CESTYAPAMATKY.CZ

Tvrz na nevysoké skalnaté terase nad potokem Blinka vznikla zřejmě již kolem roku 1295 za Předoty z Hradenína nebo nejpozději před rokem 1308, kdy se vzpomíná Zbyslav z Hradenína. První písemná zpráva o přestavbě staré tvrze ale pochází až z roku 1398, kdy byla byla v majetku Mikuláše Píska (Peška) z Hradenína, bohatého kutnohorského měšťana. V té době byla tvrz chráněna z jedné strany rybníkem, na zbylých stranách byl ve skále vylámán příkop plněný vodou z potoka a celý areál byl obehnán hradbou, před kterou byl navršen obranný val.

V roce 1409 koupil Hradenín Reinhard z Mühlhausenu a po něm ho až do poloviny 15. století vlastnil jeho bratr Rynart ze Sluštic. V roce 1437 si činil na hradenínskou tvrz nárok císař Zikmund, což mimo jiné svědčí o jejím významu a výstavnosti. V roce 1483 sídlil na tvrzi Mikuláš Dax z Hammerštejna, který podnikl velkolepou přestavbu ve stylu vrcholné gotiky. Ještě více bylo zpevněno opevnění, příkop byl vyzděn a také byl vylepšen systém v napájení příkopu vodou. Vstupní brána na západní straně byla opevněna polygonální baštou a upravena a modernizována byla i samotná obytná věž, o čemž svědčí množství pozdně gotických detailů (portály, ostění). Obytné prostory se nacházely v prvním a druhém patře věže, ve třetím patře byla velká obytná místnost prolomená k východu dvojicí hrotitách oken (někteří historici se domnívají, že okna dokládají existenci kaple, což není doloženo).

V roce 1513 vlastnili tvrz bratři Albrecht a Václav Amchovy z Borovnice, po nich se v roce 1531 uvádí Jindřich z Dobřichova a později Bohumil Horňatecký z Dobročovic, který ji prodal Anně z Tloskova a jejím bratrům Hynku a Ctiboru Nečanským z Minic. Kolem roku 1600 tvrz Nečanští rozšířili o renesanční palác, přiléhající k bráně, a přes vyzděný příkop vybudovali kamenný most. Touto přístavbou získala tvrz charakter hradu, takže při prodeji v roce 1606 je označována jako „zámek“. Jako panské sídlo přestala tvrz sloužit v roce 1663, kdy ji Jiří Viktor z Valštejna připojil k panství Komorní Hrádek a nadále byla využívána jako správní budovu poplužního dvora. Ten v roce 1720 koupilo od Františka Josefa z Valdštejna město Kutná Hora, za jehož vlastnictví byla v polovině 18. století věž tvrze pokryta barokní mansardovou střechou a podle některých pramenů zřízena v polygonální baště kaple. Krátce před rokem 1869 koupili tvrz manželé Mašínovi, kteří nechali celý areál radikálně přestavět v souvislosti s rozvojem jeho zemědělské funkce. Především byl bohužel zbořen renesanční palác se vstupní bránou a na místě zavezených příkopů byly postaveny nové sklady a vepříny. Obytná věž byla v této době změněna na sýpku a parkán s polygonální baštou sloužil jako obydlí. V roce 1870 byl na místě zbořeného paláce postaven současný obytný dům pro správce statku.

V soukromém vlastnictví byl areál bývalé tvrze využíván k hospodářským účelům až do roku 1950, od kdy ho zestátněním získalo zdejší zemědělské družstvo. V roce 1955 věž tvrze značně poškodila vichřice, chátrající stavba byla pak v roce 1960 převedena na stát. V polovině 70. let udeřil do věže blesk, přičemž byla narušena její statika a shořela již tehdy poškozená mansardová střecha. Bez další větší údržby tvrz chátrala do roku 1985, kdy byl tehdejším Střediskem státní památkové péče proveden stavebně-historický průzkum, došlo k vyčištění příkopu na západní straně a byla zahájena rekonstrukce věže, která byla rovněž provizorně zastřešena. Stavební činnost byla ukončena v roce 1993, kdy byl majetek v restituci vrácen rodině Klvaňových. Restituenti bohužel v žádných dalších opravách nepokračovali, takže tvrz bez patřičné údržby znovu chátrala dalších 20 let. Od roku 2010 usilovalo Regionální muzeum v Kolíně pod vedením ředitele Vladimíra Rišlinka o získání tvrze do majetku Středočeského kraje, což bylo úspěšně završeno 19. 3. 2012 schválením tohoto záměru krajským zastupitelstvem. V nadcházejícím období by měla být neprodleně zahájena rekonstrukce a postupné zpřístupnění této unikátní památky.

Z tvrze se dochovala především 24 metrů vysoká hranolová věž vystavěná z lomového kamene, zpevněná v nárožích pískovcovou bosáží(částečně nahrazenou novými bloky z oprav v letech 1985–93), na západní straně ve skále vylámaný a částečně vyzděný příkop s renesančním mostem, dále na severní a západní straně hradba s parkánem a s polygonální baštou. Vedle zbořené brány stojí obytný dům z konce 19. století. Tvrz v Hradeníně představuje unikátní ukázku výstavného venkovského zemanského sídla a jedno z nejlépe dochovaných středověkých sídel drobné šlechty v českých zemích.

Tvrz v Hradeníně je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 45394/2–725.

Tvrz v Hradeníně je po dobu rekonstrukčních prací nepřístupná.