CESTYAPAMATKY.CZ

U zrodu kláštera kapucínů v Kolíně stálo samotné město, neboť radní se dopisem z 20. října 1660 obrátili na provinciála kapucínského řádu, aby do Kolína vyslal řeholníky na výpomoc při duchovní obnově. Záměr schválil v roce 1621 kardinál Harrach a v roce 1662 i císař Leopold I. Základní kámen k novostavbě konventu však byl položen až v roce 1666, autorem projektu v raně barokním stylu byl řádový stavitel P. Bruno z Českých Budějovic. Ačkoliv stavba byla zcela dokončena v roce 1671, již v roce 1667 bylo alespoň jedno křídlo obýváno. Klášter i s kostelem byl přestavěn v letech 1739–41 a po požáru v roce 1796, který těžce poškodil budovy konventu i přilehlého kostela. Dnešní úprava fasád, která se použitou rustikou, tvarem oken a tvary štítů vymyká řádovým zvyklostem, pochází z přestavby v letech 1908–13. Klášter byl uzavřen v roce 1950 a po adaptaci v letech 1950–53 v něm byl do roku 1990 umístěn internát obchodní akademie. Od roku 1991 slouží jako noviciát jezuitského řádu Milosrdných bratří.

Klášterní kostel Nejsvětější Trojice je jednolodní, prostý, neorientovaný (obrácený k jihu). Dnešní průčelí pochází z přestavby v letech 1908–13, nad původním raně barokním vstupním portálem z roku 1671 se dochovala mnohokrát opravovaná nástěnná malba sv. Trojice z roku 1902, další soudobé malby ve zbylých štukových rámech (pod římsou dva a ve štítu původně s freskou sv. Františka) byly překryty fasádou při opravě po roce 1950.

Interiér kostela je sklenut třemi poli valené klenby, oddělenými pasy. Na střední pole navazují z obou stran postranní kaple, presbytář je zúžen a sklenut také valenou klenbou se styčnými výsečemi. Unikátní a poměrně ojedinělou památkou je výmalba** kostela ve stylu beuronské malířské školy (působící v okruhu benediktýnského kláštera v Praze Na Slovanech) od pražského malíře M. Matouše (1908), doplněná freskami českých patronů od Františka Urbana (1913).

Novobarokní hlavní oltář pochází z roku 1881, ostatní zařízení v pseudobyzantském stylu vyrobila firma bratří Bušků ze Sychrova v letech 1910–14. Ve věžičce nad presbytářem se dochoval zvon z roku 1797, ulitý pražským zvonařem Janem Václavem Kühnerem.

Jednopatrové konventní budovy (stavěné do půdorysu písmene F = František z Assisi) navazují na závěr kostela, který uzavírá takto vzniklý čtvercový rajský dvůr, obklopený přízemním ambitem. Ve východním křídle je velký refektář klenutý valenou klenbou, v jižním křídle je kuchyně a cely mnichů jsou uspořádány v prvním patře. Celková podoba kláštera se plně podřizuje řádovým předpisům, vycházejícím ze vzorového projektu P. Antonia z Pordenone z roku 1603 a v souladu s pravidly kapucínské řehole tak má konvent i kostel velmi skromnou architektonickou dispozici a uměleckou výzdobu.

Klášter kapucínů je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 33526/2–736.