CESTY A PAMÁTKYCESTYAPAMATKY.CZ

kolínsko
KOLÍNSKO » Hradišťko II » Louky u rybníka Proudnice « Přírodní zajímavosti

Kde objekt najdete?

Přírodní rezervace leží v nadmořské výšce 215 metrů západně od Hradišťka II při jižním břehu Proudnického rybníka.

V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE

Hradišťko II - evropsky významná lokalita Louky u rybníka Proudnice (0,0 km)

Hradišťko II - obytný dům čp. 24 (0,9 km)

Hradišťko II - křížek (0,9 km)

Hradišťko II - hrad (0,9 km)

Hradišťko II - zvonička (0,9 km)

Hradišťko II - dům čp. 2 (1,0 km)

Žiželice - nálezy z keltské doby (1,0 km)

Loukonosy - špýchar usedlosti čp. 1 (1,3 km)

Loukonosy - vejminek a špýchar usedlost čp. 28 (1,3 km)

Loukonosy - most (1,3 km)

Hradišťko II – Louky u rybníka Proudnice

Přírodní rezervace o rozloze 17,85 ha byla vyhlášena Okresním úřadem Kolín 1. března 1994 při jihozápadním břehu Proudnického rybníka, který leží v plochém a širokém údolí Radovesnického potoka (levostranný přítok Cidliny) v Krakovanské tabuli. Důvodem ochrany jsou především přirozené mokřadní ekosystémy, rákosiny, podmáčené i sušší louky s hojným výskytem orchidejí , roztroušeně se vyskytují dřeviny (vrby a topoly), které ojediněle tvoří menší porosty mokřadních vrbin vrby popelavé. Na území rezervace je hojný výskyt ptactva vázaného na mokřady jako čejka chocholatá, moták pochop, rákosník obecný, v minulosti zde byl zaznamenán bukač velký a hnízdící břehouš černoocasý a dále pak některé druhy obojživelníků jako skokan štíhlý a ropucha obecná. Přírodní rezervace je součástí evropsky významné lokality Louky u rybníka Proudnice.

Vstavač bahenní (Orchis palustris Jacq.) je drobná orchidej, chráněná jako kriticky ohrožený druh (C1), který se vyskytuje již jen ojediněle ve středním a východním Polabí. Vytrvalá bylina vysoká 25 až 50 cm s listy širokými 15 až 20 mm, přímá lodyha se 3 až 4 listy nese klas řídkých, poměrně velkých květů, jejichž okvětní lístky jsou sklopeny v neúplnou přilbu. Barva květů je nejčastěji fialově nachová, vzácně růžová či bílá, pysk je skvrnitý, trojlaločný nebo dvojlaločný či celokrajný. Kvete od května do začátku července.

Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) je jedna z našich nejdekorativnějších orchidejí, chráněný jako silně ohrožený druh (C2); někdy se též používá název vstavač strmolistý. Roste na slunných a stále dostatečně vlhkých stanovištích, slatinách a březích vodních ploch. Vytrvalá bylina vysoká 30 až 80 cm se světle zelenými a neskvrnitými podlouhle kopinatými listy. Přímá lodyha nese 5 až 12 cm dlouhé květenství s až 50 květy, jednotlivé květy mají růžovou až světle nachovou barvu. Kvete od května do června.

Česnek hranatý (Allium angulosum) je vytrvalá bylina, chráněná jako silně ohrožený druh (C2). Dorůstá výšky 20 až 60 cm, lodyha je přímá, jen dole listnatá, nahoře ostře hranatá. Soukvětím je šroubel (lichookolík) v průměru 2,5 až 4,5 cm velký, polokulovitý, mnohokvětý, samotné okvětí je zvonkovité, světle červenofialové až bledě červené, zřídka i bělavé. Plodem je vejčitá tobolka s černými semeny. Kvete od července do září.

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) je druh orchideje (vstavačovité), chráněný jako ohrožený druh (C3). Vytrvalá bylina vysoká 15 až 45 cm roste ze dvou hlíz, její listy jsou nápadně skvrnité, dolní vejčitě kopinaté, horní užší. Husté květenství je tvořeno velkými květy, které vyrůstají na zkroucených semenících z paždí vejčitě kopinatých listenů. Květy mají barvu fialově purpurovou až nachovou, výjímečně bílou. Květe v květnu a červnu.

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) je pták přibližně velikosti holuba, o váze 130 až 330 g, délce těla 28 až 31 cm a rozpětí křídel 82 až 87 cm. Zbarvení je podobné u obou pohlaví, hřbet a křídla mají kovově zelenavé zbarvení. Na rozdíl od samce má samice na hrudi bílou pásku. Vztyčitelná chocholka na hlavě dala druhu druhový přívlastek. Mláďata jsou zbarvena více do hněda, aby byla více chráněna před zraky predátorů.

Moták pochop (Circus aeruginosus) ohrožený druh tažného ptáka z řádu dravců, v ČR hnízdí odhadem asi jen 1700 párů. Pochopové preferují otevřenou krajinu, pro hnízdění si vybírají rákosové porosty vždy v blízkosti vody, kde si staví hnízdo ze stébel a větví. Začátkem května snáší samice v dvoudenních intervalech 3 až 6 vajec, které zahřívá po dobu asi jednoho měsíce. Samec samici na hnízdě nestřídá, ale po celou dobu sezení na vejcích jí přináší potravu. V tom pokračuje i po vylíhnutí mláďat a samice přinesenou kořist porcuje a mláďata krmí. Na hnízdě mláďata stráví asi 6 týdnů. Na zimoviště v jižní Evropě a Africe odlétá v srpnu až říjnu a ze zimovišť přilétá během března a dubna následujícího roku.

Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) je tažný druh ptáka z čeledi pěnicovitých, o něco menší než vrabec. Svrchu je červenavě hnědý, spodní strana bělavá a boky žlutohnědé. Typický obyvatel hustého pásu rákosí podél vodních ploch, v říjnu odlétá do Afriky, navrací se v dubnu následujícího roku.

Vstup do rezervace je možný pouze po polní cestě a pohyb v travnatých plochách je přísně zakázán!

TOPlisttext & foto Roman ŠULC, Jan KUBKA; použitá literatura; design Lucie ZAJÍČKOVÁ; web Tomáš ADÁMEK; 2008–2012