CESTYAPAMATKY.CZ
Kde objekt najdete?
Tvrz stávala ve východní části dnešní usedlosti čp. 1.
V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE
Dobré Pole - kovárna (0,0 km)
Dobré Pole - Slovanská lípa (0,1 km)
Dobré Pole - knížecí dvůr (0,1 km)
Dobré Pole - zvonička (0,1 km)
Dobré Pole - kříž I (0,1 km)
Dobré Pole - kříž II (0,9 km)
Dobré Pole - márnice (0,9 km)
Bulánka - dub ve Vrchách (1,4 km)
Bulánka - zemědělská usedlost (1,4 km)
Dobré Pole – tvrz
Další fotografie:
První zmínka o tvrzi se dochovala z roku 1417, kdy ji vlastnil Jan Holec z Nemošic. Po jeho smrti došlo mezi jeho dědici ke sporům, trvajícím až do roku 1451, kdy tvrz i ves získal Jan Hlaváč z Dobrého Pole. Statek po něm zdědila dcera Dorota, jež po dosažení plnoletosti roku 1464 všechen majetek postoupila svému manželovi, královskému hofmistru Slavatovi z Chlumu. Slavata si roku 1482 vymohl propuštění tvrze i vsi z manství a roku 1485 dobropolský statek trvale připojil k černokosteleckému panství.
Brzy poté přestala být tvrz sídlem šlechty a ani statek nebyl natolik velký, aby zde bydlel hejtman. Poslední zprávu o tvrzi podává popis z roku 1677 v Urbáři černokosteleckého panství. Tehdy to byla dvoupatrová budova, v přízemí s klenutou dlážděnou síní, ratejnou, kuchyní, komorou, dvěma zděnými konírnami a dvěma sklepy. V prvním patře byly čtyři komory, sklep, kuchyňka, panská světnice a zděná komora. Ve druhém patře byla klenutá místnost a nad ní osmiboká věž. Celý objekt, krytý šindelem, byl ohrazen valem s parkánem a pavlačí do tří stran a chráněn příkopem, napájeným z vesnického rybníka.
Ze zaniklé tvrze se pravděpodobně nic nedochovalo, na jejím místě stojí barokní špýchar v areálu dvora a lze pouze předpokládat, že při jeho výstavbě byly použity zbytky tvrze. Kolem špýcharu se také dochovala nevýrazná prohlubeň vodního příkopu.
Tzv. Zlatá kniha, sepsaná v letech 1672–77 na příkaz knížete Karla II. z Lichtenštejna hejtmanem panství Leopoldem Lorenzem Laiterem z Tannenberka, písařem a panským porybným Šimonem Karlem Svobodou a druhým písařem Janem Kašparem Auvalským. Jedná se o nejdokonalejší urbář sepsaný v českém jazyce, který na 900 stranách obsahuje popis všech pozemků a majetků na panství, detailně popisuje všechny kostely, zámky, tvrze, dvory atd. včetně vnitřního vybavení a záznamů, kolik jsou hospodáři povinni odevzdávat úroků či daní. Do této knihy se zapisovalo i později, takže obsahuje poznámky až do roku 1725. Kniha váží 16 kg a svůj název získala podle zlaté ořízky.