Cesty a památky

archeologické nálezy

Dobřichov, Archeologická naleziště, Pohřebiště

1. Nálezy z doby keltské (doba laténská)

Z katastru obce jsou známy čtyři lokality s archeologickými nálezy z keltského osídlení:

• v roce 1935 prozkoumal František Dvořák u domu čp. 119 kostrový hrob z 3. stol. př. n. l., který obsahoval kromě kosterních pozůstatků bronzové šperky, misku, střepy dalších nádob a náramek ze švartny (černé měkké horniny); nálezy jsou uloženy v Regionálním muzeu Kolín,
• v roce 1936 prozkoumal František Dvořák v bývalé Macháčkově cihelně kostrový hrob, který obsahoval bronzový náramek z let 350 - 150 př. n. l.; nálezy jsou uloženy v Regionálním muzeu Kolín,
• v roce 1969 byly při stavbě rodinných domů západním okraji střední části obce zachceny sídlištní objekty z přelomu letopočtů (okolo roku 0); nálezy jsou uloženy v Regionálním muzeu Kolín,
• v roce 1978 byl severně od silnice Cerhenice - Dobřichov v rámci záchranného výzkumu při stavbě plynovodu zachycen sídelní objekt se zlomky keramiky z 5. století př. n. l.; nálezy jsou uloženy v Regionálním muzeu Kolín.

2. Nálezy z časné doby stěhování národů (doba římská)

Z katastru obce jsou známy dvě významné lokality s archeologickými nálezy z doby římské:

• Pohřebiště na Pičhoře**** patří k nejvýznamnějším a největším lokalitám nejen v Česku, ale v celém evropském barbariku (území za hranicemi Římské říše), související bezprostředně s existencí tzv. Marobudovy říše . Pohřebiště bylo objeveno v dubnu roku 1896 dělníky při těžbě štěrku a písku pro stavbu silnice. Výzkum na lokalitě provedl Jan Waněk, ředitel lichtenštejnského velkostatku v Radimi, pod dohledem archeologa Josefa Ladislava Píče (viz památník). Jim se podařilo do roku 1906 objevit 160 žárových hrobů, z nichž 82 bylo v hliněných popelnicích a šest v bronzových nádobách importovaných z Říma (při zajišťovacím výzkumu V. Sakaře v roce 1988 již nebyly žádné další hroby objeveny). Na pohřebišti převažují hroby s bohatší až střední výbavou, 22 % hrobů obsahovalo zbraně, často římské importy. Zvlášť vynikají bohaté hroby bojovníků nové, tzv. vojenské, šlechty v bronzových popelnicích, které  odpovídají významu a postavení členů Marobudovy družiny. Mezi nimi v mnoha ohledech vyniká hrob bojovníka označený č. V., který jako jeden z mála na našem území nalezených obsahoval kompletní germánskou bojovnickou výzbroj, tedy kombinaci meč (gladius), kopí a štít. Na prestižní společenský status majitele během života odkazují i další předměty ve výbavě - vedle výjimečně skvěle zachované bronzové nádoby, sloužící původně jako urna na popel, se v hrobě nacházelo množství bronzových nádob, stříbrné spony ke spínání oděvu, kování skříňky i kousek pryskyřice. Samotná urna pak patří k nejvýznamnějším nálezům tohoto typu na území České republiky, protože vyniká svým uměleckým provedením, kde na první pohled zaujme ataše v podobě hlavičky menády (podle antických mýtů divé ženy z Dionýsova doprovodu) s heraldicky umístěnými hlavami panterů. Mezi mnoha sty nálezy je dále zastoupena keramika (tvarovaná v ruce, jedna nádoba na hrnčířském kruhu), nádherné bronzové nádoby (kotle, vědra, konvice, mísy, pánve, cedníky, naběračky), stříbrné nádoby (jeden pohár s hlavou boha Pana s analogií přímo v Pompejích), početná kování picích rohů, velmi pestrá škála mnoha železných, bronzových a stříbrných spon, přezky a další kování opasků norické a germánské provenience, šperky (zlaté prsteny a závěsky), bronzové a kostěné jehlice, hrací kameny, toaletní předměty (hřebeny, pinzety, zrcadla), meče, koňské postroje a různé nástroje. Zajímavým nálezem jsou medvědí drápy. Ke zcela unikátním předmětům náleží schránka na pečetě (bully), která může být dokladem o korespondenci mezi císařským dvorem v Římě a Marobudovou říší. Pohřebiště vzniklo na přelomu letopočtů (do nejstarší fáze spadá 61 hrobů) a přetrvalo do roku 180 n. l., poté se zde skončilo s pohřbíváním a nadále se pohřbívalo v sousední lokalitě Třebícká. Koncentrace římských výrobků na této nekropoli poukazuje na jeho specifickém postavení v rámci celého středoevropského prostoru, římské importy uložené do hrobů byly získávány především obchodem, ale nezanedbatelnou roli hrálo i předávání diplomatických darů mezi barbarskou elitou Marobudovy říše a římskou administrativou. Všechny nálezy z Pičhory byly umístěny do Národního muzea v Praze a k jejich úplnému odbornému vyhodnocení nálezů došlo až v letech 1996-98 Eduardem Droberjarem, kustodem sbírek doby římské a doby stěhování národů Národního muzea. Ten souhrnné poznatky popsal v roce 1999 v publikaci Dobřichov-Pičhora, žárové pohřebiště starší doby římské v Čechách. V ní jsou shrnuty všechny poznatky o pohřebišti a podrobná analýza všech předmětů a jejich souvislostí, čímž byl veřejnosti předložen úplný obraz nejbohatšího germánského pohřebiště starší doby římské v Čechách, vedoucí k poznání období naší historie, které bylo dlouhodobě opomíjeno ve stínu přemyslovských knížat a keltské civilizace, ačkoli co do evropského významu si s nimi nikterak nezadá.

• Pohřebiště Třebická** představuje přes 100 germánských hrobů z doby římské, které v letech 1890–91 odkryl Jan Waněk. Celkem 78 hrobů obsahovalo popelnice, ostatní byly bez popelnic a zjištěno bylo i 8 žárovišť se zbytky po kremačních hranicích. Početné nálezy reprezentuje keramika tvarovaná v ruce i na hrnčířském kruhu, zlomky bronzových nádob (včetně cedníku a naběračky), střep skleněné nádoby, bronzové spony, kostěné jehlice, skleněné a jantarové korále, hřebeny, kování opasků, zbraně (4 římské meče), ostruhy, přesleny, křesací soupravy. Zajímavostí tohoto pohřebiště je, že hroby se sponami a beze zbraní byly nalézány ve východní části pohřebiště, zatímco hroby bojovníků se zbraněmi v části západní. Mezi nejstarší hroby na tomto nalezišti patří pohřeb germánského bojovníka z období markomanských válek z let 166-180 n. l., vznik nekropole lze tedy datovat do druhé poloviny 2. století n. l. poté, co se skončilo s pohřbíváním na sousední lokalitě Pičhora, největší využití ale našlo ve 3. století n. l. a některé nejmladší hroby pocházejí ještě i ze 4. století n. l. Do pozdního stupně doby stěhování národů pak spadá hrob s bronzovou pinzetou s rytými značkami a železným nožem. Všechny nálezy z Třebické byly umístěny do Národního muzea v Praze.

Prohlášení za památku

Pohřebiště Pičhora je zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 36237/2–890.

Pohřebiště Třebická je zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 42155/2–891.

Fotogalerie

Zdroj informací

Valentová J.: Osídlení Kouřimska v době laténské. Archeologie ve Středních Čechách 10. 2006.

Mapa

Poloha

Lokalita Pičhora se rozprostírá na ostrožně obtékané Výrovkou naproti kostelu v Dobřichově, přístupná po zelené turistické značce Pečky - Kouřim.

Lokalita Třebická se rozkládá za hřbitovem v Dobřichově, při značené cyklotrase do Cerhenic.

GPS: 50°4'26.863"N, 15°1'50.095"E

Přístupnost

Volně přístupné

V této obci ještě naleznete