CESTYAPAMATKY.CZ

1. nálezy z období paleolitu (starší doba kamenná)

Stop po přítomnosti pravěkých lovců na katastru Kolína není mnoho a omezují se pouze na náhodné nálezy. V bývalé Buzkově cihelně na Kouřimském předměstí byla v hloubce 8 metrů objevena kulturní vrstva, která obsahovala kosti mamuta, soba, nosorožce, medvěda a koně společně s několika kostěnými a kamennými nástroji, které byly datovány do období cca 150 000 př. n. l. Při výkopu kanálu v Plynárenské ulici byla zachycena dvě ohniště lovců ze starší doby kamenné, jedno obsahovalo množství uhlíků a pazourkové štípané nástroje. Poslední dosud známá lokalita s nálezy lovců ze starší doby kamenné je na Pražském předměstí za Lučebními závody, kde bylo odkryto sídliště s pozůstatky zvířecích kostí a s pazourkovými nástroji.

2. nálezy z období neolitu (mladší doba kamenná)

První zemědělci přišli na území města v průběhu 6. tisíciletí př. n. l. po Labi z východních Čech, kam dorazili z oblasti Hornomoravského úvalu. Byli to nositelé tzv. kultury s lineární keramikou, na které později navázali lidé s vypíchanou keramikou a moravskou malovanou keramikou. K osídlení byly vyhledávány sprašové půdy nejvyšší kvality v blízkosti vodních zdrojů na hraně spodních labských teras. Neolitické osídlení Kolína se koncentrovalo do několika samostatných celků na levobřežní labské terase. Sídlištní jámy byly objeveny na pozemku Lučebních závodů na Pražském předměstí, kde byly odkryty i kostrové pohřby (jedna kostra měla na levém předloktí navlečený mramorový náramek z okruhu lengyelského kulturního komplexu). Další osady se nacházely v prostoru bývalého lihovaru a zaniklé Kuchařovy cihelny při soutoku Polepského potoka s Labem, v prostoru pískovny Sandberk a kolem Nebovidského potoka v místech výrobní haly společnosti MiKing na Šťáralce. Na pravém břehu Labe je doklad neolitického osídlení pouze v prostoru Na Vinici. Osamocený kostrový hrob byl nalezen v centru města v Komenského ulici před budovou bývalé měšťanské chlapecké školy.

3. nálezy z období eneolitu (pozdní doba kamenná)

Několik hrobů a sídlištních jam s bohatým raně eneolitickým obsahem bylo odkryto v areálu dnešních Lučebních závodů na Pražském předměstí. Jedná se o skříňkové hroby lidu se šňůrovou keramikou. Při výstavbě nového sídliště U Vodárny byl v roce 2005 odkryt hrob kultury se šňůrovou keramikou – bylo zde uloženo tělo asi desetiletého chlapce ve skrčené poloze na levém boku (hlava směřovala k východu, obličej k jihu), jehož hrobovou výbavu tvořil kamenný sekeromlat neurčitého typu a pazourkový nožík původně nasazený v rukojeti z organického materiálu, uchycený kostěným kroužkem. Z dalšího období, kultury nálevkovitých pohárů, pochází četné hrobové nálezy z lokality V Hrobech (stará elektrárna, Draslovka), v Havlíčkově ulici (starý lihovar), Tylově ulici (bývalá Bubova pila), v Plynárenské ulici (bývalá Kuchařova cihelna), na starokolínské silnici (bývalá drožďárna) a u Práchovny. Střední a mladší část eneolitu vyplňují kultury kanelová a na jejím základě vznikající řivnáčská s typickým rohatým uchem na nádobách, jejíž nositelé budovali výšinná opevněná sídliště; v Kolíně je reprezentována tato doba sídlištěm v poloze V Hrobech (lihovar a prostor proti cukrovaru).

4.nálezy z období lužické a knovízské kultury (mladší doba bronzová)

V mladší době bronzové se stává Labe důležitou hranicí mezi dvěma kulturními okruhy: hornodunajskou knovízsko – lužickou kulturou a východočeskou lužickou kulturou. Tyto dva okruhy se v prostoru Kolína vzájemně vytlačovaly a ovlivňovaly, takže jsou zastepeny nálezy obou kultur. Doklady lužického osídlení byly nalezeny na sídlišti a pohřebišti v okolí Lučebních závodů na Pražském předměstí, Na Vinici, V Hrobech (nový lihovar), Havlíčkově ulici (Lešákova továrna), Starokolínské ulici (písečník p. Hulíka) a na blíže neurčených místech městského centra. Knovízské památky byly nalezeny na sídlišti V Hrobech (nový lihovar, cukrovar, Draslovka) a Plynárenské ulici (bývalá Kuchařova cihelna), kde byly nalezeny i žárové hroby.