CESTYAPAMATKY.CZ

Dne 18. června 1757 se u Kolína odehrála významná bitva, ve které uštědřily první a rozhodující úder expanzivní snaym Fridricha II. Pruského, který měl obležením Prahy na dosah vítězství v později tzv. sedmileté válce, během níž chtěl k Prusku připojit hospodářsky silné české země. Z vojenského hlediska se pak jedná o klasickou ukázku lineární bojové taktiky, která bítvu u Kolína řadí mezi nejznámější akce evropských vojenských dějin.

Pruský král Fridrich II. se rozhodl k další válce proti uherské císařovně Marii Terezii, přestože zahraničně-politická situace nebyla zrovna příznivá, která nakonec trvala sedm let od roku 1756 do roku 1763 (proto se nazývá „sedmiletá“). Když na podzim roku 1756 překročil české hranice, dvakrát se úspěšně střetl s habsburskou armádou – 1. října 1756 u Lovosic a 6. května 1757 u Štěrbohol. Po druhém vítězství Prusové rychle oblehli Prahu. Jelikož situace začala být velmi vážná, zaslala císařovna Marie Terezie spěšný dopis polnímu maršálkovi Leopoldu Josefovi Daunovi, kterého zastihl 9. června 1757 u Golčova Jeníkova. V dopise ho zapřísahala k rozhodné akci proti pruskému vojsku, zbavila ho odpovědnosti za případný neúspěch a naopak mu slíbila velkou odměnu za zdar operace. Za těchto podmínek polní maršálek Daun úkol přijal a vydal se na postup ke Kolínu. Ve dnech 16. – 21. června 1757 rozbalil svůj stan v Krychnově, kde očekával další vývoj situace.

Král Fridrich II. zřejmě vycítil nebezpečí. Proto již 12. června 1757 ukončil obléhání Prahy, vydal se na pochod, u Kouřimi se 15. června spojil s další částí svého vojska a provedl složité manévrování. Jeho výsledkem bylo, že kolem 10:00 hodin dopoledne dne 18. června 1757 stanula proti sobě obě vojska v postavení kolem císařské silnice Praha – Kolín. Král Fridrich II. zjišťoval situaci z oken zájezdního hostince Zlaté slunce, odkud zjistil výhodnost postavení Daunova vojska. Aby si mohl připravit strategii, a nechal oddechnout vojáky po pochodu, vyhlásil toho dne i z důvodu velkého vedra odpočinek do 13:00 hodin.

Vlastní bitva se rozpoutala ve 13:30 hodin, kdy ji zahájila palba habsburského dělostřelectva. Odehrála se v prostoru mezi obcemi Vítězov (tehdy Kly), Křečhoř, Kutlíře, Chocenice, Bříství a Břežany I. Kolem 16:00 hodin byla situace kritická pro habsburskou armádu, kdy přešli Prusové do mohutného protiútoku a vytvořili hluboký klín v protivníkově postavení. Kolem 19:30 hod. se situace obrátila díky známému útoku dragounů z pluku prince de Ligne, kterým se pro jejich mládí přezdívalo „holobrádci“. Bitevní vřava skončila ve 20:30 hodin ústupem Fridricha II. na Nymburk.

Po prohrané bitvě u Kolína byl Fridrich II. Pruský nucen vzdát se svých vytoužených cílů na připojení českých zemí k Prusku a Čechy opustit. Od té doby pak následovala řada jeho porážek, která vyvrcholila obsazením Berlína ruskými vojsky.

Přehledy armád

1. síla armád
Habsburská armáda – velitelem byl polní maršál, hrabě Leopold Josef Daun, pěchota 35 000, jízda 19 000, 145 děl.
Pruská armáda – velitelem byl pruský král Fridrich II., pěchota 20 000, jízda 14 000, 92 děl.

2. ztráty armád
Habsburská armáda – 9 000 mužů z toho 359 důstojníků.
Pruská armáda – 13 000 mužů, z toho 396 důstojníků, zabaveno 45 děl a zajato přes 1 000 vojáků.

Na počest bitvy u Kolína byl již 22. června 1757 založen Marií Terezií nejvyšší rakouský vojenský řád, který nese jméno KOLÍN, a jehož prvním nositelem se stal polní maršál a hrabě Leopold Josef Daun.

Památník bitvy u Křečhoře byl vybudován v roce 1898 u příležitosti 50. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn. Autory památníku jsou architekt Václav Weinzettel a akademický sochař *Mořic Černi*l, odborní učitelé sochařské školy v Hořicích. Originály bronzových desek s reliéfy jsou uloženy v Žertově špejchaře v Bříství, na jejich místě je nekovová kopie. Památník je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 33287/2–816.

Ossarium (kostnice) v sousedství památníku u Křečhoře bylo odhaleno 20. 6. 2010. Do společného hrobu zde byly pietně uloženy kosti z hromadného hrobu neznámých vojáků padlých v bitvě u Kolína, nalezeného v roce 2006 na katastru obce Křečhoř. Autorem návrhu i projektu pomníku je Stanislav Pokorný a investorem byla obec Křečhoř, spoluinvestorem a partnerem akce se stal rakouský Schwarzeskreutz-Landeskommando Ti­rol.

Památník bitvy na vrchu Bedřichov (279 m. n. m.) nechal v letech 1840 – 42 vystavět majitel kolínského panství Václav Veith. Pomník je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 34469/2–879.

Lazaret v Lošanech – nedaleké obci Lošany byl zřízen provizorní lazaret, kde bylo po bitvě ošetřeno mnoho zraněných rakouských vojáků a přibližně 2000 jich tam bylo pohřbeno v hromadných hrobech.

Již od minulého století je křečhořský památník místem setkání a mítinků. Od roku 1997 je zde každoročně při příležitosti bitvy u Kolína pořádána velká vzpomínková akce za účasti historických nadšenců z celé Evropy. Dokonalé uniformy, šviháčtí dragouni i přítomnost významných osobností jen podtrhují zájem odborné i laické veřejnosti o celé dění.