CESTYAPAMATKY.CZ
Staré osídlení je zaznamenáno na celém území městyse.
Červené Pečky - sousoší Immaculaty (0,0 km)
Červené Pečky - měšťanský dům čp. 10 (0,0 km)
Červené Pečky - o pečecké čarodějnici (0,1 km)
Červené Pečky - kaplička Svaté Trojice (0,1 km)
Červené Pečky - tvrz (0,1 km)
Červené Pečky - pivovar (0,1 km)
Červené Pečky - zámek* (0,2 km)
Červené Pečky - obecní dům (0,2 km)
Červené Pečky - křížek (0,2 km)
Červené Pečky - kostel Narození Panny Marie** (0,3 km)
1. keltské sídliště a pohřebiště
Při stavbě mateřské školy na severním okraji vsi narazili stavbaři ve 30. letech 20. století na pozůstatky keltského sídliště ze 3. – 1. stol. př. n. l. S ním souvisejí i další nálezy v obci. Na východním okraji (v písečníku u sv. Jana) odkryl MUDr. František Dvořák v letech 1906 – 08 a v roce 1923 celkem 18 keltských kostrových hrobů a nalezl zde skleněný modrý korálek a skleněný prstencový korál s bílou a fialovou výzdobou ze 4. – 1. stol. př. n. l. Na protější straně údolí (Na Pazderně) byly odkryty další dvě kostry, jeden z hrobů byl vybaven železným mečem, kopím a čtyřmi bronzovými náramky, údajně do sebe zavěšenými, ze 4. – 3. stol. př. n. l. Na severním okraji vsi (v cihelně) byla v roce 1912 nalezena stříbrná mince, keltská napodobenina tetradrachmy Filipa II. Makedonského, bronzová mince Cassandera (316 – 297 př. n. l.) a stříbrný denár Gaiuse Papiuse (80 př. n. l.). V roce 1923 zde byl odkryt keltský pohřeb s bronzovými náramky a lignitovým kruhem a také byly prozkoumány jámy s velmi pozdní laténskou keramikou. Většina nálezů z Červených Peček je ve vlastnictví muzea v Kolíně, některé získalo také Národní muzeum v Praze.
2. osada z doby římské (stěhování národů)
V roce 1912 odkryl MUDr. František Dvořák osadu z doby římské v bývalém panském sadu Ohrada. Prokopal několik chat, mezi nimiž vyniká zejména malá zahloubená chata (262×192 cm) s kůly v rozích. Její inventář tvořily zlomky hliněných nádob, železná uzda, železný klíč, zlomky kování, zlomek skleněné nádoby, skleněné korálky a zvířecí kosti (tur, prase, kůň). Tento nález spadá do podzní doby římské (okolo roku 100 n. l.).