CESTYAPAMATKY.CZ

Podle některých pramenů byl na výrazném návrší postaven již v 10. století předrománský, zřejmě opevněný kostel otonského typu, zachovaný dodnes jako sakristie současné stavby; v tom případě by se jednalo o jednu z nejstarších dochovaných staveb v regionu (viz též podobné domněnky u kostelů ve Vysoké nebo Zásmukách).

Podle nejnovějších výzkumů se však zdá pravděpodobnější, že kostel byl v rozsahu dnešní lodi, sakristie a presbytáře vystavěn jako celek až v 1. pol. 13. století, nejpozději v roce 1250. První písemná zmínka farním kostele však pochází až z roku 1352. Kolem roku 1495, kdy vesnici držel král Vladislav Jagelonský, byla provedena významná pozdně gotická přestavba, což dokládá datum uvedené v lodi. Při této přestavbě došlo k zaklenutí presbytáře a přilehlé sakristie křížovými žebrovými klenbami s reliéfně ztvárněnými svorníky a konzolami a vystavěna byla hranolová věž před západním průčelím. Do dnešní podoby byl kostel barokně upraven v letech 1740 (loď) a 1776 (věž) zřejmě kolínským stavitelem Františkem Jedličkou. Zajímavý je záznam z 25. května 1785, který popisuje vykradení kostela, při kterém byly odcizeny předměty z drahých kovů (svícny, kalichy, monstrance atd.). V roce 1818 byla rozšířena kruchta a v roce 1826 byly vybudovány schody ke kostelu z návsi. Typickou střechu s křížem získala věž v roce 1829, čímž se stavební vývoj kostela uzavřel.

Jednolodní obdélný kostel se zaoblenými nárožími, pravoúhlým čtvercovým presbytářem, věží v západním průčelí a sakristií po severní straně (uvažovaná předrománská stavba), z níž vystupuje polokruhovitá apsida.

Presbytář a sakristie jsou sklenuty křížovou gotickou klenbou, v presbytáři je pozdně gotický sanktuář* z roku 1500 s kovanou mřížkou. Loď byla zřejmě původně rovněž sklenuta žebrovou klenbou, neboť ve stěnách se dochovaly čtyři konzoly (jedna s královským monogramem „W“). Dnes je však loď kryta barokním zrcadlovým stropem nad bohatě prolamovanou římsou nesenou korintskými pilastry. Nástropní obraz je od J. Mrkvičky z roku 1859. Dochované detaily z 15. století dokládají vysokou úroveň architektury dobřichovského kostela v období pozdního středověku.

Hodnotné vnitřní zařízení kostela obsahuje zejména hlavní rokokový oltář z roku 1744 a boční oltář sv. Jana Nepomuckého s obrazem** od Ignáce Raaba z roku 1766. Kazatelna pochází z roku 1766, cínová křtitelnice z roku 1777 a několik zajímavých obrazů z 18. století. Varhany jsou z roku 1890 a zhotovil je Jan Tuček z Kutné Hory. Ve věži se dochoval zvon z roku 1489 od zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory, zdobený latinskými nápisy.

Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Pečky v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají první sobotu v měsíci od 14:30 hodin v období platnosti letního času a od 15:00 hodin v období letního času.

Kostel Nejsvětější Trojice je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 28177/2–719.