CESTY A PAMÁTKYCESTYAPAMATKY.CZ

kolínsko
KOLÍNSKO » Kolín » keltské sídliště « Archeologická naleziště

Kde objekt najdete?

Keltské sídliště a pohřebiště se nacházelo na Kutnohorském předměstí, v prostoru před dnešním hlavním nádražím (na jeho místě stála středověká vesnice Hroby, dnes připomínaná ulicí Pod Hroby; podle keltských hrobů, které zde středověcí osadníci nalézali) přes kruhový objezd do prostoru nové budovy tiskáren Kolín nad potokem Polepka.

V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE

Kolín - stará pošta (0,2 km)

Kolín - kostel Všech svatých* (0,3 km)

Kolín - kamenná lavice (0,4 km)

Kolín - obelisk (0,4 km)

Kolín - kostel sv. Jana Křtitele (0,4 km)

Kolín - špitál starý (0,4 km)

Kolín - divadlo* (0,6 km)

Kolín - kostel České církve husitské* (0,7 km)

Kolín - socha Mistra Jana Husa** (0,7 km)

Kolín - škola - obchodní akademie (0,8 km)

Kolín – keltské sídliště

Keltské sídliště z 5. – 1. stol. př. n. l. objevil a popsal již koncem 19. století J. L. Píč, další objevy byly učiněny v roce 1921 (bronzové šperky v Polepské ulici), v roce 1940 a naposledy v roce 1997 při stavbě supermarketu „Penny“ v ulici V Opletkách. K sídlišti patřilo i rozsáhlé pohřebiště, z něhož byl odkryt žárový hrob se skleněnými korály (5. stol. př. n. l.), skupina hrobů ze 4. – 3. stol. př. n. l. na místě dnešního kruhového objezdu a v Orebitské ulici, kde kostry směřovaly lebkou k severu. Většina nálezů je uložena v kolínském muzeu, bronzové šperky z Polepské ulice jsou v Národním muzeu v Praze.

Z areálu města pochází i další nálezy z keltského období. Při průzkumu hradiště Hánín byly zjištěny dvě chaty ze 3. stol. př. n. l. se střepy hrnců a bronzovým hřebenem. Nad rybníkem Peklo bylo v roce 1994 objeveno 6 nádob z 2. stol. př. n.l., z nichž jedna byla importována z horního Porýní nebo dokonce až z Galie. Na pražském předměstí byl v prostoru dnešního závodu Lučební učiněn v roce 1936 hromadný nález 83 výhradně železných předmětů z 2. – 1. stol. př. n. l. o celkové váze 15 kg: sekery, nože, srp, kosa, radlice, ovčácké nůžky, klíč, průbojník, majzlík, kladivo, výhňová lopatka, kování, součásti vozů, řetěz, hrot kopí a závěs pro kotel. Ukrytí těchto věcí zřejmě odráží duchovní sféru pohnutého období konce keltské vlády a válečných událostí souvisejících s germánským obsazováním území. Drobné keltské předměty (dnes nezvěstné) byly získány při čištění labského koryta, v muzeu v Kolíně je uložen rotační žernov z 2. stol. př. n. l. Kromě těchto nálezů byla v roce 1854 nalezena na blíže neurčeném místě města zlatá keltská mince přechodného typu (2,6 g) ražená v Čechách (dnes v Národním muzeu v Praze), v roce 1868 byla nalezena bronzová mince s vyobrazením kance z ražby keltského kmene Leuků v dnešní Francii a v roce 1998 byl při těžbě písku na Sandberku učiněn nález zlaté mince ražené v Galii.

TOPlisttext & foto Roman ŠULC, Jan KUBKA; použitá literatura; design Lucie ZAJÍČKOVÁ; web Tomáš ADÁMEK; 2008–2012