CESTYAPAMATKY.CZ

Klášter dominikánů pravděpodobně existoval ještě před založením města po roce 1250 králem Přemyslem Otakarem II. Jelikož stál na skále nad řekou Labe poblíž pozdějšího západního nároží městských hradeb, zřejmě zastával dosud neobjasněnou roli v rámci městské fortifikace. Existence kláštera je poprvé písemně doložena listinou biskupa Tobiáše z Bechyně ze dne 12. února 1295, kdy je doložen příjem dominikánů ve formě tří kamenů loje z jednoho masného krámu v Kolíně od roku 1277. Další zmínka o klášteru je až z roku 1307, kdy král Albrecht Rakouský, poté co ukončil obléhání Kutné Hory, zaútočil na město Kolín, zvláště z té strany, kde stál dominikánský klášter. Jeho útok odrazila posádka s velitelem Jaroslavem ze Žerotína. Jedny z mála připomínek kláštera se váží i k roku 1384, kdy je připomínán oltář Panny Marie, v roce 1399 je doložena stavba zvonice u kostela a z 80. let 14. století se dochovalo několik strohých odkazů na stavbu a opravy kláštera nebo kostela. Klášter zanikl 19. dubna 1421 při tažení pražanů a orebitů od Kouřimi, kdy byl vypálen a mniši dominikáni upáleni.

O podobě kláštera není známo téměř nic a není ani přesně lokalizována jeho poloha. Starší literatura dává do spojitosti areál stávajícího zámeckého nádvoří se zaniklým rajským dvorem, ale jelikož žádná taková hypotéza nebyla potvrzena dosud provedenými stavebně-historickými průzkumy, dá se pouze předpokládat, že stavba hradu a pozdějšího zámku nějakým způsobem respektovala původní klášterní stavby, pravděpodobně i využila některých obvodových zdí. Podle novějších teorií stával klášter zřejmě blíže náměstí (začínal by tak v prostoru současné trafostanice) nebo dokonce i před městskými hradbami mimo hrazený areál města. Dokud nebudou objeveny zbytky kláštera archeologickým průzkumem, nelze na tuto otázku spolehlivě odpovědět. Zatím jedinou, a to ještě pouze předpokládanou, památkou na kolínský dominikánský klášter je gotická konzola, druhotně osazená do zdiva pod severní terasou zámku nad železniční tratí. Její podobnost vykazuje shodné znaky s konzolou v sakristii chrámu sv. Víta v Praze, z tohoto důvodu lze předpokládat účast parléřovské huti na stavbě klášterního kostela P. Marie. V roce 2008 byla konzola restaurována akademickým sochařem Vojtěchem Adamcem.