Cesty a památky

Kolínsko » Kolín

Kolín
Kolín - znak města

Městská památková rezervace.

Kolín leží v prastaré kulturní oblasti úrodné nížiny středního Polabí v místech křižovatky obchodních cest. Na katastru města i v jeho bezprostřední blízkosti je doloženo osídlení již od starší doby kamenné. V raném středověku (9. – 11. stol.) existovalo na pravém břehu Labe slavníkovské hradiště Hánín. Na návrší proti Hánínu se zřejmě rozkládala osada Hroby (písemně však není doložena, pouze k roku 1277 se mezi kolínskými konšely vzpomíná Konrád z Hrobů), později pohlcena rozrůstajícím se Kutnohorským předměstím. V jejím sousedství existovala osada Čakovice, zničená při Zikmundově vpádu do Čech v zimně 1402–03. Dnešní chrámové návrší bylo osídleno od druhé poloviny 9. století a mohlo být osídleno ještě ve dvanáctém století, kdy zde mohl existovat i kostel (z této zaniklé stavby zřejmě pocházejí zbytky kamenné dlažby a románský náhrobek zazděný do jižní lodě chrámu sv. Bartoloměje). Každopádně toto osídlení nepřetrvalo až do lokace středověkého města a jeho vnik nejspíše ani nijak neovlivnilo. Historici přesto dosud stále neuzavřeli hypotézy, zda byl opravdu Kolín založený „na zeleném drnu“ nebo na místě staršího sídliště. Obě hypotézy mají silné zastánce i odpůrce s důkazy pro i proti.

Nejstarší písemná zpráva o Kolínu se nalézá na privilegiu vydaném Přemyslem Otakarem II. dne 8. září 1261, kde král uděluje městu Přelouč, patřícímu opatu a konventu kláštera v Opatovicích „omnia iura et libertates, que habent civitates nostre in Colonia et Churim, videlicet ius, quod habet Magdeburgensis civitas“ (tedy „všechna práva a svobody, jako mají naše obce Kolín a Kouřim, rozumí se právo, jako má město Magdeburk“). Na základě této zprávy lze pouze konstatovat, že v roce 1261 již Kolín existoval „de jure“, ale nelze zjistit, jak vypadal „de facto“ (v roce 1261 mohl být teprve v procesu zrodu, stejně jako mohl vzniknout již kolem roku 1250). O jeho vzniku totiž neexistují žádné bližší zprávy. Zástavba staršího sídliště nebránila nijak tomu, aby noví kolonisté, převážně povolaní králem z dolního Porýní, nezačali s velkorysou výstavbou města o rozloze 6,5 ha. Jeho pravidelná, šachovnicová uliční síť s velkým obdélníkovým náměstím o rozloze 0,9 ha je považována za nejstarší doklad pravoúhlé koncepce v Čechách. Nejstarší, částečně poškozená městská pečeť, pochází z roku 1277, a obsahuje velký gotický štít s českým korunovaným lvem, nad kterým jsou draci se spletenými krky a po jeho stranách hradba z kvádrů a dvě věže, ukončené cimbuřím, v pásce, která obíhá okolo je uveden text gotickou majuskulí.

Strategicky významná poloha Kolína, ležícího ve vzdálenosti dvou dnů cesty od Prahy a v těsné blízkosti ekonomicky nejvýznamnějšího města království – Kutné Hory, předznamenávala jeho roli v politických dějinách Čech. V říjnu 1278 pobývala ve městě královna Kunhuta, vdova po Přemyslu Otakarovi II., když cestovala do sedleckého kláštera na jednání s Rudolfem I. Habsburským, ohledně vydání těla mrtvého krále. Následně ke Kolínu přitáhl Ota Braniborský, který si na Rudolfovi vynutil pětiletou správu Českého království. Častým hostem býval v Kolíně král Václav II., který se zde zastavoval při svých cestách do Sedlce. V roce 1285 udělil Václav II. Kolínu privilegium, v němž ho spolu s ostatními královskými městy bere v ochranu proti zvůli šlechty. Listina z roku 1289 dokládá horní podnikání kolínských měšťanů a tak od roku 1297, kdy král udělil městu horní právo, přešlo pod právo jihlavské, které v Kolíně platilo až do roku 1560. V roce 1292 pobýval král Václav II. v Kolíně spolu s biskupem Tobiášem z Bechyně a zde se rozhodl o založení Zbraslavského kláštera. V říjnu 1304 a v září 1307 obléhal Kolín opakovaně král Albrecht II. Rakouský, město hrdinně bránili Jindřich z Lipé, Jan z Vartenberka a Jaroslav ze Žerotína. Na podzim roku 1310 přitáhl ke Kolínu Jan Lucemburský s úmyslem nechat se v chrámu sv. Bartoloměje korunovat na českého krále. Měšťané však odmítli otevřít brány a tak budoucí král po šesti dnech odtáhl ku Praze, kterou dobyl a nechal se korunovat tam. Přesto obdrželi ještě téhož roku kolínští od nového krále právo konat čtrnáctidenní výroční trh. Z doby vlády Jana Lucemburského (1. třetina 14. století) existují nejstarší písemné zprávy o malé komunitě židovského osídlení, ze dne 15. února 1377 pak pochází písemný doklad v městských knihách o šesti ekonomicky silných židovských rodinách, usídlených v pozdější „Židovské ulici“ (dnes Na Hradbách a Karolíny Světlé). V letech 1402–03 se město ubránilo před loupeživými Uhry a roku 1421 se dobrovolně přidalo k husitům. Když v roce 1427 Kolín získal Zikmund, dobyl ho Prokop Holý a dosadil do něj hejtmana Jana Čapka ze Sán a později Bedřicha ze Strážnice, který na místě zničeného kláštera vystavěl první hrad. V roce 1466 udělil král Jiří z Poděbrad městu právo vybírat ungelt (clo) v branách. Z roku 1541 se dochoval tzv. „Kolínský kancionál (graduál)“**, rukopis česky psaného utrakvistického kancionálu, který sloužil potřebám literátského bratrstva při chrámu sv. Bartoloměje. Kancionál je významnou hudební památkou, obsahující 353 českých husitských písní. V roce 1797 město velmi poničil požár.

O městské správě existují záznamy od poslední třetiny 13. století a známe i jména rychtářů; první doložený rychtář byl v roce 1270 Jindřich. V té době také již existovala jakási městská kancelář, neboť jsou doloženi její úředníci Gerhard notárius coloniensis a Mikuláš skriptor. V roce 1327 povolil král Jan Lucemburský zřízení rychty, kterou stvrdil v roce 1371 i císař Karel IV.

Většina měšťanských domů má základy ve 3. čtvrtině 13. stol., nejvýznamnější je dům čp. 27 z roku 1250 až 2. pol. 14. stol. V roce 1975 byla v Husově ulici odkryta za domem čp. 15 studna z 2. pol. 13. století, v těsném sousedství severní hradební zdi. Kromě radnice obklopuje náměstí dalších dvacet dva domů, z nichž u většiny zůstalo pod pozdějšími přestavbami zachováno původní středověké jádro ze 13. a 14. století. Jejich dnešní průčelí podávají cenné svědectví o charakteru zdejší měšťanské architektury v období pozdního baroka, klasicismu a historismu.

Současně s vnitřním městem se rozvíjela i jeho předměstí, na západě Pražské, na jihu Kouřimské a na výhodě Horské (Kutnohorské), kde byl z výtěžků dolního podnikání postaven koncem 13. stol. (1292) kostel Všech svatých (viz). Na druhém břehu řeky vzniklo roku 1410 předměstí Zálabské, vzniklé na místě obce Mnichovice a částečně možná i zaniklé vsi Brankovice.

Jelikož se historické jádro města velmi dobře zachovalo i přes nevhodné zásahy v 19. a 20. století, byl Kolín nařízení vlády ČSR č. 54/1989 Sb. ze dne 19. dubna 1989 vyhlášen za městskou památkovou rezervaci.

Osobnosti

Štěpán z Kolína (* okolo 1350 Kolín – † 28. 8. 1406 Kolín) - pedagog a spisovatel, zvaný Stephanus de Colonia seu Colineusis.

Jakub Vlk (* ? - † 24. 7. 1439 Kolín) - radikálná husitský kněz, nástupce Jana Želivského, od roku 1434 žil v Kolíně pod ochranou Bedřicha ze Strážnice.

Jakub Krčín z Jelčan (* 18. 7. 1535 Kolín/Polepy ? – † leden/únor 1604 Obděnice u Sedlčan) - nejznámější český rybníkář a ekonom 16. století.

Jean-Baptiste Gaspard Deburau (* 31. 7. 1796 Kolín– † 17. 6. 1846 Paříž) - vlastním jménem Jan Kašpar Debrio alias Dvořák, nejvýraznější představitel evropské pantomimy 19. století.

Vincenc Morstadt (* 17. 4. 1802 Kolín - † 19. 2. 1875 Praha) - český malíř a kreslíř, především krajinář, vedutista a autor řady grafických listů.

František Jaromír Rubeš (* 16. 1. 1814 Čížkov – † 10. 8. 1853 Skuteč) - básník, prozaik a kulturní buditel na Kolínsku, mládí prožil v Cerhenicích, po přestěhování do Kolína organizoval divadelní představení a vlastenecké zábavy a budil národní sebevědomí.

Čeněk Hevera (* 7. 12. 1836 Kolín – † 27. 1. 1896 Kolín) - český politik za staročeskou stranu 1874-89 zasedal v Českém zemském sněmu, 1873-91 v Říšské radě, byl organizátorem hospodářského života na Kolínsku a autorem řady publikací, zejména s ekonomickou a správní tematikou.

Ignaz Petschek (* 14. 6. 1857 Kolín – † 15. 2. 1934 Ústí nad Labem) - jeden z nejbohatších lidí prvorepublikového Československa, obchodník, průmyslník, uhlobaron a mecenáš umění židovského původu.

Antonín Sládek (* 11. 12. 1863 Konopiště – † 14. 12. 1939 Kolín) - obchodník a politik, v letech 1906-11 starosta Kolína, od roku 1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Československou národní demokracii.

Josef Vacek (* 11. 11. 1875 Kolín - † 24. 5.1930 Praha) - profesor srovnávací pravovědy a církevního práva.

Terezie Brzková (* 11. 1. 1875 Kolín - † 19. 11. 1966 Praha) - česká herečka, zasloužilá umělkyně, představitelka slavné filmové Babičky z roku 1940 (režisér František Čáp).

Václav Kvarda (* 11. 8. 1890 Soběslav - † 1945 na pochodu smrti u Karlových Varů) - od září 1927 definitivní učitel v Plaňanech, od roku 1936 učil na chlapecké měšťanské škole v Kolíně, kde založil školní orchestr a trubačský sbor, který byl známý po celé republice; po německé okupaci se zapojil do činnosti odbojové ilegální organizace Obrana národa, za což byl v roce 1940 zatčen a uvězněn až do své smrti.

Jan Vostrčil (* 3. 12. 1903 Příluka - † 25. 1. 1985 Kolín) - český muzikant a kapelník (od roku 1962 kapelník Kmochovy kolínské dechovky), kterého obsadil Miloš Forman v roce 1963 do filmu Černý Petr a díky tomu se pak objevil v celé řadě legendárních českých snímků a stal se jedním z vůbec nejznámějších českých "herců-neherců".

Původ názvu

Dnešní název města se vyvíjel v průběhu staletí. Vzpomíná se jako Colonia (1261), Nova Colonia (1295), Colonia supra Albea (1310), Colne in Beheim (1312), opět Colonia (1402) a nakonec Nový Kolín nad Labem (od roku 1421). Původ jména Kolín není dosud spolehlivě vysvětlen. Existují v zásadě tři hypotézy, z nichž ta nejpravděpodobnější poukazuje k odvození ze slovanskéo křestního jména Cholin (např. část středověkého Berlína, kdy toto území obývali Slované, se také jmenuje Kolín). Další odvozuje název města od staročeského slova "koliti", tedy zatloukat kůly, což souvisí s polohou Starého Kolína v často zaplavované oblasti na soutoku Klejnárky a Labe, v jehož okolí se pomocí dřevěných kůlů zpevňovala půda. Část badatelů ale název města odvozuje od Kolína nad Rýnem (z oblasti, odkud pocházeli kolonisté), což podporuje i původní označení Nova Colonia.

Znak a vlajka obce

Symboly města Kolína je znak města, městský prapor (vlajka), řetěz starosty, symbolický klíč od města a logo města. Znak městu pravděpodobně nebyl nikdy udělen, ale byl převzat z nejstarších městských pečetí, jeho současná barevnost a podoba se ustálila ve 2. polovině 17. století. Ttvoří ho modrý štít se stříbrnou kvádrovanou hradbou a cimbuřím, otevřenou bránou a vytaženou zlatou mříží. Za hradbou vystupují dvě stříbrné věže, každá s jediným oknem a špičatou červenou střechou, ukončenou zlatou makovicí. Mezi věže je vložen červený štítek s královským stříbrným dvouocasým lvem ve skoku doprava. Na štítku stojí dva zlatí draci, dlouhými krky do sebe spleteni, s hlavami od sebe odvrácenými. Městský prapor (vlajku) tvoří dělené pole s bílou částí nahořa a modrou dole. Řetěz starosty města se skládá z 18 článků a závěsné náprsní plakety. Dominantním motivem je postava zakladatele města Přemysla Otakara II., na závěsu  nápis z původních pečetí COLONIA NOVA SUPRA ALBE a vlnovky, které symbolizují Labe. Výtvarný návrh provedl podle návrhu Jana a Ladislava Kamarýtových akademický sochař Michal Vitanovský z Prahy, polodrahokamy (topasy světle modré a bílé barvy) věnoval a nechal upravit RNDr. Jaroslav Hyršl. Odlití řetězu provedl Karel Mráz z Prahy. Řetěz starosty města je uchován v dřevěném zdobeném pouzdru umístěné v obřadní síni kolínské radnice. Pouzdro vyrobila truhlářská dílna rodiny Nováků ze Ždírce nad Doubravou dle návrhu výtvarníka Stanislava Pokorného. Symbolický klíč od bran města vznikl podle návrhu Jana a Ladislava Kamarýtových a jeho ztvárnění je inspirováno heraldickými liliemi z kování dveří chrámu sv. Bartoloměje, městským znakem a portrétem Přemysla Otakara II.  Klíč od bran města odlil Karel Mráz z Prahy a je stejně jako starostenský řetěz umístěn v pouzdru v obřadní síni kolínské radnice. Logo města (logotyp) se používá od roku 2011 a jeho autory jsou Honza Švarc, Michal Koubský a Jirka Novák ze společnosti KLUCIvespolek, s. r. o. z Kolína. V logu se odráží motiv kůlů jako jeden z výkladů k názvu města (přeneseně kolín - koliti - kůly - [cool] - cool in - Kolín) a současně komínů, odkazující na průmyslovou tradici Kolína.

Administrativní údaje

Město Kolín je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Má 10 městských částí Kolín I, Kolín II, Kolín III, Kolín IV, Kolín V, Kolín VI, Sendražice, Šťáralka, Štítary a Zibohlavy a na jeho území existovala dnes zaniklá ves Čakovice. Katastrální výměra činí 34,97 km² a žije zde 30 666 stálých obyvatel (1. ledna 2017).

Fotogalerie

Kolín - poslední západ slunce v roce 2012 (31. 12. 2012)Kolín - historické centrum města od severovýchodu (2016)Kolín - pohled na střed města od severu (2016)Kolín - střed města od západu (2016)Kolín - letecký pohled od jihovýchodu (2008)kolín - pohled z letadla od východu (2016)kolín - chrámové návrší od severu (2016)Kolín - pohled na město z Nového mostu (2012)Kolín - pohled na město od jihu (2013)Pohled na Kolín od západu. Stojí opravdu v rovině? (2008)Kolín od severozápadu (2006)Kolín od západu mad ramenem Kmochova ostrova (2016)Podloubí na jižní straně náměstí (2007)Prampouchy ve Zlaté uličce (2007)Ideální model města v 15. století v Regionálním muzeu Kolín (2008)Kolínské nádraží, důležitá dopravní tepna (2007)Kolín - potkávání starého a nového je v našem městě samozřejmostí (2016)Kolín - průhled Karlovou ulicí přes Kutnohorskou ulici na Zálabí (2013)Kolín - pohled na předměstí Zálabí z centra města (2013)I zima umí být v Kolíně krásná (2006)Hradby s baštou na jižní straně pod chrámem (2006)Kolín - informační systém z roku 2012 (8. 6. 2013)Půdorys historického jádra města z roku 1841

Odkaz

www.mukolin.cz

Související cestopisy / reportáže

Mapa

Poloha

Kolín je je přirozeným centrem středního Polabí, je situován na skalnatém návrší na levém břehu Labe. Na nejvyšším místě starého města (221 m. n. m.) stojí chrám sv. Bartoloměje, na severu a východě se návrší prudce svažuje k Labi (nadmořská výška Labe pod Masarykovým mostem je 192 m. n. m.).

V tomto městě naleznete

Nejbližší obce

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK