CESTYAPAMATKY.CZ
Kde obec najdete?
Dolní Jelčany leží 15,5 kilometru jihozápadně od Kolína v nadmořské výšce 374 metry. Obcí protéká Jelčanský potok, levostranný přítok Drahobudického potoka.
POZORUHODNOSTI
(vzdálenost od středu obce)
tvrz (0,2 km)
kaplička Panny Marie (0,0 km)
křížek (0,3 km)
Nejbližší obce
Horní Jelčany (0,3 km)Hatě (1,0 km)
Drahobudice (1,6 km)
Sobočice (1,9 km)
Vavřinec (1,9 km)
Nesměň (2,6 km)
Žíšov (2,8 km)
Bílkov (2,9 km)
Jindice (2,9 km)
Církvice (3,1 km)
Dolní Jelčany
První zpráva o vsi Jelčany (původně Jedlčany) pochází z roku 1295, kdy byl jejím majitelem Mladota z Jelčan, svědek při vytyčování hranic Rataj nad Sázavou. Další zpráva pak pochází z let 1388–1400, kdy se vzpomíná Procek z Jelčan a po něm od roku 1409 jeho syn Albrecht (Aleš) Kráva z Jelčan. Na konci 15. století se uvádí Jakub z Jelčan, který v roce 1520 prodal ves Václavu st. Čejkovi z Olbramovic. Jeho dcera Kateřina Čejková narozená v Jelčanech se provdala za Jiříka Krčína z Jelčan žijícího v Kolíně (syna předchozího majitele Jelčan, od kterého její otec ves koupil) a spolu měli 3 syny, z nichž prostředním byl známý Jakub Krčín z Jelčan. Čejkové z Olbramovic vlastnili ves do roku 1586, kdy ji Václav mladší Čejka prodal Mikuláši Nykláskovi ze Žitenic. Potom byly Jelčany připojeny k chotouchovskému panství a v roce 1629 k panství červenopečeckému. Po třicetileté válce se zde v roce 1654 vzpomíná jediný usedlík Matěj Kulhánek.
Ves obnovil až v roce 1669 hrabě Jan Fridrich z Trautmannsdorfu, který zároveň založil Horní Jelčany (též Velká Strana), od těch dob se ves nazývá Dolní Jelčany (též Malá Strana). V roce 1753 připojil Dolní Jelčany Jan Václav Vražda z Kunvaldu k Červenému Hrádku, v roce 1843 se uvádí již 14 domů se 118 obyvateli. Součástí Červeného Hrádku zůstaly Dolní Jelčany až do roku 1848.
Původní název obce pochází od toho, že byla založena v jedlových lesích.
Dolní Jelčany jsou spolu s Horními Jelčanami administrativní součástí obce Becvary.
Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (* 18. 7. 1535 Kolín/Polepy ? – † leden/únor 1604 Obděnice u Sedlčan), nejznámější český rybníkář a ekonom 16. století. O místo jeho narození se pře Kolín (v dnešní Zámecké ulici spoluvlastnil do roku 1545 dům se svou matkou jeho otec Jiřík Krčín z Jelčan, na místě tohoto domu dnes stojí městský společenský dům) a Polepy u Kolína (kde vlastnila tzv. „Hořejší dvůr“ Jakubova babička Alžběta). Základní vzdělání zřejmě získal na staré farní škole při chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně (?), poté pokračoval ve studiích na artistické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Po smrti svého otce v roce 1577 spravoval statek v Polepech, který v roce 1583 postoupil svému bratrovi. V roce 1560 vstoupil do služeb nejmocnějšího šlechtice v zemi, Viléma z Rožmberka. Při prosazování svých záměrů postupoval neobyčejně energicky a postupně zrealizoval řadu nekompromisních zásahů do struktury panství, přičemž cílevědomě budoval nové pivovary, mlýny, ovčíny, rybníky a mnohakilometrové stoky. V období let 1561–79 postavil nebo zrekonstruoval kolem 44 vodních nádrží, největší věhlas získal vybudováním rybníků Svět (původně Nevděk) a Rožmberk. Když byl v roce 1569 povýšen na regenta (správce veškerého rožmberského panství), získal tvrz Leptáč u Netolic (dnešní Kratochvíle). V roce 1572 či krátce poté také sepsal svůj veršovaný životopis, který později začlenil rožmberský knihovník a archivář Václav Břežan do díla Život Viléma z Rožmberka. V této době také zahajuje přestavbu tvrze Leptáč na honosnější sídlo a již v roce 1573 se psal z Jelčan a na Novém Leptáči. Sídlo ozdobil loveckými motivy a kolem nechal udělat oboru, svého času největší v Čechách. Leptáč s ním v roce 1580 Vilém z Rožmberka vyměnil za Sedlčany a tak se začal nově psát z Jelčan a Sedlčan. Na tomto panství prožil zbytek života v Křepenicích a Obděnicích.