CESTYAPAMATKY.CZ
Fara stojí v sousedství kostela.
Horní Kruty - kostel* sv. Václava (0,0 km)
Horní Kruty - křížek (0,0 km)
Horní Kruty - venkovská usedlost čp. 23 (0,1 km)
Horní Kruty - křížový kámen (0,5 km)
Horní Kruty - kaplička sv. Gotharda (0,5 km)
Dolní Kruty - kamenný můstek (0,7 km)
Dolní Kruty - křížek (0,7 km)
Bohouňovice II - chalupa čp. 8 (1,0 km)
Bohouňovice II - kaple Nejsvětější Trojice (1,0 km)
Fara je v Horních Krutech poprvé doložena v roce 1364 a faráře dosazovali opati Sázavského kláštera, kterému tehdy obec patřila. V letech 1588 – 1590 byl krutským farářem náboženský spisovatel Jan Štelcar Želetavský ze Želetavy, který v roce 1577 sepsal protestantský „Církevní řád kněžstva na Smiřického panství“, v němž Jaroslav ze Smiřic nařizoval, jak si mají kněží v církvi vést a jak mají učit lid. Po nástupu na faru v Horních Krutech vydal v roce 1588 spis „Kniha duchovní“, ve kterém se rozhodně vyslovuje proti trestání čarodějnic ohněm a prohlašuje za podvod tvrzení, že je možné vyrobit zlato a stříbro z obyčejných kovů, a knihu „O pokutách božských“. V Horních Krutech také dopsal dne 18. března 1589 knihu „Dvě stránky o pravé a falešné církvi“ a 10. srpna 1590 napsal v Krutech věnování ke knize „O původu kněžství Krista Pána“, za což byl vypovězen. Fara v Horních Krutech zanikla po roce 1623 a opuštěný zůstal i kostel. V letech 1667 – 1730 se uvádí fara jako zpustlá a do Horních Kriut občas docházel farář z Kostelce (nad Černými lesy). Z iniciativy majitelky panství Marie Terezie Savojské z Lichtenštejna byla v letech 1730 – 1732 postavena současná fara a později byl znovu vystavěn i chátrající kostel.
Po roce 1948 byla fara změněna na byty a kanceláře zemědělského družstva.