CESTYAPAMATKY.CZ

Kromě radnice obklopuje náměstí dalších dvacet dva domů, z nichž u většiny zůstalo pod pozdějšími přestavbami zachováno původní středověké jádro ze 13. a 14. století. Jejich dnešní průčelí podávají cenné svědectví o charakteru zdejší měšťanské architektury v období pozdního baroka, klasicismu a historismu. Střed náměstí zaujímá kašna a mariánský sloup.

Západní strana náměstí (od radnice k Pražské ulici)

1. Dům čp. 88 „U jelena“. Původní středověký právovárečný dům byl barokně přestavěn v roce 1670, již v roce 1778 v něm byla založena Václavem Kmochem první kolínská manufaktura na výrobu příze a bavlněných tkanin. Ta zde existovala až do smrti posledního majitele Antonína Mišáka v roce 1834. Dnešní klasicistní podobu dům získal radikální přestavbou po roce 1801, kdy se jejím majitelem stal mlynář Vincenc Tesánek, upraven byl dále ve 30. letech 20. století. Dům po opuštění provozu bufetu Jitřenka železářství v 90. letech 20. století dlouhodobě chátral, v letech 2010–12 provedla kolínská společnost Southern Whale jeho generální rekonstrukci a rehabilitaci. Dům čp. 88 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 26768/ 2–3047.

2. Dům čp. 89 „U bílé labutě“. Původně gotický dům doložený k roku 1494 zpustl v době třicetileté války, proto byl po roce 1662 nahrazen Michalem Salajem z Ciffery raně barokní novostavbou. Po požáru v roce 1734 byl nákladem měšťana Václava Jeřábka přestavěn podle projektu Josefa Jedličky (?). Cenná pozdně barokní podoba domu však byla znehodnocena při přestavbě na počátku 20. století, kdy bylo v historizujícím duchu přistavěno druhé patro s mansardovou střechou. Dům čp. 89 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46523/ 2–3435.

3. Dům čp. 90 „U zlatého lva“**. Gotický dům ze 14. století, od středověku velký hostinec s pivovarem. V letech 1600–1624 byl v majetku bývalého primátora Šimona Šilhánka z Choustníka, který ho renesančně přestavěl, což dokládá sloup bývalého mázhauzu, dnes zazděný ve stěně průjezdu. V roce 1720 dům získal bohatý radní Jan Antonín Šperlink, za něhož získal dům po požáru v roce 1734 dnešní pozdně barokní podobu podle plánu Josefa Jedličky (?). Bohatou štukovou dekoraci fasády se dvěma štíty doplňovalo původně několik kvalitních soch, lze uvažovat o díle chrudimského mistra Ignáce Rohrbacha (?): na atice byly osazeny alegorie čtyř ročních období a vrcholy štítů nesly dvě bysty římských císařů. V letech 2005–09 vytvořil volné kopie silně poškozených soch Josef Pospíšil z Kutné Hory, jejich úroveň ale není valná a originálu bohužel neodpovídají. Dům čp. 90 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 23746/ 2–780.

4. Dům čp. 91 „U černého orla“**. Gotický dům z druhé poloviny 14. století, z něhož se dochoval lomený oblouk nárožního podloubí. Dům vlastnilo mnoho měšťanských i zemanských rodů, mezi majiteli však vynikají dva. V roce 1651 dům raně barokně přestavěl Jan Michal Baralič z Bihače (pozůstatkem jsou sdružená okna v patře) a dnešní podobu dům získal před rokem 1736 za Josefa Františka Lysandera z Ehrenfeldu, nejspíše podle projektu kolínského stavitele Josefa Jedličky. Vzniklo exponované průčelí s charakteristickou dvojicí volutových štítů, v jejichž výklencích jsou poškozené sochy sv. Josefa a sv. Zikmunda. Dům čp. 91 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 31583/ 2–781.

Jižní strana náměstí (od Pražské ke Kutnohorské ulici)

1. Dům čp. 7 „U zlaté štiky“**. Cenný historický dům s podloubím, vyhlášený od středověku jako jeden z nejvýznamnějších hostinců ve městě, kde se při svém průjezdu Kolínem zastavovala řada významných osobností (např. Hans Christian Andersen nebo generál Suvorov a další). V letech 1508–85 byl v majetkem zemanské rodiny Saků z Bohouňovic a v letech 1724–43 ho nechal tehdejší majitel Václav Čapek přestavět podle projektu Josefa Jedličky (?) do dnešní pozdně barokní podoby. V roce 1764 otevřel v této budově poštmistr Antonín Kršňák z Gallersberka první poštovní úřad, který zde existoval až do roku 1845. Dům čp. 7 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 23546/ 2–746.

2. Dům čp. 8 „Veigertovský dům“. Majitelem domu byl v letech 1494–99 Jakub Krčín st. z Jelčan, dědeček Jakuba Krčína z Jelčan. V letech 1707–35 dům vlastnil městský úředník a pozdější správce radovesnického panství Pavel Samuelis a v této době byla nejspíše uskutečněna významná barokní přestavba, kterou připomíná štuková výzdoba na klenbách průjezdu a dvou místností v přízemí. Do dnešní pozdně klasicistní podoby byl dům přestavěn v roce 1863 nákladem obchodníka Josefa Turnau. V roce 1935 bylo ve druhém poschodí otevřeno druhé kolínské muzeum, později známé pod názvem „LUSK“ (Literární a umělecké sbírky města Kolína), které bylo na počátku 50. let 20. století po sloučení s Regionálním (původně městským) muzeem rozšířeno do celé budovy. V roce 1983 byla zahájena dodnes nedokončená rekonstrukce, která si vyžádala uzavření muzea pro veřejnost; v roce 2009 byla zahájena dlouho odkládaná jednání o dořešení restitučních nároků a znovuzpřístupnění muzea po dokončení rekonstrukce. Dům čp. 8 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 17788/ 2–747.

3 Dům čp. 9 „Matrasovský dům“. Jméno tohoto nárožního domu se váže k měšťanské rodině Matrasů, která zde v letech 1525–98 provozovala nechvalně proslulou šenkovnu. V letech 1655–1820 tento dům vlastnila rodina Formandlova, z níž pocházel kolínský děkan Antonín Formandl (+ 1750), jeden z iniciátorů barokních úprav chrámu sv. Bartoloměje a stavebník kostnice. Dnešní podobu získal dům při klasicistní přestavbě, uskutečněné po roce 1846 na objednávku měšťana Františka Palečka.

4. Dům čp. 20 „Chvorovský dům“. Původně nárožní gotický dům z 2. pol. 14. stol., jehož jméno pochází od majitele Jakuba Chvora (+ 1563). Dnešní vzhled získal v letech 1844–50, kdy byl radikálně přestavěn nákladem měšťana Františka Čermáka. Dům čp. 20 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 33780/ 2–3048.

5. Dům čp. 21 „U zlatého jablka“. Původně gotický dům z konce 13. století doplněný o renesanční podloubí, dnes zazděné. V 18. století zvýšen o 2. patro a doplněn barokní fasádou, která poč. 19. století dále upravena empírově. Na průčelí se dochovalo domovní znamení – zlaté jablko s listy. Dům je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 29968/2–751.

Východní strana náměstí (od Kutnohorské k Husově ulici)

1. Dům čp. 44 Městská spořitelna. Budova z let 1924–26 od architekta Jindřicha Freiwalda, který na návrhu spolupracoval s Jaroslavem Böhmem, sousoší Práce a Spořivost nad portálem hlavního průčelí je od akademického sochaře Otakara Švece. Budova sloužila později jako Okresní úřad a dnes je součástí Městského úřadu.

2. Dům čp. 45 Historická budova s klasicistním průčelím, dnes slouží jako součást Městského úřadu.

3. Dům čp. 46. Původně gotický dům z 13. století, což dokládají dva lomené kamenné portály ve sklepě, je poprvé písemně doložen k roku 1494 jako majetek zámožného pekaře Tomáše. Po něm ho v roce 1525 zdědil pozdější kolínský primátor a autor dvou utrakvistických zpěvníků a právního kodexu Martin Bakalář z Výskytné. Z dalších majitelů to byl Jiří Pachta z Rájova (1555–82), humanista Mikuláš Alethin (+ 1586) a v letech 1572–73 děkan pražské filozofické fakulty a později kolínský primátor a císařský rychtář Daniel Hyttich Do dnešní pozdně barokní podoby byl dům přestavěn po roce 1751, kdy jej koupil známý architekt Josef Jedlička. Budova tehdy získala bohatě zdobenou fasádu s volutovým štítem, v jehož výklenku je osazena kvalitní socha sv. Anny, vytvořená neznámým autorem ve třetí čtvrtině 18. století. Při další přestavbě v 19. století bylo zrušeno podloubí, které původně obíhalo takřka po celém obvodu náměstí. Přízemí domu slouží jako knihkupectví. Dům je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 24158/2–769.

4. Dům čp. 47. Pseudogotické průčelí domu pochází z přestavby na přelomu 19. a 20. století. Přízemí domu slouží jako prodejna sportovních potřeb. Dům je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 41624/2–3433.

Severní strana náměstí (od Husovy ulice k radnici)

1. Dům čp. 71 „U černého kříže“. Dům čp. 71 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 34961/2–3046.

2. Dům čp. 72 „U červeného jelena“. Původně gotický dům ze 13. století, přestavěný po požáru v roce 1395. Dnes je opatřen pseudorenesanční fasádou z konce 19. století, v novorenesančních štítech byla původně soudobá sgrafita. Pod výlohami v přízemí jsou zachovány tři lomené oblouky původního gotického podloubí z 15. století, sklenuté na pískovcové pilíře s hlavicemi zdobenými rostlinnými ornamenty. Dům čp. 72 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 22153/2–778.

3. Dům čp. 73. Obchodní dům firmy Baťa z let 1930–32, postavený firmou Záruba a spol. Stavbě tohoto domu bohužel padl za oběť nejcennější kolínský gotický dům původní rychty (zvaný později Poustkova pivnice) s unikátní křížovou klenbou, plasticky zdobenými svorníky a figurální výzdobou stěn ze 14. století. Veškeré kamenné detaily byly po demolici ztraceny a jsou dochovány pouze na vzácných fotografiích od Jana Kubrta z roku 1930, pořízené těsně před demolicí. V 2. pol. 16. století byl dům v majetku Kasalických z Kaštic a od roku 1583 se sňatkem s vdovou Kateřinou dostává do držení Jana Pachty z Rájova, kolínského primátora a císařského rychtáře.

4 Dům čp. 74 „U tří per“. Původně gotický dům, barokně přestavěný v 1. pol. 18. století; v jeho štítu stála původně socha sv. Jana Nepomuckého. V roce 1880 byl dům tehdejším majitelem Patočkou přestavěn a zvýšen o druhé patro, přičemž byl zcela setřen jeho původní ráz.

5. Dům čp. 75. Původně gotický dům, který v roce 1494 patřil vdově Marušce Kramářce, v roce 1512 ho dědil Martin Postřihač. Později byl v majetku šlechtických rodů, např. v roce 1581 rytíře Jana Dobešovského nebo v roce 1633 rytíře Michala Jiřího Salaje. Barokně byl dům přestavěn po roce 1749 za Dominika Tumlíře z Borče, v majetku Tumlířů byl až do roku 1854. V roce 1881 byl zbořen barokní štít s výklenkem a sochou P. Marie, v přízemí domu bylo od té doby vyhlášené uzenářství až do roku 1991, kdy dům získala rodina Outlých. Dům čp. 75 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 14411/2–3434.

6. Dům čp. 76 „U Tří mouřenínů“. Gotický dům ze 13. století, do konce 15. století tvořil se sousedním domem první kolínskou radnici. Poté následovala řada majitelů, např. rytíř Jan z Dobřenic (1494), Mikuláš Cerhenský z Drážďovic (1515) nebo v letech 1576–81 významný humanista Jan Rosacius Sušický z Karlovy univerzity v Praze. Od něho dům koupil Jindřich Krčín z Jelčan (bratr Jakuba Krčína z Jelčan), který ho vlastnil v letech 1581–83. Od roku 1672 má dům dnešní název. Z dalších majitelů vyniká v roce 1680 Jan z Michalovic, purkrabí na Radimi, a v letech 1785–1902 rodina Morstadtů z Brizgau v Bádensku. Do roku 1960 byl pak dům v majetku rodiny Mašínových, kterým byl v roce 1999 vrácen v restituci. Dnes je v majetku více majitelů, kteří v letech 1994–1995 provedli nákladnou rekonstrukci za účelem komerčního využití. Ve středověkém suterénu sídlí známá restaurace. Dům čp. 76 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 40067/2–779.