CESTY A PAMÁTKYCESTYAPAMATKY.CZ

kolínsko

Kde obec najdete?

Dobřichov leží 14 kilometrů severozápadně od Kolína v nadmořské výšce 190 – 244 metrů.

POZORUHODNOSTI

(vzdálenost od středu obce)

keltské hroby (0,0 km)

žárové pohřebiště Pičhora**** (0,5 km)

žárové pohřebiště Třebická** (1,0 km)

kostel Nejsvětější Trojice* (0,4 km)

fara (0,5 km)

kamenný kříž (0,3 km)

křížek (0,6 km)

Sládkova stráň (0,9 km)

Nejbližší obce

Pečky (1,3 km)
Radim (1,7 km)
Cerhýnky (2,2 km)
Ratenice (2,4 km)
Velké Chvalovice (2,5 km)
Chroustov (2,8 km)
Radimek (2,9 km)
Cerhenice (3,0 km)
Chotutice (3,1 km)
Plaňany (3,1 km)

Dobřichov

Obec se sice v písemných pramenech připomíná až v roce 1352, je ale mnohem starší. Stojí na místě významné archeologické lokality, kde bylo odkryto osídlení Markomanů z doby římské. Zmínka z roku 1354 je spojena s farním kostelem Nejsvětější Trojice. Z této zprávy vyplývá, že ves patřila k panství Poděbrady, jehož majiteli v té době byli páni z Kunštátu a z Poděbrad. I vlastní stavba kostela poukazuje na stáří obce, neboť ve svých nejstarších zachovaných částech pochází zřejmě z doby kolem roku 1250, ve starší literatuře se uvádí jako předrománský postavený Slavníkovci v 10. století.

V roce 1503 potvrdil král Vladislav svobody osadníků Dobřichova a v roce 1504 jim dal pod plat louky (pronájem). Na počátku 16. století byli držiteli vsi Jan z Mochova a Václav Hrůza z Chelčic. Tehdy tedy byla ves rozdělena na dvě části. Větší část vsi se později dostala k panství Kosteleckému (Kostelec nad Černými lesy), které od roku 1549 držel rod Smiřických ze Smiřic, od roku 1618 pak Albrecht z Valdštejna, který uvedené panství prodal v roce 1626 Karlovi knížeti z Lichtenštejna. Lichtenštejnové drželi kostelecké panství a tedy i tuto část Dobřichova až do konce patrimoniální správy. Menší část Dobřichova s právem podacím ke kostelu se dostala k panství Cerhenice. Majitelé Cerhenic se od poloviny 16. století střídali v rychlém sledu. Na počátku 16. století zde hospodařila Eliška ze Střížkova, provdaná za Mikuláše Cerhenského z Dražovic. Pak se v držení statku objevují příslušníci rodu Střelů z Rokyc a po nich v roce 1689 dědili hrabata ze Šternberku. V roce 1758 prodal František ze Šternberka Cerhenice královně Marii Terezii k nadání ústavu šlechtičen na Pražském hradě.

TOPlisttext & foto Roman ŠULC, Jan KUBKA; použitá literatura; design Lucie ZAJÍČKOVÁ; web Tomáš ADÁMEK; 2008–2012