CESTYAPAMATKY.CZ
Kde objekt najdete?
Muzeum čp. 761 stojí v Žitomířské ulici v severozápadní části města.
V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE
Český Brod - sokolovna (0,4 km)
Český Brod - kaplička sv. Jana Nepomuckého (0,4 km)
Český Brod - radnice nová (0,4 km)
Český Brod - tvrz (0,4 km)
Český Brod - pomník* Prokopa Holého (0,5 km)
Český Brod - křížek 1 (0,5 km)
Český Brod - sousoší sv. Rodiny* (0,5 km)
Český Brod - masné krámy (0,5 km)
Český Brod - keltské sídliště (0,5 km)
Český Brod - dům U zeleného stromu (0,5 km)
Český Brod – Podlipanské muzeum**
Další fotografie:
Pozdně secesní budova postavená v letech 1927–30 podle projektu z roku 1914 od arch. Antonína Balšánka, který pro konečnou realizaci upravil Miloš Vaněček. V letech 2010–11 byla opravena vnější fasáda.
Asymetricky pojaté hlavní průčelí s reliéfem „Uvítání Mistra Jana Husa v Českém Brodě 1409“ od sochaře Josefa Škody je zdobeno hranolovou, bohatě zdobenou věží. V průčelí je také vsazen reliéfní znak města Český Brod z roku 1587, původně umístěný na Pražské bráně, zbořené v roce 1869. Reprezentativně pojatý interiér upoutá prostornou schodišťovou halou se štukovými a kovanými doplňky a velkým výstavním sálem v patře s proskleným stropem.
Od roku 1967 je muzeum součástí Regionálního muzea v Kolíně a má tři stálé expozice, ve kterých soustřeďuje sbírky*** místního významu. Nosnou expozicí je expozice bitvy u Lipan a ohlasy husitství ve středních Čechách, která využívá moderní audiovizuální techniky, dále je to expozice sbírek statkáře a cestovatele Joserfa Zounka z Mrzek a expozice Slovanská hradiště v Pošembeří prezentuje archeologické výzkumy z Klučova, Přistoupimi, Doubravčic a Tismic.
Podlipanské muzeum bylo v roce 1993 zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 12417/2–4239.
Balšánek Antonín (* 5. 6. 1865 Český Brod – † 22. 2. 1921 Praha), architekt, urbanista, kreslíř a akvarelista. V letech 1883–88 studoval na české technice v Praze, kde se později (1911) sám stal profesorem architektury. Absolvoval několik studijních cest po Německu a Itálii, při nichž si prohloubil své znalosti historie architektury. Ušlechtilost historické architektury – zejména renesanční a barokní – ovlivnila i jeho tvorbu, která byla zprvu v neorenesančním duchu, později se stal čelným autorem české secese. Účastnil se řady architektonických či urbanistických soutěží a projektoval společensky významné budovy, na jejichž realizacích soustředil přední umělce své doby. Je také autorem několika knih o historické architektuře, které si sám ilustroval. V roce 1903 se stal prvním redaktorem časopisu Architektonický obzor a od roku 1905 sám řídil s Osvaldem Polívkou stavbu Obecního domu v Praze. Vysoké umělecké kvality jeho eklektických děl nebyly dříve dostatečně pochopeny, vysokému docenění dochází až v současnosti.