CESTYAPAMATKY.CZ

Renesanční, původně hřbitovní, kostel postavený za městskými hradbami v letech 1560–62 po zrušení hřbitova u kostela sv. Gotharda v centru města. V roce 1566 vystavěl kamenický mistr Petr vstupní bránu na hřbitov a hřbitovní zeď. Drobné úpravy kostela proběhly v roce 1585 a v roce 1613 byla na dnešní úroveň zvýšena loď. V roce 1953 byl kostel restaurován a od té doby slouží jako modlitebna Českobratrské církve evangelické.

Jednolodní kostel téměř čtvercového půdorysu, uzavřený trojbokým presbytářem. V západním průčelí se dochoval hrotitý vstupní profilovaný portál z roku 1560 v renesančním rámu s nástavcem z roku 1585. Vedle něho, zevně kostela, je honosná renesanční hranolová pískovcová kazatelna z roku 1585 od saského mistra Wolfa Schultesse z Plavna. Kazatelna představuje unikátní kamenické dílo, jehož poprsnice je zdobena reliéfy Kalvárie a Zmrtvýchvstání, doplněnými nápisovými tabulkami s českými citáty z Janova evangelia. Řečniště vrcholilo původně čtyřmi (dochovány pouze tři) kanelovanými sloupky s iónskými hlavicemi, které nesou stříšku s výrazně profilovanou korunní římsou. Kazatelnu, která spočívývá na hranolové noze s jemně provedeným reliéfem lva, restauroval v roce 1929 sochař Bohumil Přeučil z Prahy. Po severní straně kostela je přístavek schodiště na kruchtu, před kostelem je kamenná mensa a renesanční ženský náhrobek Evy Valšové z roku 1582 (předčasně zesnulá dcera českobrodské pivovarnice Marty Valšové, která financovala opravu kostela a vytvoření kazatelny v roce 1585).

Loď kostela je sklenut napodobeninou valené lunetové klenby, presbytář konchou s trojúhelniko­vitými výsečemi; při západní stěně je vestavěna dřevěná kruchta. Vnitřní zařízení kostela pochází z 20. století.

Kostel Nejsvětější Trojice je zajímavou ukázkou české raně novověké sakrální stavby, jejíž podoba je ještě ovlivněna doznívající gotikou.

Kostel Nejsvětější Trojice je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 33567/2–713.