CESTYAPAMATKY.CZ
Dobřichov leží 14 kilometrů severozápadně od Kolína v nadmořské výšce 190 – 244 metrů.
(vzdálenost od středu obce)
keltské hroby (0,0 km)
žárové pohřebiště Pičhora**** (0,5 km)
žárové pohřebiště Třebická** (1,0 km)
kostel Nejsvětější Trojice* (0,4 km)
fara (0,5 km)
kamenný kříž (0,3 km)
křížek (0,6 km)
Sládkova stráň (0,9 km)
Obec se sice v písemných pramenech připomíná až v roce 1352, je ale mnohem starší. Stojí na místě významné archeologické lokality, kde bylo odkryto osídlení Markomanů z doby římské. Zmínka z roku 1354 je spojena s farním kostelem Nejsvětější Trojice. Z této zprávy vyplývá, že ves patřila k panství Poděbrady, jehož majiteli v té době byli páni z Kunštátu a z Poděbrad. I vlastní stavba kostela poukazuje na stáří obce, neboť ve svých nejstarších zachovaných částech pochází zřejmě z doby kolem roku 1250, ve starší literatuře se uvádí jako předrománský postavený Slavníkovci v 10. století.
V roce 1503 potvrdil král Vladislav svobody osadníků Dobřichova a v roce 1504 jim dal pod plat louky (pronájem). Na počátku 16. století byli držiteli vsi Jan z Mochova a Václav Hrůza z Chelčic. Tehdy tedy byla ves rozdělena na dvě části. Větší část vsi se později dostala k panství Kosteleckému (Kostelec nad Černými lesy), které od roku 1549 držel rod Smiřických ze Smiřic, od roku 1618 pak Albrecht z Valdštejna, který uvedené panství prodal v roce 1626 Karlovi knížeti z Lichtenštejna. Lichtenštejnové drželi kostelecké panství a tedy i tuto část Dobřichova až do konce patrimoniální správy. Menší část Dobřichova s právem podacím ke kostelu se dostala k panství Cerhenice. Majitelé Cerhenic se od poloviny 16. století střídali v rychlém sledu. Na počátku 16. století zde hospodařila Eliška ze Střížkova, provdaná za Mikuláše Cerhenského z Dražovic. Pak se v držení statku objevují příslušníci rodu Střelů z Rokyc a po nich v roce 1689 dědili hrabata ze Šternberku. V roce 1758 prodal František ze Šternberka Cerhenice královně Marii Terezii k nadání ústavu šlechtičen na Pražském hradě.