CESTYAPAMATKY.CZ

Raně gotický kostel (zvaný též Havířský), založený ve 3. čtvrti 13. století na skalnatém ostrohu kolínského předměstí Hroby, původně nad starým řečištěm Labe. Nepotvrzené datum k této stavbě se váže k roku 1292. Stavbu kostela financovali kolínští měšťané ze svých výtěžků při důlním podnikání v kutnohorské oblasti, dostavěn byl ale až v průběhu 1. čtvrtiny 14. století a později byl kolem roku 1500 pozdně goticky upraven. V roce 1611 byla loď prodloužena o varhanní kůr z nadace Šimona Šilhánka z Choustníka. Poprvé kostel zpustl za třicetileté války (1618–46), kdy okolo kostela tábořili vojáci a zničili ho. Následně byl opraven a v roce 1682 se zde opět konaly bohoslužby. V letech 1760–69 došlo k barokní přestavbě pod vedením stavitele J. Petržílky. Za reforem Josefa II. byl kostel v roce 1786 zrušen a následně zpustl podruhé. Po zrušení kostela byly na okolním hřbitově pohřbíváni do roku 1882 (do zřízení městského hřbitova na Zálabí) pouze lidé, kteří zemřeli na choleru a také sebevrazi. Obnovy se kostel dočkal tentokrát v letech 1911–13, s následnou opravou provedenou v průběhu roku 1933. Dne 1. listopadu 1933 byl kostel znovu vysvěcen Václavem Davídkem. Během čtvrtého spojeneckého náletu na Kolín dne 18. dubna 1945 byl kostel přímo zasažen bombou a opět zpustl.

V roce 1963 zahájili kolínští patrioti bratři Kamarýtové již třetí obnovu kostela. Jelikož se ale jednalo o soukromou iniciativu, skončila pouze u znovuzaklenutí presbytáře. V 90. letech 20. století došlo ještě k částečnému dozdění severozápadního nároží kostela. Od roku 2005 obývají zříceninu kostela bezdomovci, kteří bohužel dokonávají dílo zkázy. V jejím areálu vytvořili smetiště odpadků, zdi jsou opáleny od ohně (v říjnu 2006 zde dokonce založili požár který museli následně likvidovat hasiči) a v okolí je cítit nepříjemný zápach.

Z kostela se dochovala především obdélná loď vystavěná z lomového kamene se vstupním portálem z přelomu 15. a 16. století v severní stěně. Pískovcový pozdně gotický portál je opatřen profilovaným ostěním s motivem oslího hřbetu. V presbytáři, vystavěném rovněž z lomového kamene a odděleném od lodi lomeným vítězným obloukem, se dochovaly zbytky jednoho pole křížové klenby s pískovcovými žebry hrubého klínového profilu, sklenuté na jehlancové konzoly, vše z doby před rokem 1300. Klenutí vrcholilo pískovcovým svorníkem s reliéfem růžice (výška 25 cm, průměr 54 cm), který je dnes v kolínském muzeu. Ve východní stěně kněžiště se zachovalo úzké okénko s hrotitým záklenkem, rovněž z konce 13. století. Uvnitř zřícenin se nachází těžce poškozený renesanční náhrobek Šimona Šilhánka z Choustníka z roku 1624. Skromné pozůstatky kostelního mobiliáře (vesměs barokního z druhé poloviny 18. století) byly po druhé světové válce přeneseny převážně do chrámu sv. Bartoloměje a do klášterního kostela sv. Trojice.

Aktuálně: V lednu roku 2008 byl kostel zveřejněn mezi nejohroženějšími památkami ČR na seznamu Národního památkového ústavu, rychlá likvidace této unikátní památky (jedné z nejstarších ve městě) je zarážející a nečinnost příslušných orgánů ještě více. V polovině roku 2008 byla v místním tisku publikována představa kolínského vikariátu o obnově kostela, která by byla spojena s demolicemi na sousedních pozemcích, vybudováním přístupové cesty a vykácením náletových porostů okolo zříceniny. Zdivo lodi vlastního kostela by bylo podle prvních představ dozděno, vsazena by byla nová okna a celou stavbu by uzavřel jednoduchý krov se střechou. Interiér by následně mohl sloužit jako příležitostná galerie.

Kostel Všech svatých je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 17045/2–3432.