CESTYAPAMATKY.CZ

1. birituální pohřebiště*** (doba halštatská)

Halštatské birituální (spojující oba hlavní pohřební způsoby – kostrový i žárový) pohřebiště, které v letech 1924 – 30 odkryl František Dvořák, obsahovalo celkem 64 hroby, které byly vyrovnány v řadách od severozápadu k jihovýchodu. Žárové hroby byly většinou chudé a bez výbavy, zato kostrové pohřby byly ve velkých pohřebních komorách (o rozměrech až 5,3×3,8×1,8 m) s bohatou výbavou nádob, železných a bronzových součástí koňských postrojů a bronzových šperků. Nad komorami byly zřejmě navršeny mohyly. Tři kostrové hroby (označované jako č. 24, 28 a 44) patřily velmožům a jsou také nazývány „knížecí“. Komory těchto hrobů byly obloženy dřevem, upevněny v rozích kůly a vybaveny značným množstvím nádob a šperků, včetně čtvrtky rituálně zabitého vepře i s dýkou. Těla pohřbených mužů ležela na čtyřkolových vozech, s mečem u pravé ruky, koně se v období bylanské kultury nepochovávali. Nálezy obdivuhodných předmětů bylanské kultury z Hradenína udivily v době svého nálezu odbornou veřejnost svým neobyčejným bohatstvím.

2. germánské pohřebiště (doba stěhování národů)

Během výstavby kravína v letech 1978 – 79 byly zjištěny kostrové hroby z pozdního stupně doby stěhování národů. Mezi nálezy vyniká kostra dívky staré 10 – 12 let, která byla uložena na zádech ve směru západ – východ, a v jejímž hrobě byla nalezena železná ozdoba, jantarový korál, provrtaný medvědí zub, kroužek a železný nůž. Na kostře mladé ženy, která zemřela ve věku asi 20 let, byly antropologickým výzkumem prokázáno, že měla za života velmi dobré životní podmínky a že nemusela vykazovat fyzickou aktivitu; jedná se zřejmě o kostru příslušnice vyšší společenské vrstvy. Mezi milodary byl plochý bronzový kruh, jantarový korál, železná přezka a průvlečka.

3. hrob z doby římské (doba stěhování národů)

Na blíže neurčeném místě v katastru obce byl před rokem 1963 nalezen žárový hrob z časné doby římské uložený v hliněné popelnici.