Cesty a památky

Kolínsko » Chotouň

Chotouň

Ve svatoprokopských legendách z 11. století se vesnice připomíná jako rodiště sv. Prokopa, zakladatele a prvního opata Sázavského kláštera, který se zde narodil kolem roku 978.

V období raného středověku patřila Chotouň pod správu kouřimského hradu. První písemná zmínka o vsi je až z roku 1249, kdy patřila Arcibiskupství olomouckému, které ji udělilo v léno Havlovi z Lemberka (manželovi Zdislavy z Lemberka, později svatořečené). V roce 1330 vysadilo biskupství ves dědičným emfiteutickým právem (purkrechtem) a její správu svěřilo rychtáři Řehákovi. V roce 1437 získal Chotouň Jiří z Poděbrad a k poděbradskému panství, které od roku 1495 náleželo České královské komoře, patřila až do až do zrušení patrimoniálního uspořádání v roce 1848. V období třicetileté války (1632) vesnici vydrancovalo a vypálilo císařské vojsko, ale v polovině 17. století již byla znovu vystavěna. Kolem roku 1750 se zde vzpomíná 16 usedlostí a počet obyvatel vzrostl do 1. poloviny 20. století na 500. Dnes (2007) žije v Chotouni 123 stálých obyvatel.

Chotouň jako rodiště sv. Prokopa

Svatý Prokop, Čech, pocházel z urozených rodičů. Jeho otec se jmenoval Vojslav, matka Svata. A jako si přál moudrý Šalamoun nemít ani bohatství ani chudobu, tak se i jeho trpěliví rodiče rozhodli žít skromně a správně a nanejvýš milovat Boha. Z nich vzešel svatý Prokop, který pochází z území kouřimského, z vesnice, jejíž obvyklé jméno v národním jazyce je Chotouň. (Legenda aurela – dodatek z 2. pol. 14. století).

V Chotouni se podle legendy narodil Vítovi (Vojslavovi) a Boženě (Svatě) kolem roku 978 jeden z pozdějších českých zemských patronů a zakladatel Sázavského kláštera, sv. Prokop, což dokládá ve svém zápisu z 60. let 12. století Kosmův pokračovatel, tzv. „Mnich sázavský“ těmito slovy: heremita Procopius nomine, natione Boemicus de villa Chotun (poustevník jménem Prokop, rodilý Čech ze vsi Chotouně). Jako místo jeho narození se uvádí tzv. Prokopský dvůr, ležící v bezprostřední blízkosti dnešního kostela. Vzdělání získal na Vyšehradě ve škole se slovanským jazykem, stal se knězem, oženil se a měl syna Jimrama, který se později stal jeho společníkem v mnišském životě. Část života prožil Prokop jako mnich v benediktýnském klášteře v Břevnově a po vyvraždění Slavníkovců žil jako poustevník v jeskyni v dnešním Prokopském údolí u pražských Jinonic. Ve stropě jeskyně byl podle starších záznamů malý otvor, kterým dle pověsti vylétli ven čerti, když Prokop vstoupil dovnitř. Ukazovaly se tam i vyhlazené dolíčky a prohlubně ve skále, kde si čert z dlouhé chvíle brousíval drápy tak pilně, až vybrousil v kamení důlky. V jeskyni Prokop prý sepsal svaté evangelium, jež se dostalo do Francie, kde na ně při korunovaci přísahali francouzští králové („texte du sacre“). Jeskyně s přilehlým poutním areálem byla zničena při těžbě vápence těsně před rokem 1880. Z těchto míst Prokop odešel do lesnaté krajiny v Posázaví, kde žil asketickým životem a tvrdě pracoval: mýtil les a obdělával takto získanou půdu. Právě v té době prý také okolní lidé Prokopa spatřili, jak vyorává s čertem, zapřaženým do pluhu a popoháněným křížem v jeho pravici, hlubokou brázdu mezi Sázavou a rodnou Chotouní, které se dodnes říká Čertova brázda. Kolem roku 1030 potkal v lesích Prokopa kníže Oldřich. Když zjistil poustevníkovy výtečné vlastnosti, zvolil si ho za rádce a zpovědníka. Protože Prokop viděl úpadek slovanské bohoslužby v Čechách, chtěl založit klášter se slovanskou liturgií. Oldřich jeho plány schvaloval a slíbil mu podporu. Proto kolem sebe shromáždil Prokop slovanské kněze a v roce 1032 založil v údolí řeky Sázavy klášter, jehož se stal prvním opatem.

Prokop byl neobyčejný muž a vynikající vůdce na cestě ke křesťanské dokonalosti. Neušel pokušení zlého ducha, ale nástrahám odpíral srdnatě a utvrdil se v pokoře a sebezapírání. Byl vždy veselé tváře a plný dobrotivosti ke všem lidem, podřízení jej více milovali nežli se ho báli. Zemřel 25. 3. 1053. Pochovali ho nejdříve v Sázavském klášteře, ale roku 1588 byly jeho tělesné pozůstatky slavnostně přeneseny do Prahy, kde jsou uloženy v kostele Všech svatých na Hradě. Drobné ostatky jsou dále uchovávány v kostele sv. Petra a Pavla v Broumově a v kostele Panny Marie v Sázavě.

Sv. Prokop je prvním českým světcem, který byl oficiálně svatořečen v Římě. Stalo se tak v roce 1204.

Mezi místa spojená se svatoprokopským kultem patří v Chotouni studánka Prokopka se „zázračnou vodou“ (každopádně pitnou, obecní úřad její kvalitu pravidelně sleduje pomocí rozborů), Prokopský dvůr s oknem do místnosti, kde se měl narodit sv. Prokop, kostel sv. Prokopa od barokního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla a mohyla, která podle místní legendy vznikla tak, že zde Prokop oškrábl hlínu z pluhu, když dooral Čertovu brázdu.

Chotouň je katastrální součástí obce Chrášťany; v roce 1996 byly 2/3 obce prohlášeny památkovým ochranným pásmem a v roce 2000 byla Chotouň navržena k vytvoření vesnické památkové zóny z důvodu zachování zajímavé a komplikované půdorysné struktury, na které se dochovaly domy s téměř „městskými“ proporcemi.

Fotogalerie

Pohled na Chotouň od Homole (2008)Chotouň, návesLenka Szabóová, místostarostka obce při natáčení Toulavé kamery (2008)Vláďa Rišlink, historik (2008)Katka Hrbáčková, místní patriotka při natáčení Toulavé kamery (2008)

Odkaz

www.obec-chrastany.cz

Související cestopisy / reportáže

Mapa

Poloha

Chotouň leží 18 kilometrů západně od Kolína v nadmořské výšce 260 metrů.

V této obci naleznete

Nejbližší obce

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK