CESTYAPAMATKY.CZ
Kde objekt najdete?
Sídliště se nacházelo asi 2 km východně od města po pravé straně silnice do Starého Kolína vedoucí za železničním nádražím, za objekty bývalé drožďárny. Pohřebiště bylo odkryto v areálu dnešní plynárny u velké kruhové křižovatky nedaleko železničního nádraží.
V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE
Kolín - vodojem železniční (0,5 km)
Kolín - Kolínské tůně (1,4 km)
Kolín - kostel Všech svatých* (1,6 km)
Hluboký Důl - pohřeb z doby keltské (1,7 km)
Kolín - slovanské hradiště Hánín (1,7 km)
Hluboký Důl - křížový kámen (1,8 km)
Polepy - Polepský vodopádek (1,8 km)
Kolín - keltské sídliště (1,8 km)
Polepy - Dolní mlýn (1,8 km)
Kolín – sídliště a pohřebiště z doby římské
Sídliště z doby římské (doba stěhování národů) objevil v roce 1936 Fr. Dvořák na malém návrší na levém břehu Labe v místech za pozdější drožďárnou. Odkryl zde zbytky několika zahloubených chat a hrnčířskou pec. Podle střepů nádob lze sídliště datovat do pozdní doby římské.
Při stavbě plynárny v letech 1944 – 46 odkryl W. Lung velké pohřebiště germánských obyvatel Kolína z 1. poloviny 5. století. Pohřebiště tvořilo třináct hrobů ve čtyřech řadách, hrobové jámy byly orientovány ve směru severozápad – jihovýchod a jejich rozměry činily 140 – 260×50 – 120 cm. Pohřby spočívaly v hloubce 140 až 200 cm. Většina koster byla neúplná a kosti značně zpřeházené, z čehož lze soudit na vykrádání hrobů v minulosti. Zajímavostí je, že u čtyř hrobů se dochovaly zbytky dřevěných rakví. K zachráněným milodarům patří hliněné nádoby tvarované v ruce i na kruhu, točený džbán, skleněný pohár, kování opasků, bronzová přezka zakončená zvířecími hlavičkami, železné nože a pazourková křesadla.
Na území města bylo odkryto několik dalších roztroušených žárových hrobů z pozdní doby římské. V nich bylo nalezeno několik milodarů jako železná štítová puklice, zlomky bronzových nádob (např. naběračky) nebo bronzová spona s očky.