CESTYAPAMATKY.CZ

Štěpán z Kolína (* okolo 1350 Kolín – † 28. 8. 1406 Kolín), pedagog a spisovatel, zvaný Stephanus de Colonia seu Colineusis. Na Univerzitě Karlově získal titul bakaláře (1379) a mistra svobodných umění na artistické fakultě (1383). Roku 1390 se stal představeným Karlovy koleje a 1392 děkanem artistické fakulty. Roku 1396 získal titul bakaláře a 1403 mistra a profesora teologie. V letech 1396–1402 kázal v Betlémské kapli (jeho nástupcem tu byl od 14. března 1402 M. Jan Hus). Roku 1397–98 byl rektorem Univerzity Karlovy, náležel k významným pražským univerzitním mistrům. Pro roce 1401 je uváděn jako vedoucí kvodlibetář. Na rozdíl od M. Stanislava ze Znojma (zprvu rozhodného stoupence Viklefova) od počátku nesouhlasil v řadě teologických otázek s učením Viklefovým, v čemž měl velký vliv na Husa. Hus jej charakterizuje jako horlivého a vroucího vlastence („zelator patriae ferventissimus“). Jsou známa jeho kázání, drobnější traktáty a úvahy (Confessionale – o svátosti pokání, o hříších, Actus in Genesim), listy a kompilace (Quaestiones et responsiones diversorum magistrorum excerpte ex diversis decratalibus). V díle Štěpána z Kolína se projevují reformní snahy ohlašující nástup husitství.

Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (* 18. 7. 1535 Kolín/Polepy ? – † leden/únor 1604 Obděnice u Sedlčan), nejznámější český rybníkář a ekonom 16. století. O místo jeho narození se pře Kolín (v dnešní Zámecké ulici spoluvlastnil do roku 1545 dům se svou matkou jeho otec Jiřík Krčín z Jelčan, na místě tohoto domu dnes stojí městský společenský dům) a Polepy u Kolína (kde vlastnila tzv. „Hořejší dvůr“ Jakubova babička Alžběta). Základní vzdělání zřejmě získal na staré farní škole při chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně (?), poté pokračoval ve studiích na artistické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Po smrti svého otce v roce 1577 spravoval statek v Polepech, který v roce 1583 postoupil svému bratrovi. V roce 1560 vstoupil do služeb nejmocnějšího šlechtice v zemi, Viléma z Rožmberka. Při prosazování svých záměrů postupoval neobyčejně energicky a postupně zrealizoval řadu nekompromisních zásahů do struktury panství, přičemž cílevědomě budoval nové pivovary, mlýny, ovčíny, rybníky a mnohakilometrové stoky. V období let 1561–79 postavil nebo zrekonstruoval kolem 44 vodních nádrží, největší věhlas získal vybudováním rybníků Svět (původně Nevděk) a Rožmberk. Když byl v roce 1569 povýšen na regenta (správce veškerého rožmberského panství), získal tvrz Leptáč u Netolic (dnešní Kratochvíle). V roce 1572 či krátce poté také sepsal svůj veršovaný životopis, který později začlenil rožmberský knihovník a archivář Václav Břežan do díla Život Viléma z Rožmberka. V této době také zahajuje přestavbu tvrze Leptáč na honosnější sídlo a již v roce 1573 se psal z Jelčan a na Novém Leptáči. Sídlo ozdobil loveckými motivy a kolem nechal udělat oboru, svého času největší v Čechách. Leptáč s ním v roce 1580 Vilém z Rožmberka vyměnil za Sedlčany a tak se začal nově psát z Jelčan a Sedlčan. Na tomto panství prožil zbytek života v Křepenicích a Obděnicích.

Jan Pachta z Rájova (* 1555 – † 1621), císařský rychtář, kolínský primátor, jeden z nevlivnějších a nejbohatších občanů Kolína na počátku 17. století. Do Kolína přišel jako vzdělaný mladý muž v roce 1582 po smrti svého strýce Jiřího Pachty, aby po něm převzal vedení místní školy. S tím měl již zkušenosti, neboť od roku 1579 spravoval školu v Mladé Boleslavi a později také přednášel na Karlově univerzitě v Praze. V roce 1583 se v Kolíně výhodně oženil, stal se v roce 1585 kolínským primátorem a v roce 1587 byl jmenován císařským rychtářem. V roce 1593 byl povýšen do šlechtického stavu a obdržel erb. V letech 1606–12 zastával místo školního inspektora. Ačkoliv byl třikrát ženat, nezanechal žádného mužského potomka, takže jeho rod vymřel po meči. Pochován je v chrámu sv. Bartoloměje.