Cesty a památky

Kolínsko » Český Brod » kostel Nejsvětější Trojice

kostel Nejsvětější Trojice

Český Brod, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely renesanční

Renesanční, původně hřbitovní kostel postavený za městskými hradbami v letech 1560–62 po zrušení hřbitova u kostela sv. Gotharda v centru města. V roce 1566 vystavěl kamenický mistr Petr vstupní bránu na hřbitov a hřbitovní zeď. Drobné úpravy kostela proběhly v roce 1585 nákladem českobrodské sladovnice Marty Valšové a v roce 1613 byla na dnešní úroveň zvýšena loď. Podle visitačního protokolu arcibiskupské konsistoře z 8. listopadu 1671 byl kostel po třicetileté válce zpustlý, provizorně byl opraven na přelomu 17. a 18. století. Následně sloužil až do zrušení hřbitova v roce 1899 jako hřbitovní kaple. V roce 1951 byl nevyužívaný a zpustlý kostel předán do užívání Českobratrské církve evangelické, která provedla v roce 1953 jeho opravu. Opravenou modlitebnu vysvětil 24. května 1953 kšelský farář Blahoslav Černohorský, od 1. 1. 1969 slouží jako hlavní svatostánek církve po přenesení sídla sboru z Kšel do Českého Brodu. V průběhu let 1974-83 byl kostel postupně opravován podle návrhu architektů Karla Poličanského (hlavní projekt) a Jiřího Trnky (interiéry a detaily). V letech 2003-05 byly opraveny fasády, odborně byla ošetřena kamenná kazatelna a vstupní portál a podle návrhu Ondřeje Lebedy byla očištěna a odkryta dosud pod omítkou ukrytá okenní ostění z červeného pískovce (stejného provedení jako vstupní portál). V letech 2019-20 byly opraveny interiéry. Kostel Nejsvětější Trojice je zajímavou ukázkou české raně novověké sakrální stavby, jejíž podoba je ještě ovlivněna doznívající gotikou.

Jednolodní kostel téměř čtvercového půdorysu, uzavřený trojbokým presbytářem, který je prolomen okny s lomeným záklenkem. V západním průčelí se dochoval hrotitý vstupní profilovaný portál z červeného pískovce datovaný rokem 1560, v roce 1585 doplněný profilovanou římsou s nástavcem, nesoucím dnes prázdnou kamennou desku v zajímavém renesančním rámu. Vlevo od vchodu je na vnější stěně kostela honosná renesanční hranolová pískovcová kazatelna** z roku 1585 od saského kamenického mistra Wolfa Schultesse z Plavna, zřízená nákladem českobrodské sladovnice Marty Valšové. Kazatelna stojí na čtyřhranném sloupku s jemně provedeným reliéfem lví hlavy, na němž spočívá bohatě profilovaný spodek řečniště, doplněný vpředu tabulkou s jménem autora: WOLLFF SCHVLTES / BILDHAVER / V(ON) PLAVEN. Zleva a zpředu zdobí kazatelnu dva tesané reliéfy, Zmrtvýchvstání a Ukřižování, s českými nápisy provedenými gotickou frakturou, které jsou volnými parafrázemi pasáží Janova evangelia. Zprava je ještě malý reliéf holubice, symbolu Ducha svatého, který doplňoval původně kalich s hostií, otlučený po roce 1620 a další nápis parafrázujícím Janovo evangelium. Kazatelna je zakončena římsou zdobenou akantovými lístky, pod kterou běží ze všech stran český nápis: LETHA PANIE 1585. TATO KAZATEDLNICE JEST DIELANA NÁKLADEM POCTIVÉ VDOVY PANÍ MARTY WALŠOVÝ A TEN PONDĚLÍ PO S. BARTOLOMĚJI DOKO(NÁNO). Řečniště vrcholilo původně čtyřmi (dochovány jsou pouze tři) kanelovanými sloupky s jónskými hlavicemi, které nesou stříšku s výrazně profilovanou korunní římsou. Kazatelnu v roce 1929 restauroval sochař Bohumil Přeučil z Prahy.

Loď kostela o rozměru 19 x 9,8 metru je kryta dřevěným omítnutým stropem, imitujícím valenou lunetovou klenbu, trojboký presbytář je sklenut pravou konchou s trojúhelnými výsečemi nad okny. Při západní stěně je vestavěna dřevěná kruchta z roku 1975 podle návrhu Jiřího Trnky s prosklenými dveřmi do předsíně a schodištěm vedoucím z lodi. Vnitřní zařízení kostela pochází z 20. století, výjimkou jsou na kruchtě umístěné barokní varhany z 90. let 18. století, přenesené sem v roce 1969 ze zrušené modlitebny v Kšelích. V roce 1970 varhany opravovala firma Organa a jejich generální oprava byla ukončena v roce 2011.

Před kostelem je původní renesanční kamenná pískovcová mensa (oltářní stůl) z kostela, nad kterou býval do 19. století na zdi zavěšený malovaný barokní obraz Panny Marie Bolestné a renesanční ženský náhrobek Evy Valšové (†1582), předčasně zemřelé dceři oné sladovnice, která v roce 1575 financovala opravu kostela a stavbu venkovní kazatelny. Areál kostela je obehnán částečně dochovanou ohradní zdí s bránou*, postavenou v roce 1566 místním kameníkem Petrem, na východní straně ukončený samostatně stojící zvonicí.

Prohlášení za památku

Areál kostela Nejsvětější Trojice je v majetku České církve evangelické v Českém Brodě, s účinností od 31. prosince 1965 byl spolu se zvonicí a ohradní zdí s bránou zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 33567/2–713.