CESTYAPAMATKY.CZ
Čertova brázda končí (začíná) u Chotouně a spojuje ji se Sázavou.
Chotouň - Prokopův dub (0,0 km)
Chotouň - Boháčův statek (0,1 km)
Chotouň - kaplička sv. Jana Nepomuckého (0,2 km)
Chotouň - špýchar u statku čp. 8 (0,3 km)
Chotouň - kostel sv. Petra a Pavla (nedochovaný) (0,4 km)
Chotouň - socha sv. Floriána (0,4 km)
Chotouň - socha sv. Gotharda (0,4 km)
Chotouň - socha sv. Františka (0,4 km)
Čertova brázda je opředena svatoprokopskou legendou, podle které získala i svůj název.
Ve skutečnosti se zřejmě jedná o pravěkou obchodní stezku, která v délce 21 kilometrů spojovala Polabí a Sázavu. Zřetelně je pozorovatelná jako úval (příkop nebo úvoz) od Chotouně až k Sázavskému klášteru. Původně zřejmě částečně i přírodní útvar byl mnohokrát upravován a dodnes je v terénu po celé délce více či méně zřetelný. Vlivem zemědělských činností jsou nejlépe zachované úseky v lesních porostech. Starší badatelé se domnívali, že se jedná o raně středověkou hranici mezi přemyslovským (Praha) a zlickým (Kouřim) územím; dnes je tento názor považován za romantickou smyšlenku. V barokní době, kdy vrcholil prokopský kult, představovala Čertova brázda poutní cestu, po které se vydávaly desítky poutníků mezi Sázavským klášterem a rodištěm sv. Prokopa v Chotouni. Čertovou brázdou také chodili kajícníci, aby svým putováním odčinili své hříchy.
Potenciál Čertovy brázdy, jako zcela jedinečného fenomenu v české krajině, je velmi velký pro rozvoj turistiky v tomto regionu. Je velkou škodou, že většina obcí, po jejíchž katastrech Čertova brázda prochází, nemá zájem o zapojení do připraveného projektu naučné stezky a cyklostezky, vedoucí po její trase.