CESTYAPAMATKY.CZ

Národní přírodní památka (NPP) Rybníček u Hořan je jedinou lokalitou v České republice s přirozeným výskytem kriticky ohrožené rdestice hustolisté (Groenlandia densa), bohatě větvené zcela ponořené vodní rostliny.

Rdestice hustolistá byla vždy vzácným druhem naší květeny, ve dvacátém století však došlo k zániku mnoha pro ni vhodných biotopů (čištění příkopů a kanálů, regulace, zatrubnění či vyschnutí drobných potůčků a především znečištění vody). Populace rdestice na Rybníčku u Hořan je podrobněji sledována od roku 1976, již o dva roky později byl zaznamenán její úbytek. Příčinou ústupu bylo postupující zazemnění rybníka a následné zmenšování vodní hladiny. Od roku 1980 zde byly prováděny asanační zásahy menšího rozsahu, jako je částečné odbahnění a oprava hráze. V letech 1995 – 1996 pak proběhla celková rekonstrukce rybníčku včetně vybudování suchého poldru výše v údolí, který má sloužit k zadržování přívalové vody a omezit tak zazemňování rybníčku splaveninami. Rdestice, pocházející z Rybníčku u Hořan, je od roku 1995 pěstována ve Výzkumném ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích, kde byla během kultivace v dostatečném množství namnožena a udržuje se v ústavu jako genová banka.

Na hladině doplňuje porost lakušník niťolistý (Batrachium trichophyllum) a okřehek menší (Lemna minor), pobřeží lemuje mimo jiné zblochan řasnatý (Glyceria notata). Na území je zastoupeno široké spektrum mokřadních a vodních druhů bezobratlých, především hmyzu – najdeme zde značné množství larev pakomárů, jepic, vážek a chrostíků. Dno potoka oživuje početný zoobentos (soubor živočišných organizmů osídlujících dno vod). Rybníček jeví známky eutrofizace (proces obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor), takže se šíří nárůsty vláknitých řas.

Chráněné území zahrnuje kromě samotného rybníčku rovněž údolní nivu s pramenem Hořanského potoka a lesními porosty, jeho výměra je 2,085 ha.