CESTYAPAMATKY.CZ
Kostel stojí v Jiráskových sadech na břehu říčky Šembery, asi 200 metrů od centra města při silnici na Tuchoraz.
Český Brod - zvonice u kostela Nejsvětější Trojice (0,0 km)
Český Brod - pomník Mistra Jana Husa (0,0 km)
Český Brod - křížek 1 (0,2 km)
Český Brod - naučná stezka Údolím Šembery (0,2 km)
Český Brod - Měšťanský pivovar (0,2 km)
Český Brod - sousoší sv. Rodiny* (0,3 km)
Český Brod - Lorencovský dům (0,3 km)
Český Brod - pomník* Prokopa Holého (0,3 km)
Český Brod - masné krámy (0,4 km)
Český Brod - radnice stará (0,4 km)
Renesanční, původně hřbitovní, kostel postavený za městskými hradbami v letech 1560–62 po zrušení hřbitova u kostela sv. Gotharda v centru města. V roce 1566 vystavěl kamenický mistr Petr vstupní bránu na hřbitov a hřbitovní zeď. Drobné úpravy kostela proběhly v roce 1585 a v roce 1613 byla na dnešní úroveň zvýšena loď. V roce 1953 byl kostel restaurován a od té doby slouží jako modlitebna Českobratrské církve evangelické.
Jednolodní kostel téměř čtvercového půdorysu, uzavřený trojbokým presbytářem. V západním průčelí se dochoval hrotitý vstupní profilovaný portál z roku 1560 v renesančním rámu s nástavcem z roku 1585. Vedle něho, zevně kostela, je honosná renesanční hranolová pískovcová kazatelna z roku 1585 od saského mistra Wolfa Schultesse z Plavna. Kazatelna představuje unikátní kamenické dílo, jehož poprsnice je zdobena reliéfy Kalvárie a Zmrtvýchvstání, doplněnými nápisovými tabulkami s českými citáty z Janova evangelia. Řečniště vrcholilo původně čtyřmi (dochovány pouze tři) kanelovanými sloupky s iónskými hlavicemi, které nesou stříšku s výrazně profilovanou korunní římsou. Kazatelnu, která spočívývá na hranolové noze s jemně provedeným reliéfem lva, restauroval v roce 1929 sochař Bohumil Přeučil z Prahy. Po severní straně kostela je přístavek schodiště na kruchtu, před kostelem je kamenná mensa a renesanční ženský náhrobek Evy Valšové z roku 1582 (předčasně zesnulá dcera českobrodské pivovarnice Marty Valšové, která financovala opravu kostela a vytvoření kazatelny v roce 1585).
Loď kostela je sklenut napodobeninou valené lunetové klenby, presbytář konchou s trojúhelnikovitými výsečemi; při západní stěně je vestavěna dřevěná kruchta. Vnitřní zařízení kostela pochází z 20. století.
Kostel Nejsvětější Trojice je zajímavou ukázkou české raně novověké sakrální stavby, jejíž podoba je ještě ovlivněna doznívající gotikou.
Kostel Nejsvětější Trojice je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 33567/2–713.
Presbytář (presbyterium, česky kněžiště nebo chór) – část prostoru kostela či katedrály, která je vyhrazena kněžím, a kde se nachází hlavní oltář a pulpity na čtení Písma. Zde kněz (lat. presbyter) koná bohoslužby, původně z vyvýšené kazatelny a po II. vatikánském koncilu od obětního stolu. Od chrámové lodi bývá zpravidla presbytář oddělen triumfálním obloukem a obvykle (především ve středověku byla tato podmínka poměrně závazná) je orientován na východ.
Valená klenba – nejčastěji je konstruována ve tvaru polokruhového oblouku, čímž přenáší zatížení ze stropu do protilehlých podpor. Je obvykle stavěna nad obdélníkovými prostory, rovnoběžnost protilehlých stěn ale není podmínkou a může být i stoupací / klesající – například v chodbách se šikmým sklonem podlahy. Valená klenba lunetová je tvořena hlavní klenbou valenou podélnou, která je překřížena několika klenbami valenými o menším poloměru oblouku. V klenbě jsou vykrojeny trojúhelníkové zářezy, které podlouhlou klenbu rytmizují. S rozvojem stavitelství, v období renesance a mohutně pak v baroku, se stala valená klenba lunetová zdrojem mnoha inovativních postupů a řešení reprezentativních prostor.
Koncha (z řeckého konché a přeneseně z latinského concha = mušle) – specifický typ čtvrtkulové klenby, která zpravidla kryje prostor o polokruhovém, případně podkovovitém, segmentovém či půlválcovém půdoryse. Typickou konchou je sklenutí románské apsidy nebo niky.