CESTYAPAMATKY.CZ

Jedno z největších slovanských hradišť z období raného středověku o rozloze 26,66 ha se rozkládá na terase nad hlubokým údolím. Třemi, z části souběžnými a obloukovitě se stáčejícími valy, které jsou dodnes vysoké 5 – 6 metrů, je rozděleno na pětihektarovou akropoli přimykající se přímo ke svahu nad potokem a dvě rozsáhlá předhradí. Před každým pásem valu je vyhlouben příkop. Vnější val je ve dvou místech přerušený, takže lze identifikovat jižní i severní vstupní bránu. Před jižní bránou lze vypozorovat pozůstatky vybíhajícího ochranného tarasu, chránícího vchodovou partii z boku, severní brána byla klešťovitého tvaru, se vstupem krytým středovým předsunutým klínovým blokem. Podle dosavadních, spíše sporadických, archeologických nálezů lze těžiště existence hryzelského hradiště datovat do 9. století, jeho počátky zřejmě leží v 8. století. V jednom prozkoumaném obytném objektu (polozahloubená chata) byl nalezen zlomek skleněné perly, přesleny a zvířecí kosti. Jak umístěním v terénu, tak celkovým vzhledem se hradiště podobá nedaleké Staré Kouřimi, takže bylo patrně vybudováno podle jejího vzoru jako jedno z hradišť příslušejících ke kouřimskému knížectví (R. Turek).

První výkopy provedl v roce 1850 hrabě Šternberk ze Zásmuk, ve druhé pol. 20. století (1954, 1967 a 1978) byl proveden rozsáhlejší opakovaný výzkum pod vedením M. Šolla. Hradiště bylo zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 15997/2–894.