Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » kostel Všech svatých

kostel Všech svatých
*

Kolín, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Raně gotický kostel (zvaný též Havířský), založený ve 3. čtvrti 13. století na skalnatém ostrohu kolínského předměstí Hroby, původně nad starým řečištěm Labe. Nepotvrzené datum první zmínky o kostele se váže k roku 1292 (z listiny není zřejmé, zda se jedná o kostel Všech svatých v Kolíně nebo Kutné Hoře). Stavbu kostela financovali kolínští měšťané ze svých výtěžků při důlním podnikání v kutnohorské oblasti, největší zásluhu na jeho stavbě měl kolínský konšel Tilman. Dostavěn byl v průběhu 1. čtvrtiny 14. století a později byl kolem roku 1500 pozdně goticky upraven. Do roku 1603 nad ním drželi patronát hrobští mlynáři, poté přešel pod městskou kolínskou správu.

V roce 1611 byl kostel opraven a v rámci těchto stavebních prací byla loď prodloužena o varhanní kůr z nadace Šimona Šilhánka z Choustníka, který byl v roce 1624 v kostele pohřben. Za třicetileté války (1618–46), kdy v okolí tábořili vojáci, byl kostel vydrancován a pobořen. Obnovy se dočkal ve 2. pol. 17. století a v roce 1682 se v něm již opět konaly bohoslužby. Ačkoliv byl kostel letech 1760–69 barokně přestavěn pod vedením stavitele Jana Petržílky, v roce 1786 byl v důsledku reforem Josefa II. zrušen a bez patřičné údržby vystaven postupnému chátrání. V této době byli na okolním hřbitově až do roku 1880 (do zřízení nového městského hřbitova na Zálabí) pohřbíváni lidé, kteří zemřeli na choleru a sebevrazi.

V letech 1911–13 byl značně sešlý kostel provizorně opraven, větší opravy se ale dočkal až v roce 1933, kdy ho 1. listopadu znovu vysvětil kolínský děkan Václav Davídek. Během čtvrtého spojeneckého náletu na Kolín dne 18. dubna 1945 byl ale kostel přímo zasažen leteckou bombou a od té doby je ve zříceninách.

V roce 1963 zahájili kolínští patrioti bratři Kamarýtové třetí obnovu kostela, jelikož se ale jednalo o soukromou iniciativu, skončila v roce 1965 znovuzaklenutím presbytáře a částečným vyzděním severozápadního nároží. Památka nadále rychle chátrala, po roce 2000 ji obydleli bezdomovci, kteří v roce 2006 způsobili požár, který poškodil presbytář. V roce 2012 byla zahájena první fáze rekonstrukce a tedy již čtvrté obnovy kostela, v rámci které byla obnovena severní brána (ve směru od nádraží) a zazděna jižní branka, čímž byl zamezen vstup do areálu kostela, a bylo provedeno odstranění náletových křovin a stromů. V letech 2014-15 došlo k vytřídění původního kamene, dozdění obvodového zdiva, vyjma západního průčelí, položení dlažby a provedení injektáží a sanací všech statických poruch. V další fázi je naplánováno dozdění západního průčelí a zastřešení kostela otevřeným krovem (v roce 2016 však byly práce na neurčitou dobu zastaveny).

Z kostela tč. stojí obvodové zdivo obdélné lodi vystavěné z lomového kamene, kromě západního průčelí dosahující výšky až k úrovni římsy. V severní stěně lodi se dochoval pozdně gotický vstupní portál z přelomu 15. a 16. století s profilovaným ostěním s motivem oslího hřbetu a v západním průčelí provalený barokní vstup. V presbytáři, vystavěném rovněž z lomového kamene a odděleném od lodi lomeným vítězným obloukem, se dochovaly zbytky jednoho pole křížové klenby s pískovcovými žebry hrubého klínového profilu, sklenuté na jehlancové konzoly, vše z doby kolem roku 1300. Klenutí vrcholilo pískovcovým svorníkem s reliéfem růžice (výška 25 cm, průměr 54 cm), který je dnes v kolínském muzeu. Ve východní stěně kněžiště se zachovalo úzké okénko s hrotitým záklenkem, rovněž z konce 13. století. Uvnitř zřícenin se nachází těžce poškozený renesanční náhrobek Šimona Šilhánka z Choustníka z roku 1624.

Skromné pozůstatky kostelního mobiliáře (vesměs barokního z druhé poloviny 18. století) byly po druhé světové válce přeneseny převážně do chrámu sv. Bartoloměje a do klášterního kostela Nejsvětější Trojice.

Prohlášení za památku

Kostel Všech svatých je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 17045/2–3432, v roce 2008 byl zařazen na seznam nejohroženějších památek České republiky.

Fotogalerie

Kolín - kostel Všech svatých, východní stěna presbytáře a jižní stěna lodi (2017)Kolín - kostel Všech svatých, jihozápadní nároží (2017)Kolín - kostel Všech svatých, severozápadní nároží (2017)Kolín - kostel Všech svatých, severní stěna lodi (2017)Kolín - kostel Všech svatých, vstupní portál (2017)Kolín - kostel Všech svatých, pohled lodí k presbytáři (2017)Kolín - kostel Všech svatých, severní stěna lodi ze vnitřku kostela (2017)Kolín - kostel Všech svatých, triumfální oblouk (2017)Kolín - kostel Všech svatých, okno ve východní stěně presbytáře (2017)Kolín - kostel Všech svatých, klenební žebro a konzola v sverovýchodním koutu presbytáře (2017)Kolín - kostel Všech svatých, klenební žebro a konzola v jihovýchodním koutu presbytáře (2017)Kolín - kostel Všech svatých, klenba presbytáře (2017)Kolín - kostel Všech svatých, celkový pohled od severovýchodu (2017)Kolín - kostel Všech svatých, celkový pohled od východu (2017)Kolín - kostel Všech svatých, celkový pohled od jihozápadu (2017)Kolín - kostel Všech svatých (2017)Kolín - kostel Všech svatých z dronu  (2017)Kolín - kostel Všech svatých, vypadlá žebra klenby (2017)Kolín - kostel Všech svatých, náhrobník Šimona Šilhánka z Choustníka (2020)Kolín - kostel Všech svatých, svorník z presbytáře, dnes v Regionálním muzeu Kolín (2013)Kolín - kostel Všech svatých, půdorysKolín - kostel Všech svatých, rekonstrukce západního průčelíKolín - kostel Všech svatých, rekonstrukce severního průčelíKolín - kostel Všech svatých, pohled od jihu (poč. 20. století)Kolín - výřez z obrazu z let 1845-80, v popředí kostel sv. Jana Křtitele, kostel Všech svatých v pozadí

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 3. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, Praha 1980.

Mapa

Poloha

Zřícenina stojí na ostrohu nad jižní hranicí areálu železniční stanice Kolín za hlavní poštou v ulici Pod Hroby (Kolín IV).

GPS: 50°1'25.332"N, 15°12'59.334"E

Přístupnost

Nepřístupné

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK