CESTYAPAMATKY.CZ
Zámek stojí v severní části vsi.
Jindice - kostel sv. Václava (0,2 km)
Jindice - hřbitovní kaple (0,3 km)
Jindice - socha sv. Václava (0,3 km)
Zadní Hrádek - lípa malolistá (1,7 km)
Zadní Hrádek - nález mincí z doby římské (1,8 km)
Žíšov - kostel sv. Mikuláše* (1,9 km)
Žíšov - socha sv. Mikuláše* (1,9 km)
Tvrz v Jindicích postavil Daniel Pražák z Jindic, který ves získal v roce 1601. Z této stavby je v dnešním zámku zachována jen část obvodového zdiva. Jeho dědicové však již v roce 1615 prodali Jindice s tvrzí a dvorem Filipovi Čejkovi z Olbramovic, kdy se setkáváme i s prvním písemným potvrzením existence tvrze. Po roce 1615 se její majitelé rychle střídali, až Volf Kryštof z Hopfengarten prodal v roce 1670 Jindice Janu Fridrichovi z Trautmannsdorfu, který je připojil k svému panství Červené Pečky. Jindická tvrz přestala sloužit jako obydlí majitelů statku a změnila se v kanceláře a sídlo úředníka spravujícího jindický dvůr.
Za sedmileté války v červnu 1757 bydlel před bitvou u Kolína na jindické tvrzi velitel rakouského vojska polní maršál Leopold Daun. V roce 1765 koupil tvrz, dvůr a ves Jindice s dalšími 6 vesnicemi říšský hrabě Jan Kavanagh a vzniklo tak opět samostatné panství. Nový majitel dal přestavět tvrz v barokní zámek. Byla to prostá jednopatrová budova obdélníkového půdorysu, jejíž vstupní průčelí bylo rozčleněno středním rizalitem s tympanonem. Po smrti Janova syna generála Mořice Ignáce Kavanagha v roce 1801 se na zámku vystřídalo několik majitelů. V 1etech 1919 – 1920 dali tehdejší majitelé, manželé Josef a Milada Blechovi, zámek zmodernizovat, jak o tom svědčí letopočet na hlavním průčelí. Z této přestavby pochází celková úprava vstupního a zahradního průčelí, hladké moderní fasády a zastřešení budovy s dřevěnou věžičkou. Autorem plánu přestavby zámku byl pražský architekt M. Blecha.
V roce 1949 se stal jindický zámek majetkem československého státu a byly v něm umístěny byty a obecní úřad. Po roce 1990 je zámek prázdný a opuštěný chátrá.
Rizalit (z italského risalto = výstupek) – středová nebo boční část stavby, která vystupuje po celé výšce z líce průčelí až o hloubku jedné okenní osy. Jelikož rizalit obvykle zdůrazňuje střed nebo nároží stavby, bývá často bohatě architektonicky vyzdoben, často v něm bývá umístěn hlavní vstupní portál nebo středový balkon či terasa. Rizalit může být vyšší než ostatní části budovy, méně často i nižší než zbytek stavby. Také jeho hloubka může být různá, často bývá pouze naznačen pomocí výstupku v omítce (tzv. mělký rizalit).