Cesty a památky

Kolínsko » Český Brod

Český Brod
Český Brod - znak města

Městská památková zóna.

Ačkoliv povodí Šembery patří mezi nejstarší sídelní oblasti Čech, osídlení historického jádra Českého Brodu spadá až do období vnitřní kolonizace, kdy s rozvojem dálkového obchodu stoupl význam místního brodu, vzdáleného den cesty od Prahy, Kouřimi i Kolína. Nad tímto brodem založil na tzv. „Trstěnické stezce“ (spojovala Prahu s jižní a východní Evropou) pražský biskup Jan I. (1134–39) celnici a trhovou osadu s románským kostelem sv. Gotharda.

Původní řečiště Šembery bylo objeveno v letech 1953–54 při archeologickém výzkumu v oblasti kláštera za dnešním klášterním kostelem a zde měl být v roce 1992, za dnes neobjasněných okolností, objeven zbytek údajného románského kamenného mostu z poloviny 12. století. Dle tvrzení archiváře PhDr. Miloše Dvořáka měl být most o délce 6 metrů a šířce 6,5 metru tvořený geometricky dokonalou půlkruhovitou klenbou se světlostí 2 metry. Postaven měl být z velice jemně opracovaných pískovcových kvádrů, typologicky podobným způsobem jako most přes Dunaj v Řezně (1135–46).

U osady, chráněné biskupským dvorcem a později tvrzí, vzniklo brzy velké tržiště a překladiště zboží pro celou oblast mezi Labem a Sázavou. Mimo Trstěnické stezky odsud vedly obchodní cesty přes Kouřim k Sázavskému klášteru, do Staré Boleslavi a přes Sadskou do Polska. Pravděpodobně v roce 1268 povýšil pražský biskup Jan III. Z Dražic trhovou osadu Brod na Biskupský Brod a udělil mu mnoho městských práv, včetně práva na hrazení. Neznámý lokátor byl nucen při vyměřování nového města přeložit říčku Šemberu do dnešního koryta, původní koryto i se starým mostem bylo zasypáno, čímž most upadl do naprostého zapomnění. Na nepravidelném obdélném půdorysu 180×150 metrů o rozloze 9 ha vzniklo kamenné město s 68 měšťanskými domy a poměrně malým náměstím 85×25 metrů. Plochou náměstí diagonálně procházela hlavní komunikace ve směru východ – západ a od jihu do něho ústila další významná komunikace. Evropskou urbanistickou zvláštností českobrodské půdorysné osnovy je její severovýchodní část se zástavbou ve tvaru oblouku. Areál města byl opevněn kolovou hradbou s příkopem napájeným ze Šembery, do opevnění byl zahrnut i starý dvorec.

Existuje domněnka, že na urbanizační aktivitu pražského biskupa v Biskupském Brodě, který se proměnil v důležité centrum, reagoval panovník Přemysl Otakar II. neúspěšným pokusem o vysazení nedaleké Žitomíře, ležící 2 km od Brodu; Žitomíř dle této úvahy však neuspěla a nakonec upadla v malou vesnici s dnešním názvem Štolmíř.

V roce 1289 město vypálil Ondřej z Říčan, stoupenec uvězněného Záviše z Falkenštejna, ale záhy bylo obnoveno pražským biskupem Tobiáš z Bechyně, který ho obdařil mnohými výsadami. V roce 1315 město obsadili Ronovci a v té době se poprvé uvádí jméno Český Brod (Broda Bohemicalis). Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla okolo roku 1360 dokončena výstavba města, současně byla zpevněna opravená tvrz a založen špitál s kostelem sv. Máří Magdalény. Intenzivně se také pokračovalo ve výstavbě trojlodního chrámu sv. Gotharda. Ve druhé polovině 14. století již bylo vydlážděno náměstí i přístupové cesty k městu. Český Brod se současně měnil v město s rozvinutým městským zřízením. Pravděpodobně v roce 1379 povolil arcibiskup Jan z Jenštejna, aby se Český Brod řídil právem a výsadami Starého Města pražského. Z roku 1389 pochází nejstarší česky psaná listina opatřená městskou pečetí. Zápas o samosprávu vyvrcholil v Českém Brodě, na rozdíl od jiných českých měst, již před rokem 1402, kdy si městští občané vybudovali poblíž kostela velkou radnici, kde se usídlila městská rada a soud. Od roku 1400 mělo město také specializovaný typ městské knihy, tzv. Liber memorabilium. V této době také byla také rozdělena plocha náměstí řadou měšťanských domů, která lemovala od severu hlavní komunikaci (tzv. „Prostřední řad“). K posílení právní jistoty českobrodských měšťanů přispělo velké privilegium arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka z 2. října 1406. V něm byla kodifikována všechna práva a povinnosti města a jeho obyvatel a přiznal městu právo svobodné dispozice s nemovitostmi.

Českobrodský arcibiskupský distrikt zanikl ještě před vypuknutím husitské revoluce, dne 4. února 1437 povýšil český král Zikmund Lucemburský Český Brod mezi královská města a opatřil ho dnešním erbem. V roce 1512 bylo město velmi poškozeno velkým požárem a v době třicetileté války (1639 a 1643) drancováním vojsk. Středověkou urbanistickou skladbu Českého brodu pozměnilo několik zásahů v 19. století, kdy byly  zbořeny brány, proražena nová ulice v západním koutu náměstí (severozápadním směrem) a změna komunikačního systému Liblického předměstí po výstavbě železnice v roce 1845.

Historické jádro města bylo v roce 1990 prohlášeno vyhláškou Středočeského krajského národního výboru ze dne 28. září 1990 za městskou památkovou zónu pod rejstříkovým číslem 2035.

Osobnosti

Gotthard Pokorný (* 16. 11. 1733 Český Brod - † 4. 8. 1802 Brno) – český varhaník a hudební skladatel, od roku 1760 ředitel kůru v kostele sv. Petra a Pavla v Brně.

František Balátě (* 11. 2. 1889 Český Brod - † 25. 11. 1965 Praha) – československý legionář, plukovník československé armády a stavební ředitel, držitel 11 válečných vyznamenání.

Jan Bočan (* 17. 10. 1937 Český Brod - † 7. 12. 2010) – významný český architekt a vysokoškolský profesor, je například spoluautorem nové odbavovací haly pražského hlavního nádraží (1973) nebo hotelu Intercontinental v Praze (1974).

Původ názvu

Původ názvu města je od brodu přes Šemberu na Trstěnické stezce, původní trhová osada se jmenovala pouze Brod. Později byla povýšena na biskupské město s názvem Biskupský Brod (Broda Episcopalis) a od roku 1315 se používá současný název Český Brod (Broda Bohemicalis).

Znak a vlajka obce

Dnešní podoba městského znaku byla schválena radou města 3. listopadu 2011, kdy byl původně používaný znak částečně upraven podle heraldických zásad Mgr. Janem Tejkalem. Ve spodní části modrého štítu se táhne stříbrná kvádrovaná hradba s červeně krytým cimbuřím a černou gotickou branou se stříbrnou vytaženou mříží a otevřenými zlatými vraty na černých závěsech. Nad branou se tyčí stříbrná věž s černým oknem, zakončená červeně krytým cimbuřím a červenou valbovou střechou se dvěma stříbrnými makovičkami. Po stranách věže jspou štítky - vpravo zlatý štítek s černým dvouhlavým orlem a vlevo červený štítek s českým královským lvem.

Administrativní údaje

Město Český Brod je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Má 3 městské části, bývalé samostatné obce Štolmíř a Liblice a osadu Zahrady. Katastrální výměra činí 19,71 km² a žije zde 6 922 stálých obyvatel (1. ledna 2016).

Fotogalerie

Český Brod - historický střed města (Fly foto)Český Brod - střed města od severovýchodu (2012, foto Zdeněk Fiedler)Český Brod - pohled na město od jihu (2009)Český Brod - náměstí  (Antonín Podlaha, Soupis památek historických 1907)Český Brod - náměstí (kolorovaný pohled z 20. let 20. století)Náměstí na dobové pohlednici Pohlednice Český Brod za 100 letČeský brod - půdorys města z roku 1841

Odkaz

www.cesbrod.cz

Související cestopisy / reportáže

Mapa

Poloha

Český Brod leží na Středolabské tabuli v povodí říčky Šembery, 25 kilometrů severozápadně od Kolína v nadmořské výšce 219 metrů.

V tomto městě naleznete

Nejbližší obce

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK