CESTYAPAMATKY.CZ
Kde objekt najdete?
Zbytky zámku se nacházejí na severním okraji vsi, přístup je po staré zámecké cestě, odbočující přímo k bráně ze silnice vedoucí z Hlaváčovy Lhoty do Borku.
V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE
Hlaváčova Lhota - naleziště z doby keltské (0,2 km)
Hlaváčova Lhota - kaplička Panny Marie (0,2 km)
Třebovle - kostel sv. Bartoloměje** (0,8 km)
Třebovle - nálezy z doby keltské (0,8 km)
Třebovle - železářská dílna z doby římské (0,8 km)
Třebovle - pohřeb z doby halštatské (0,8 km)
Třebovle - kaplička* sv. Jana Nepomuckého (0,8 km)
Hlaváčova Lhota – zaniklý zámek
Další fotografie:
Když v roce 1755 získal zdejší poplužní dvůr hrabě Filip Krakovský z Kolovrat, nechal při něm v roce 1757 vybudovat barokní zámek s nevelkým parkem. Zámek tehdy tvořila jednopatrová obdélníková budova, krytá mansardovou střechou. Hlavní průčelí bylo zvýrazněno obdélnými okny se šambránami a ozdobným šestiosým středním rizalitem se zaoblenými nárožími. V jeho vrcholu byl bohatě zdobený štít s rodovým erbem a věžička s cibulovou bání. Vpravo a vlevo od rizalitu se táhly prolamované balustrády.
V roce 1764 koupila zámek Barbora Harbuval – Chamaré a až do konce feudálního období byl zámek střediskem malého panství, jehož majitelé se však často střídali. V roce 1803 koupil zámek i s dvorem kutnohorský měšťan Václav Milner, jehož syn Václav Milner ml. nechal přistavět boční křídlo. V roce 1866 ho pak prodal majiteli Svojšického panství Karlu Michnovi Althanovi, který ho v roce 1885 prodal Františku Frauenbergovi. Nový majitel ihned přistoupil k opravě zámku a jeho potomci zde pak žili až do roku 1950. Po tomto roce připadl státu a sloužil potřebám zemědělského družstva, jelikož však nebyl nadále nijak udržován, v roce 1967 musel být stržen.
Z bývalého areálu zámku a poplužního dvora se dochovalo pouze torzo zámecké zahrady, zbytky ohradní zdi se vstupní bránou a zbytky zdiva na rumovištích v areálu. U zámecké brány stojí ve výklenku kříž na památku padlých v 1. světové válce.
Rizalit (z italského risalto = výstupek) – středová nebo boční část stavby, která vystupuje po celé výšce z líce průčelí až o hloubku jedné okenní osy. Jelikož rizalit obvykle zdůrazňuje střed nebo nároží stavby, bývá často bohatě architektonicky vyzdoben, často v něm bývá umístěn hlavní vstupní portál nebo středový balkon či terasa. Rizalit může být vyšší než ostatní části budovy, méně často i nižší než zbytek stavby. Také jeho hloubka může být různá, často bývá pouze naznačen pomocí výstupku v omítce (tzv. mělký rizalit).