CESTYAPAMATKY.CZ

Tvrz v Klučově je archeologickými nálezy doložena již ve 13. století, kdy ji založil některý příslušník zemanského rodu pánů z Klučova. Písemně je doložena až v památné knize staroměstského špitálu sv. Pavla k roku 1504. V té době na ní sídlil Jan ze Lstiboře, který ale celý majetek prodal v roce 1510 Michalovi Slavatovi z Chlumu, majiteli kosteleckého panství, ke kterému byl Klučov připojen. Přestože klučovská tvrz od této doby nesložila jako panské sídlo, byla krátce po roce 1547 za Jaroslava Smiřického ze Smiřic přestavěna na renesanční zámek, zřejmě podle plánů Ulrica Aostalliho (?), který Smiřičtí občas využívali jako příležitostné venkovské sídlo.

Podle dochovaného popisu stál zámek na ostrově, obklopený vodním příkopem, přes který byl přístupný po padacím mostě. Pavlač nesená na krakorcích pak byla vyzdobena malovanými znaky pánů ze Smiřic. V bezprostředním okolí zámku vznikla architektonicky koncipovaná zahrada, jejíž okrasnou zeď rovněž navrhl Ulrico Aostalli (?), a nedaleko sad a vinice. Po roce 1622 za vlády královského místodržícího knížete Karel z Lichtenštejna zámek zpustl, neboť lichtenštejnové již o něj neměli zájem. Úplná zkáza byla završena v roce 1766, kdy vydala patrimoniální správa černokosteleckého panství příkaz k demolici zámku. Demolice byla provedena v roce 1782.

Při archeologickém průzkumu v letech 1955 – 1957 byly z tohoto renesančního zámku objeveny nepatrné části zdiva a středověká keramika. Významnější památkou po zámku je tak dnes již pouze neúplně zachovaná renesanční zahradní zeď, členěná na vnitřní straně čtrnácti nikami s půlkruhovými záklenky.

Zbytky zámku v Klučově jsou nemovitou kulturní památkou, číslo rejstříku 14476/2–898.