CESTY A PAMÁTKYCESTYAPAMATKY.CZ

kolínsko
KOLÍNSKO » Červené Pečky » kostel Narození Panny Marie** « Kostely

Kde objekt najdete?

Kostel stojí na rozcestí ulice Dr. Dvořáka a Bendovy v horní jižní části vsi.

V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE

Červené Pečky - socha sv. Jana Nepomuckého (0,0 km)

Červené Pečky - obecní dům (0,1 km)

Červené Pečky - zámek* (0,2 km)

Červené Pečky - tvrz (0,2 km)

Červené Pečky - pivovar (0,2 km)

Červené Pečky - o pečecké čarodějnici (0,2 km)

Červené Pečky - sousoší Immaculaty (0,3 km)

Červené Pečky - keltské a germánské sídliště (0,3 km)

Červené Pečky - měšťanský dům čp. 10 (0,3 km)

Červené Pečky - kaplička Svaté Trojice (0,3 km)

Červené Pečky – kostel Narození Panny Marie**

Původní gotický kostel je poprvé připomínán v roce 1352 jako farní, vznikl tedy již někdy v 1. čtvrtině 14. století. Jeho stavebníky byli zemané z Bohouňovic a Peček (v roce 1333 se připomíná Zdislav z Peček), tehdejší majitelé vsi. Na sklonku 14. století byl kostel přestavěn z iniciativy Mareše Saka z Bohouňovic, kdy byl zaklenut presbytář jedním polem křížové žebrové klenby a přestavěna (nebo připojena?) byla hranolová západní věž. Kostel byl dále upraven pozdně goticky v roce 1580 a v letech 1660–70 byla k jižní straně lodi přistavěna raně barokní kaple na objednávku Jana Fridricha z Trautmannsdorfu. V roce 1739 byla přistavěna sakristie v ose presbytáře a v polovině 18. století byla k severní straně lodi přistavěna oratoř. Věž byla optravena v letech 2007–08.

Jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem, obdélnou přízemní oratoří po severní straně, čtvercovou sakristií v ose, s obdélnou kaplí po jižní straně lodi a hranolovou věží před západním průčelím. Gotická věž má v horním zvoncovém patře velká lomená okna se zbytky gotické kružby a vrcholí pozoruhodnou zděnou osmibokou helmicí ve tvaru štíhlého jehlance s atikovými výběžky („ušima“) při úpatí.

Stěny v lodi jsou hladké, okna jsou uzavřena segmentově. Presbytář je sklenut na jehlancové konzoly gotickou křížovou klenbou z konce 14. století, oddělen je od lodi hrotitým triumfálním obloukem. Loď je sklenuta zrcadlovou klenbou s lunetami z roku 1580, kaple je klenuta plackou a sakristie křížově. Strop oratoře zdobí freska andělů z konce 18. století.

Ze zařízení vyniká hlavní pseudogotický oltář s obrazem od V. Vysekala, barokní kazatelna (zřejmě z roku 1739), barokní obraz Rodiny Kristovy z roku 1700, obraz* sv. Jana na bočním oltáři z roku 1762 od Ignáce Raaba a v kapli socha P. Marie s Ježíškem v klíně z roku 1730, údajně z Vídně. V oratoři je mramorový náhrobník Leopolda Hrubého a Josefy Hrubé, roz. Pachmannové z roku 1817 (v podlaze), náhrobník z čereného mramoru dětí Natálie Hrubé z Jelení, Teodoraa Hrubého z Jelení a Artura Hrubého z Jelení z roku 1832 (severní stěna) a empírový náhrobek* pana Karla Eduarda Hrubého z Jelení se sochou truchlícího génia z červeného mramoru, vynikající práce pravděpodobně od pražského sochaře Václava Práchnera z roku 1838 (východní stěna). Ve věži visí zvon z roku 1531 od Jakuba Ptáčka z Kutné Hory s českým nápisem gotickou miniskulou: „ANNO 153l KE CZTI A K CHVALE PANU BOHU WSSEMOHVCYMU A SWATEMV V ZADVSSI DO PECZEK SKRZE YAKVBA PTAZCKA NA HORACH“ o průměru 94 cm a zvon z roku 1581 od Ondřeje Kotka (Klabala) z Kutné Hory, ozdobený znakem Hrabáňů z Přerubenic a nápisem: „TENTO ZWON VDIELAN GEST ZA PANA PAWLA HRABANIE Z PRZERUBENITZ A NA PECZKACH NAKLADEM GEHO VDIELAN V WONDREGE KOTTKA ZWONARZE LETA 1581“ o průměru 83 cm.

Filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají každou neděli v 9:30 hodin a každý čtvrtek v 16:00 hodin.

Kostel Narození Panny Marie je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 38010/2–706.

Presbytář (presbyterium, česky kněžiště nebo chór) – část prostoru kostela či katedrály, která je vyhrazena kněžím, a kde se nachází hlavní oltář a pulpity na čtení Písma. Zde kněz (lat. presbyter) koná bohoslužby, původně z vyvýšené kazatelny a po II. vatikánském koncilu od obětního stolu. Od chrámové lodi bývá zpravidla presbytář oddělen triumfálním obloukem a obvykle (především ve středověku byla tato podmínka poměrně závazná) je orientován na východ.

Sakristie (z latinského sacristia, hovorově též zákristie) – o místnost v kostele, umístěná zpravidla bočně od presbytáře nebo v jeho ose za hlavním oltářem, kde jsou jsou uchovávána bohoslužebná roucha kněží i ministrantů a předměty užívané při bohoslužbě. Mimo to slouží sakristie kněžím a ministrantům jako prostor pro přípravu a převléknutí se na obřady. O sakristii i ostatní části chrámu se starává kostelník (latinsky sacristanus).

Oratoř (z latinského slova oratorium) – místnost nebo prostor v přízemí či v patře kostela, zpravidla na boku presbytáře, např. nad sakristií nebo proti ní, od ostatních věřících oddělená a opatřená vlastním vchodem. Někdy také vystupuje otevřeným nebo zaskleným balkónem nebo plochým arkýřem do chrámového prostoru. Oratoř je určena buď pro řeholníky nebo šlechtické patrony kostela.

TOPlisttext & foto Roman ŠULC, Jan KUBKA; použitá literatura; design Lucie ZAJÍČKOVÁ; web Tomáš ADÁMEK; 2008–2012