Cesty a památky

zámek
*

Červené Pečky, Zámky, Zámky dochované

Zámek v Červených Pečkách dal postavit v 1etech 1660–70 v sousedství starší tvrze tehdejší majitel panství Hanuš Bedřich z Trauttmansdor­fu jako dvoukřídlou barokní budovu, v přízemí otevřenou arkádou na čtverhranných pilířích a s jednoduchou fasádou bez zvláštních ozdob. Z Červených peček vytvořil rozsáhlé panství, a když v roce 1696 zemřel, připadly Pečky jeho prostřednímu synovi Františku Adamovi. Ten nechal před rokem 1710 zámek přestavět pravděpodobně podle plánů pražského architekta italského původu Giovanniho Battisty Alliprandiho(?). V roce 1713 pak dokončený zámek i s panstvím prodal Karlu Jáchymu Bredovi, který však neuváženým hospodářstvím a nákladným životem své panství zadlužil, a proto je v roce 1734 zabrali věřitelé. Administrátorem dražby se stal Isidor Václav Obytecký z Obytec, který v roce 1736 nechal sestavit podrobný popis panství a začal s jeho postupným rozprodejem. V roce 1738 se majitelem zámku stalo pražské arcibiskupství a zámek přestal být na určitou dobu panským sídlem. V roce 1754 prodala konsistoř panství svobodnému pánu Ignáci Kochovi, sekretáři císařovny Marie Terezie. Ten opuštěný zámek opravil a prosadil povýšení obce na městečko. Ignácův syn Bohumír Koch však opět panství zadlužil a v roce 1794 je koupil ve veřejné dražbě pražský advokát Leopold Hrubý ze Schwanenheimu. K panství tehdy kromě dvora, zámku a městečka Peček patřilo ještě příslušenství v 16 vsích. Tento rozsah panství se již do konce feudální éry nezměnil. V průběhu 19. století se pro Pečky začíná používat, snad podle barvy stěn zámeckého pivovaru (natřených volskou krví), přívlastek Červené. Leopold Hrubý zemřel v roce 1809 a panství zdědil jeho syn Josef Richard, který byl 24. 3. 1814 povýšen do šlechtického stavu s titulem z Jelení (z Gelenj). V roce 1860 zdědil panství Theodor Hrubý z Jelení (Gelenj), za kterého byly provedeny poslední větší úpravy zámku. V roce 1863 byla k severnímu traktu přistavěna čtyřpatrová věž na počest jeho sňatku s Karolinou hraběnkou Ledebur-Wicheln a byly opraveny fasády i interiéry budovy. Velkou pozornost věnoval Theodor okolí svého sídla. Nově byla upravena zámecká zahrada s vystavěním 9 vytápěných skleníků na pěstování orchidejí a rozšířen byl park, kolem kterého vznikla ozdobná zeď. Theodor Hrubý byl také přítelem, podporovatelem a mecenášem Františka Kmocha, který často u něho na zámku pobýval. V roce 1895 předává celý majetek svému druhorozenému synovi Josefu Karlovi Hrubému z Jelení (Gelenj), aby se sám mohl až do konce života († 16. 10. 1914) věnovat jen svým zálibám. Nový majitel Josef Karel provedl drobné úpravy zámeckého parku a v září roku 1939 podepsal prohlášení spolu s příslušníky dalších 34 rodů české a moravské šlechty, že se bude vždy a za všech okolností hlásit k české národnosti a následně i v roce 1942 ustál tlak na nucené přijetí německé národnosti. Okamžitě byl proto celý majetek zkonfiskován Němci a rodina byla vystavena nacistické šikaně. Baron Josef Karel umírá 14. 1. 1943 a majetku se může ujmout až v závěru roku 1945 nejstarší mužský potomek rodu Jaromír Hrubý z Jelení (Gelenj). Ne na dlouho, neboť v roce 1948 jim byl majetek tentokrát komunisty a bez projednání dědictví znárodněn, Jaromír byl v roce 1950 byl zatčen a uámek 17. 5. 1950 přidělen k užívání armádě, která zde sídlila následujících 40 let. Paní baronka Charlota (Karolína) Hrubá z Bukuwky byla se šesti dětmi (Jaromír, Marie, Anna, Bedřich. Alžběta a Karolína) násilně vystěhována do prasečáku v jejich bývalém dvoře Hranice, kde jim byla určena k obývání jedna místnost. V rámci restitučního vyrovnání byl zámek v roce 1992 nabídnut Jaromíru Hrubému, který se však po dohodě s žijícími sourozenci zámku z finančních důvodů vzdal a restuoval pouze část zámeckého parku. Od roku 1992 je zámek prázdný a chátrá. V roce 2012 ho koupila firma BENet, jaký má ovšem se zámkem záměr, zatím není zřejmé.

Zámek je jednopatrová dvoukřídlá barokní budova na půdorysu písmene L, krytá valbovou střechou. K severní straně východního křídla, ve kterém je umístěn hlavní vchod do zámku, přiléhá čtyřpatrová pseudorenesanční věž. Vnější fasáda je členěna kordovanými římsami s lizénami s páskovou bosáží a obdélnými okny zasazénými do plochých šambrán, nad kterými jsou suprafenestry se střídavě segmentově a stříškově vykrojenými římsami. Severní strana jižního křídla je pak prolomena arkádovou chodbou, sklenutou křížově.

Interiéry zámku jsou v přízemí většinou sklenuty valeně s lunetami, v patře jsou ploché stropy, všechny místnosti jsou přístupné ze spojovací chodby, která prochází kolem celého obvodu dvorního průčelí. V přízemí východního křídla, v místnosti zvané „mázhaus“ je švabachem psaný nápis o návštěvě císaře Karla VI. (otce Marie Terezie) na zdejším zámku, který se tu krátce zastavil 6. 11. 1723 při návratu z pražské korunovace. Z mobiliáře zámku se mnoho nezachovalo, po znárodnění byl částečně ztracen a část rozvezena na hrad Český Šternberk a zámky Hrádek u Nechanic a Žleby; zachráněná část mobiliáře byla v roce 1992 v restituci navrácena rodině Hrubých, kteří ji soustředili na rovněž v restituci navrácené letní sídlo zámek Morány (okres Kutná Hora), který se rozhodli nadále užívat.

Na západní a severozápadní straně areálu se rozkládá park s mnoha vzácnými stromy.

Prohlášení za památku

Zámek v Červených Pečkách byl 31. 12. 1965 zapsán s celým areálem včetně pivovaru i bývalé tvrze do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 32286/2–707.

Fotogalerie

Červené pečky - zámek, věž v severním průčelí (2018)Červené pečky - zámek, vstupní průčelí (2018)Červené pečky - zámek, lví brána (2018)Červené Pečky - zámek od východu s domem pro služebnictvo (2006)Červené Pečky - zámek, zahradní průčelí (2006)Červené Pečky - zámek, letecký pohled (2006, Štěpán Kraml)Červené Pečky - zámek, znak Hrubých z Jelení na zábradlí (2006)Červené Pečky - zámek, arkádová chodba do nádvoří v jižním křídle (2006)Červené Pečky - zámek, schodiště v zahradním průčelí (2006)Červené Pečky - zámek, kašna na nádvoří (2006)Červené Pečky - zámek, nádvoží (konec 19. století)Červené Pečky - zámek, zahradní průčelí (konec 19. století)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 1. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia 1977.

Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, část VI, Východní Čechy. Vydalo nakladatelství Svoboda, Praha 1989.

Kraml H.: Červené Pečky, Kdy, kde, kdo, jak a co od A do Z, 1. – 7 díl. Vydáno vlastním nákladem 2005 – 2012.

Mapa

Poloha

Zámek čp. 1 stojí na západní straně náměstí 1. máje v centru městyse.

GPS: 49°58'43.080"N, 15°12'28.430"E

Přístupnost

Nepřístupné

V tomto městysi ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK