CESTYAPAMATKY.CZ

Původní gotický kostel, který je připomínán v roce 1352 byl opraven pozdně goticky po roce 1500 Václavem Hášou z Újezda. V nadcházejících letech ale kostel pustnul; v roce 1615 byl již bez kněze a v roce 1650 se částečně zřítil. Nový majitel konárovického panství, Adam Schofmann z Hammerlesu, započal v roce 1669 se stavbou nového raně barokního kostela na místě zbořeniště staré stavby, pravděpodobně i s využitím podstatné části původního zdiva. Stavba byla dokončena v roce 1683 za Jiřího Bohuslava Schofmanna z Hammerlesu. Razantně byl kostel přestavěn pseudogoticky v letech 1882 – 1888, takže jeho barokní charakter byl zcela setřen.

Jednolodní, obdélný kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem, obdélnou sakristií po severní straně a hranolovou věží v západním průčelí.

Presbytář je sklenut pseudogotickou síťovou klenbou, loď je dřevěná, plochostropá. Z původní stavby se dochovalo pouze trojlisté okénko v západní stěně sakristie, gotický portál ze 14. století mezi sakristií a presbytářem, výklenkový sanktuář z doby kolem roku 1500 v presbytáři a dle místní tradice i zbytek gotického sloupu (?), který je dnes před hlavním zámeckým průčelím.

Zařízení kostela je pseudogotické, z 80. let 19. století, oltáře jsou ale vynikajícími kopiemi českých řezeb a maleb ze 14. a 15. století. Zajímavý je v oratoři visící obraz* Panny Marie se spícím Ježíškem, zřejmě barokní italské dílo z počátku 18. století, dále korpus Krista v hrobě z konce 17. století a barokní dřevěná křtitelnice** z doby kolem roku 1710 z dílny Františka Preisse, jejíž řezbářská výzdoba patří k nejkvalitnějším památkám svého druhu na Kolínsku. V severní stěně lodi je druhotně zazděn velmi poškozený renesanční náhrobník ze 16. století s nečitelným zbytkem nápisu gotickou miniskulí: „LETA BOZIEHO … EHO …“ a náhrobník Romana Pajera z roku 1781 opatřený českým nápisem: „ZDE POCHOVAN ZDEJSI FARNI ADMINISTRATOR P ROMAN PAYER ZEMREL 28. DUBNA 1781“. V podkruchtí je druhotně zazděn pískovcový náhrobník Václava Háši z Újezda z roku 1527 (zemřel 25. ledna) opatřený nápisem gotickou miniskulí: „LETA 1527 DEN OBRACZENI PAWLA K WIRZE UMRZEL UROZENÝ WLADYKA PAN WACZLAV HASSA Z OUJEZDA JEHOZTO TIELO TU POCHOVÁNO OCZEKAWA SLAWNE PRZISSTIE KRISTA PANA K POSLEDNIMU SOUDU“. Ve stěnách lodi jsou zazděné dva medailony od L. Šimka. Na kruchtě nahradily původní varhany z roku 1793 pseudogotické varhany z roku 1880 z varhanářské dílny Emanuela Hrádka v Heřmanově Městci, doplněné roku 1892 Josefem Pospíšilem z Kolína. Ve věži jsou zavěšeny dva zvony – starší z roku 1565 o váze 800 kg a průměru 89 cm od kutnohorského zvonasře Ondřeje Kotka (Klabala), na plášti je vavřínový věnec s erbem Hášů z Újezda a v dolní části plastická linka s českým nápisem gotickou miniskulou: „PODTE WSSYCKNI A POSLAUCHEITE SLOWA BOZYHO / LETA PANYE ICVLXV WON ONDRZEG KLABAL“, druhý zvon z roku 1612 vážící cca 500 kg s průměrem 62 cm je na čepci zdoben reliéfním výjevem posledního soudu, kolem krku zvonu lístky akantu a na plášti vavřínovým věncem s erbem Klusáků z Kostelce s českým nápisem: „ANNO DOMINI 1612 SWATI AMBROSS PRAWI WSTANTE MRTWI PODTE K SAVDV / ALBRECHT GIRZI IAN WOLDRZICH BRATRZI WLASNI KLVSACI S KOSTELCZE A NA KONAROWICZICH“.

Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Týnec nad Labem Kutnohorsko-poděbradského vikariátu. Bohoslužby se konají každou 4. sobotu v měsíci od 18:00 hodin.

Kostel Povýšení svatého Kříže je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 31614/2–793.