CESTYAPAMATKY.CZ
Pivovar stával zřejmě v areálu hospodářského dvora, poblíž dnes zbořeného zámku.
Třebovle - zámek (Sázavský dvůr) (0,8 km)
Třebovle - lípa v Třebovli (0,8 km)
Třebovle - slovanské hradiště (0,8 km)
Třebovle - kaplička* sv. Jana Nepomuckého (0,9 km)
Třebovle - tvrz (Knížecí dvůr) (0,9 km)
Třebovle - nálezy z doby keltské (0,9 km)
Třebovle - pohřeb z doby halštatské (0,9 km)
Třebovle - železářská dílna z doby římské (0,9 km)
Pivovar v Hlaváčově Lhotě vznikl nejspíše až v 1. polovině 18. století, v Tereziánském katastru se uvádí roční produkce 49 hl piva, takže to byl nejmenší z pivovarů své doby na Kolínsku. Přesto se zdejší pivo exportovalo, na konci 18. století je doložen jeho dovoz až do Českého Brodu.
Pozici nejmenšího pivovaru v regionu si udržel zdejší pivovar i v 19. století, kolem roku 1840 se v ocenění majetku Václava Milnera uvádí roční produkce 137 sudů piva. Pivovar zřejmě zanikl po roce 1866, kdy statek koupil hrabě Karel Althan, neboť v jeho hlavním sídle ve Svojšicích měl vlastní zaběhnutý pivovar.
Dle místní tradice sloužila pro potřeby pivovaru dodnes stojící budova hospodářského dvora čp. 2, ta však vznikla až po roce 1841 a proto pivovarem být nemohla. Asi 200 metrů západně se dochovaly zbytky sklepů, sloužící původně pivovarnickým potřebám.
Tereziánský katastr je soupisem půdy, který vznikl za panování Marie Terezie v letech 1741–57. Vznikl jako aktualizace berní ruly z poloviny 17. století, která zahrnovala pouze poddanskou půdu a nikoliv půdu panskou, nerozlišovala bonitu (úrodnost) půdy a obsahovala řadu chyb a nepřesností. Při tvorbě katastru docházelo ojediněle i ke tvorbě map, které ale nebyly zpracovány podle jednotného stylu. Tereziánský katastr se spolu s ostatní pomocnou dokumentací nachází v Národním archivu v Praze.