokonce zde vypěstovaného a v roce 1882 uznaného druhu Acineta hrubyana), jejichž kolekce patřila k jedné z nejslavnějších v Evropě. Zdobily císařské sídlo a dodnes je najdeme v zámku Schönbrunn ve Vídni nebo v botanické zahradě v Praze.

Dne 20. března 1996 rozhodl Okresní úřad v Kolíně o zřízení chráněné památkové zóny zahrnující nejstarší zástavbu kolem kostela P. Marie, náměstí s přilehlou zástavbou a zámecký areál o rozloze cca 20 ha.

Dne 10. října 2006 byl Červeným Pečkám vrácen status městyse.

Osobnosti

Rod Hrubých z Gelenj (Jelení) - viz samostatný list.

Vilém Fukner (* 20. 2. 1830 Červené Pečky - † 3. 4. 1906 Praha) - vrchní hospodářský správce panství Thurn-Taxisů, později průmyslník v Přibyslavi. Ve své závěti založil nadaci pro chudé žáky červenopečecké školy.

František Jelínek (* 7. 12. 1860 Červené Pečky - † 23. 7. 1941 Ždánice) - učitel, odborný publicista, redaktor časopisů Přítel lidu a Jaro mládí, autor První národní čítanky.

František Flos (* 27. 7. 1864 Přelouč - † 8. 1. 1961 Praha) - český učitel, dramatik, spisovatel (zakladatel dobrodružné literatury pro mládež), překladatel z francouštiny, představitel tzv. žánrového realismu, v letech 1889-91 a 1894 - 1904 působil jako učitel v Červených Pečkách.

František Kmoch (* 1. 8. 1848 Zásmuky - † 30. 4. 1912 Kolín) - významný český hudební skladatel a kapelník, v letech 1870-72 působil jako učitel v Červených Pečkách.

Rudolf Bergman (* 15. 7. 1876 Červené Pečky - † 23. 1. 1940 Nová Ves pod Pleší) - český agrární politik, od roku 1920 československý poslanec a senátor Národního shromáždění za Československou národní demokracii (Národní sjednocení).

Josef Matouš (* 21. 6. 1881 Červené Pečky - † 4. 1. 1971 Praha) - středoškolský profesor, literární kritik a významný překladatel z polštiny.

Václav Pivoňka (* 15. 7. 1885 Červené Pečky - † 7. 10. 1964 Jimramov) - autor tří jimramovských mechanických vyřezávaných betlémů, zručný modelář a kutil. Dne 9. září 1909 se oženil s Antonií Slaninovou z Jimramova, kam se odstěhoval a zůstal tam až do své smrti. 

František Dvořák (* 28. 11. 1896 Červené Pečky - † 10. 6. 1943 Drážďany, Německo) - významný regionální archeolog a český odbojář.

Josef Cikán (* 22. 11. 1914 Červené Pečky - † 1. 4. 1985 Praha) - československý voják a účastník operace Glucinium (krací název pro paradesantní výsadek na území protektorátu v roce 1944 z Anglie).

Původ názvu

Původní název Pečky byl v roce 1538 doplněn na Pečky Hrabáňovy podle majitele panství Václava Hrabáně z Přerubenic, od roku 1868 nese městečko nový název Červené Pečky, který se odvozuje zřejmě podle barvy stěn místního kostela Narození Panny Marie nebo podle natření Zámeckého pivovaru volskou krví. V blízkém okolí jsou ještě jedny Pečky, původ tohoto slova je ale nejasný. Mohl se vyvinout ze staročeského "pičit se" tedy vyčnívat, ukazovat se - obec je na vyšším místě než okolní rovinatá krajina Polabí, nebo z německého "petschieren", což znamená pečetit.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 30. listopadu 2007 usnesením č. 28 schválen znak a prapor obce. Znak tvoří červený štít, ve kterém je zlatý heroldský kříž s osmi černými přivrácenými krokvemi, uprostřed doplněný zlatým štítkem s černou jelení hlavou s krkem a hrudí, znakem rodiny Hrubých z Gelenj (Jelení). Prapor tvoří červený list se žlutým středovým křížem s rameny širokými osminu délky listu, na kříži černé krokve s rameny širokými osminu šířky listu s vrcholy do středu listu, kde je žluté kruhové pole s černou hlavou jelena s krkem a hrudí.

Administrativní údaje

Červené Pečky jsou dnes samostatným městysem, jehož součástí jsou od roku 1979 obce Bohouňovice I, Bojiště, Bořetice, Čertovka, Dobešovice, Dolany, Malá Vysoká, Opatovice a dvůr Hranice. Katastrální výměra činí 16,17 km² a žije zde 1 947 stálých obyvatel (1. ledna 2022).

Odkaz

www.cervenepecky.cz

Související cestopisy / reportáže

Mapa

Poloha

Červené Pečky leží 5,5 kilometru jižně od Kolína v nadmořské výšce 285 metrů.

V tomto městysi naleznete

archeologické nálezy
(Archeologická naleziště)
tvrz (dům pro služebnictvo)
(Tvrze, Tvrze dochované)
zámek
(Zámky, Zámky dochované)
kostel Narození Panny Marie
(Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické)
kostel Všech svatých (zaniklý)
(Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely románské)
hrobka Hrubých z Gelenj (Jelení)
(Kaple a kapličky)
kaplička P. Marie
(Kaple a kapličky)
kaplička Svaté Trojice
(Kaple a kapličky)
socha sv. Jana Nepomuckého
(Sochy a sousoší)
sousoší Immaculaty
(Sochy a sousoší)
boží muka
(Kříže, křížky a boží muka, Boží muka)
Jelínkův křížek
(Kříže, křížky a boží muka, Křížky)
dům čp. 10
(Městské domy, Městys Červené Pečky)
dům čp. 59
(Městské domy, Městys Červené Pečky)
družstevní obilní skladiště
(Industriál, Továrny)
kamenný most Na Pazderně
(Industriál, Mosty)
pivovar (bývalý)
(Industriál, Pivovary)
továrna na cihlářské a šamotové zboží (bývalá)
(Industriál, Továrny)
železniční nádraží
(Industriál, Železnice)
dvůr Amálka
(Ostatní stavby, Hospodářská zařízení a dvory)
nová škola
(Ostatní stavby, Školy)
obecní dům
(Ostatní stavby, Divadla, sokolovny a spolkové domy)
stará škola
(Ostatní stavby, Školy)
ohradní zeď kostela s bránou
(Funerálie, Hřbitovní brány a zdi)
Hrubí z Gelenj (Jelení)
(Ostatní pozoruhodnosti)
památník padlým v 1. a 2. světové válce
(Pomníky, Památníky obětem světových válek)
památník T. G. Masaryka
(Pomníky, Památníky osobnostem mimo region)
pamětní deska Františka Kmocha
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska MUDr. Dvořáka
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska stavbě školy
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska Viléma Fuknera
(Pomníky, Pamětní desky)
pamětní deska Zborov
(Pomníky, Pamětní desky)
mezník
(Kameny, Hraniční kameny)
Lom u Červených Peček - PP
(Příroda, Přírodní památky)
Pověsti z Červených Peček
(Pověsti)

Fotogalerie

Červené Pečky - střed městyse s kostelem a zámkem (2019)Červené Pečky - náměstí 1. máje, jižní fronta domů (2019)

Nejbližší obce

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK