Cesty a památky

Kolínsko » Drahobudice » kostel Nejsvětější Trojice

kostel Nejsvětější Trojice
***

Drahobudice, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely barokní

Původní gotický kostel, připomínaný v roce 1352, byl zcela přestavěn v letech 1753–54 pozdně barokně podle návrhu Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho. Stavbu financoval Jan Jiří Hillebrant rytíř z Brandau, slavnostní znovuvysvěcení se konalo 20. října 1754. Kostel byl původně kryt taškovou střechou, položenou přímo na klenbu, dnešní mansardová střecha je z roku 1778. Dnešní podobu získal kostel po poslední úpravě v roce 1807. Značně zchátralý kostel byl provizorně opraven v letech 1969–73, rekonstrukce ale byla zahájena až v roce 1991. Dne 21. října 1992 vypukl na staveništi požár způsobený stavební firmou, díky němuž a následnému hašení došlo k velkému poničení stavby. Od roku 1995 pokračuje postupná generální oprava, kdy po obnovení vnějšího pláště dochází i na rekonstrukci interiéru.

Kostel je jednolodní obdélná stavba s presbytářem uvnitř uzavřeným téměř trojboce, zevně segmentově, s obdélnými prostorami sakristie a oratoře po stranách. Před západním průčelím kostela se zdvíhá hranolová věž. Vnější stěny jsou členěny půlkruhově uzavřenými okny, dvojicemi pilastrů s lizénami nesoucími mohutnou hlavní římsu, nad níž je ještě nízký nástavek.U jižní zdi kostela je hrobka majitele zámku v Bečvárech Martina Lišky z konce 19. století.

Loď je sklenuta dvěma plackami do pásů a presbytář plackou s mělkou konchou v závěru. Vnitřní stěny jsou členěny mohutnými jónskými pilastry. Celý interiér kostela je vymalován freskami** architektur a imitacemi oltářů, patrně od J. Hagera.

Zařízení kostela je jednotné, pozdně barokní, z roku 1770. Obraz na hlavním oltáři pochází patrně od J. Relmayera. Před hlavním oltářem je do podlahy vsazen erbovní náhrobník Anny Marie Hilleprandové z Brandau z červeného mramoru z roku 1761. V dolní části desky je reliéfní kartuše s erbem Hilleprandů z Prandau (muž v brnění s mečem v ruce a říšský orel), nad ní a v dolní části je latinský nápis vylitý bronzem: HIC AVO DOMINANTE PATRE PRAEVOLANTE MATRE LAMENTANTE ANGELUM QVIA HOMINEM INNOCENTEM MARIAM ANNAM DE PRANDAU NON DUM TRIENEN VARIOLIS OPPRESAM LIBITINA SEPELIVIT / ANNO 18. SEPTEMBRIS 1761. Varhany pochází z roku 1898. Ve věži jsou v dubové stolici zavěšeny dva zvony. Větší zvon (váha 260 kg) "Nejsvětější Trojice" je z roku 1504 od kutnohorského zvonaře Ondřeje Ptáčka. Koruna je tvořena šesti zdobenými uchy, v dolní části pláštš je plastická dvojlinka. Na krku zvonu obíhá jednořádkový latinský nápis gotickou minuskulou: ANNO DOMINI MV4 HEC CAMPANAFVSA EST ATLAVDEM DEI HOMINI POTENTIS ET BEATE MARIE VIRGINIS PER MAGISTRVM ANDREAM DICTV. Menší zvon (28 kg) "Sv. Jan Křtitel" z roku 1716 slouží jako umíráček.

Do hřbitovní zdi jsou na západní straně vsazeny dva renesanční náhrobníky, které byly na současné místo přeneseny v roce 1753 při přestavbě kostela. Starší patří Elišce Vančurové z Řehnic, která zemřela v roce 1523. Jedná se o náhrobník z bílého mramoru, částečně překrytý zeminou, v jehož ploše je reliéfně zahloubené pole s erbem Vančurů z Řehnic (jelení parohy, na nichž stojí divý muž s věncem v pravé ruce), které obíhá český jednořádkový nápis: LETHA [---] CZYCH VMRZELA GEST VROZENA PANI ELISSKA Z RZEHNICZ MAN [---] ERZKOWICZ [---] SYN. Druhý náhrobník je z roku 1617 a náleží Magdaleně Kaplířové ze Sulevic. Jedná se o pískovcovou desku, v jejíž ploše je erb Kaplířů ze Sulevic (křídlo s šachovnicí), který obíhá jednořádkový nápis v reliéfně zahloubeném poli, pokračující ve čtyřech řádcích v horní části desky: [---] GEST PAN BUOH W[---]MOHI[---]PANNU MAIDALENU KAPLIRZ[---] MILOSTIW A TUTO TELO GEGI W POKOGI ODPOCZIWA.

Od roku 2004 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Uhlířské Janovice Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají pouze 1× v roce na slavnost Nejsvětější Trojice (první neděle po Letnicích v 15:00 hodin, v roce 2011 dne 12. června).

Prohlášení za památku

Kostel Nejsvětější Trojice je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46708/2–721.

Fotogalerie

Kostel od východu (2010)Kostel od jihu (2010)Jižní fasáda kostela (2007)Detail východní brány (2010)Západní věž (2007)Západní branka (2010)Malby v kostele (2007)Rekonstrukce (2007)Kruchta (2007)Náhrobek Elišky z Řehnic (2010)Náhrobek Magdaleny Kaplířové ze Sulevic (2010)Hrobka rodiny Liškových (2010)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 1. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia 1977.

Rišlink V., Jouza L.: Baroko na Kolínsku I. Regionální muzeum Kolín 2001.

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 75, 83, 176 a 264. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

Mapa

Poloha

Kostel stojí na vyvýšenině ve východní části vsi.

GPS: 49°56'13.420"N, 15°4'16.760"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě, probíhá oprava

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK