CESTYAPAMATKY.CZ
Pivovar zřejmě stával v areálu hospodářského dvora.
Kbel - zaniklý zámek (0,0 km)
Kbel - venkovská usedlost čp. 25 (0,2 km)
Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie* (0,4 km)
Kbel - zvonice u kostela Nanebevzetí Panny Marie (0,4 km)
Kořenice - kamenný kříž (1,1 km)
Ratboř - nový zámek*** (1,3 km)
Ratboř - panská sýpka (1,4 km)
Ratboř - starý zámek*** (1,4 km)
Kořenice - venkovská usedlost čp. 22 (1,4 km)
Pivovar se v Kbelu připomíná již v roce 1537, v roce 1634 byl vypálen Sasy spolu s celou vsí. Po třicetileté válce byl obnoven, v roce 1739 se ve Kbele uvádí pivovar s vinopalnou a draslovnou (flusovnou). V Tereziánském katastru se uvádí produkce 132 hl za rok, pivovar později zanikl těsně po roce 1860.
Dnes není známo místo, kde pivovar stával, je pravděpodobné, že v areálu později zbořeného zámku, neboť v hospodářském dvoře se zachoval zajímavý sklep se studnou a v objektu u vstupních vrat je rozlehlý suterén, nápadně připomínající pivovarské prostředí.
Tereziánský katastr je soupisem půdy, který vznikl za panování Marie Terezie v letech 1741–57. Vznikl jako aktualizace berní ruly z poloviny 17. století, která zahrnovala pouze poddanskou půdu a nikoliv půdu panskou, nerozlišovala bonitu (úrodnost) půdy a obsahovala řadu chyb a nepřesností. Při tvorbě katastru docházelo ojediněle i ke tvorbě map, které ale nebyly zpracovány podle jednotného stylu. Tereziánský katastr se spolu s ostatní pomocnou dokumentací nachází v Národním archivu v Praze.